Parvy
Parvy byly drobné stříbrné mince ražené v Čechách od roku 1300 spolu s pražským grošem v Kutné Hoře. Měly hodnotu 1/12 groše a nesly motivy české koruny či lva. Ražba skončila roku 1384, kdy je nahradily menší díly groše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Parvy patřily k drobným stříbrným nominálům českého království, které se objevily s měnovou reformou na přelomu 13. a 14. století. Razily se od roku 1300 souběžně s pražským grošem v Kutné Hoře a v systému měly pevně vymezené místo jako mince v hodnotě 1/12 pražského groše. Samotný název vychází z latinského parvus, tedy „malý“, což odpovídá jejich funkci v každodenních platbách.
Podoba parvů se v čase měnila podle panovníků i dobové symboliky. Za vlády Václava II. (1271–1305) se na líci objevovala česká koruna a na rubu český lev, čímž mince zdůrazňovala zemskou identitu i panovnickou autoritu. U parvů Jana Lucemburského (1296–1346) a Karla IV. (1316–1378) se motivy posunuly k vyobrazení sv. Václava, které v českém prostředí fungovalo jako výrazný státní a dynastický symbol.
V průběhu 14. století se u parvů projevily i obecné problémy středověké měny, zejména kolísání kvality a ryzosti. Zatímco rané ražby měly vyšší standard, později docházelo k poklesu ryzosti, což souviselo s tlakem na financování státu i s proměnami mincovní praxe. Parvus Václava IV. (1361–1419) je pak spojován s motivem korunované hlavy krále, který navazoval na dobovou reprezentaci vlády.
Ražba parvů byla v Čechách ukončena roku 1384, kdy je v drobném oběhu nahradily menší díly pražského groše, zejména sedminy a čtrnáctiny. Parvy se proto v pramenech objevují jako ražby spíše omezené a část z nich byla kvůli kvalitě z oběhu rychle stahována. Mimo Čechy se pojem parvus objevuje i v Uhrách, kde byl za Zikmunda Lucemburského (1368–1437) ražen jako polovina uherského obolu, což ukazuje šíři středoevropských měnových vazeb.
