Parvy
Parvy byly drobné stříbrné mince ražené v Čechách od roku 1300 spolu s pražským grošem v Kutné Hoře. Měly hodnotu 1/12 groše a nesly motivy české koruny či lva. Ražba skončila roku 1384, kdy je nahradily menší díly groše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Parvy patřily k drobným stříbrným nominálům českého království, které se objevily s měnovou reformou na přelomu 13. a 14. století. Razily se od roku 1300 souběžně s pražským grošem v Kutné Hoře a v systému měly pevně vymezené místo jako mince v hodnotě 1/12 pražského groše. Samotný název vychází z latinského parvus, tedy „malý“, což odpovídá jejich funkci v každodenních platbách.
Podoba parvů se v čase měnila podle panovníků i dobové symboliky. Za vlády Václava II. (1271–1305) se na líci objevovala česká koruna a na rubu český lev, čímž mince zdůrazňovala zemskou identitu i panovnickou autoritu. U parvů Jana Lucemburského (1296–1346) a Karla IV. (1316–1378) se motivy posunuly k vyobrazení sv. Václava, které v českém prostředí fungovalo jako výrazný státní a dynastický symbol.
V průběhu 14. století se u parvů projevily i obecné problémy středověké měny, zejména kolísání kvality a ryzosti. Zatímco rané ražby měly vyšší standard, později docházelo k poklesu ryzosti, což souviselo s tlakem na financování státu i s proměnami mincovní praxe. Parvus Václava IV. (1361–1419) je pak spojován s motivem korunované hlavy krále, který navazoval na dobovou reprezentaci vlády.
Ražba parvů byla v Čechách ukončena roku 1384, kdy je v drobném oběhu nahradily menší díly pražského groše, zejména sedminy a čtrnáctiny. Parvy se proto v pramenech objevují jako ražby spíše omezené a část z nich byla kvůli kvalitě z oběhu rychle stahována. Mimo Čechy se pojem parvus objevuje i v Uhrách, kde byl za Zikmunda Lucemburského (1368–1437) ražen jako polovina uherského obolu, což ukazuje šíři středoevropských měnových vazeb.
