Penga
Penga (maď. pengő) byla maďarská měna zavedená roku 1927 po poválečném rozpadu starší koruny. Dělila se na 100 fillérů a měla stabilizovat hospodářství. Po druhé světové válce ji zničila mimořádná hyperinflace a roku 1946 ji nahradil forint.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná maďarská mince z roku 1938 připomíná 900. výročí úmrtí svatého Štěpána – zakladatele uherského státu a prvního krále Maďarska.
Stříbrná maďarská mince z roku 1938 připomíná 900. výročí úmrtí svatého Štěpána – zakladatele uherského státu a prvního krále Maďarska.
Stříbrná pamětní mince 5 Pengő z roku 1939, vydaná k narozeninám regenta Miklóse Horthyho, představuje zajímavý sběratelský kus z období Maďarského království.
Stříbrná pamětní mince 5 Pengő z roku 1939, vydaná k narozeninám regenta Miklóse Horthyho, představuje zajímavý sběratelský kus z období Maďarského království.
Stříbrná maďarská mince z roku 1938 připomíná 900. výročí úmrtí svatého Štěpána – zakladatele uherského státu a prvního krále Maďarska.
Ovládací prvky výpisu
Penga (maďarsky pengő) představují jednu z nejvýraznějších kapitol maďarských měnových dějin meziválečné a poválečné doby. Měna byla zavedena roku 1927 jako součást stabilizace po otřesech první světové války a po rozpadu Rakouska-Uherska, kdy se starší koruna postupně stala nevyhovující. Nový název měl zdůraznit nový začátek a srozumitelně odlišit reformovaný měnový řád.
Pengo se dělilo na 100 fillérů, což odpovídalo modernímu desetinnému členění, které usnadňovalo účetnictví i každodenní platby. V meziválečném období fungovalo jako základ státních financí a běžného platebního styku v době, kdy se Maďarsko snažilo konsolidovat hospodářství a instituce. Měnový systém se opíral o tehdejší evropské postupy, které kladly důraz na jasné nominály a důvěryhodnost oběživa.
Zásadní zlom přinesla druhá světová válka a její následky. V letech 1945–1946 se pengő propadlo v důsledku krajní hyperinflace, která rozvrátila běžné oceňování i spoření a proměnila peníze v rychle se znehodnocující prostředek směny. Měnová krize souvisela s válečnými škodami, mimořádnými náklady státu a celkovým narušením hospodářského života, kdy bylo obtížné udržet stabilní měnová pravidla.
Konec penga přišel s reformou, jež měla obnovit důvěru v peněžní oběh: dne 1. srpna 1946 bylo pengő nahrazeno forintem. Tím se uzavřela krátká, ale mimořádně dramatická existence měny, která začínala jako nástroj stabilizace a skončila jako symbol poválečného měnového kolapsu. Penga tak dnes připomínají, jak rychle dokáže politický a hospodářský otřes změnit hodnotu peněz i každodenní fungování společnosti.
