Poltury
Poltury uherské představovaly stříbrné mince v hodnotě půldruhého groše ražené v Uherském království během 17.-18. století. Za vlády Habsburků od Ferdinanda II. po Marii Terezii nesly tyto drobné nominály madonu s Ježíškem jako patronku Uher. Pro sběratele nabízejí poltury cenný doklad uherského mincovnictví barokní éry s charakteristickou náboženskou ikonografií.
Měděná poltura Marie Terezie z roku 1763 ražená v Kremnici. Krásná kombinace náboženského motivu Madony a portrétu slavné panovnice, doplněná značkou PH – KM.
Stříbrná poltura Marie Terezie z roku 1752 ražená v tyrolské mincovně Hall. Vzácnější varianta s mincovní značkou PH/H-A a bohatou náboženskou symbolikou.
Poltury v uherském mincovním systému 17. a 18. století představovaly stříbrný nominál v hodnotě jednoho a půl groše neboli 18 denárů. Ražba těchto mincí dokumentuje období habsburské nadvlády nad Uhry, kdy místní mincovnictví kombinovalo rakouské standardy s tradičními uherskými motivy. Uherské poltury se razily především v mincovnách Kremnica, Nagybánya (Baia Mare) a Košice.
Charakteristickým motivem uherských poltur byla Patrona Hungariae – Panna Maria s Ježíškem jako ochránkyně Uherského království. Madonna s dítětem v paprskovité svatozáři symbolizovala katolickou identitu země v době protireformace a tureckých válek. Revers nesl uherský čtvrcený erb s apoštolským křížem, pruhy Arpádovců a třemi vrchy reprezentujícími Tatry, Matru a Fatru.
Za Ferdinanda II. a Ferdinanda III. získaly poltury standardizovanou podobu podle mincovního řádu. Válečné poltury z období třicetileté války často vykazovaly nižší kvalitu kvůli nedostatku stříbra a potřebě financovat vojenské výdaje. Kremnické ražby si udržovaly nejvyšší standard díky blízkosti slovenských stříbrných dolů.
Leopold I. razil poltury během osvobozovacích válek proti Turkům. Tyto mince z konce 17. století dokumentují postupné osvobozování Uher od osmanské nadvlády. Madonna na polturách symbolizovala božskou ochranu křesťanského vojska, což mělo propagandistický význam. Nápis PATRONA HUNGARIAE zdůrazňoval mariánský kult silně zakořeněný v uherské tradici.
Za Karla VI. a Marie Terezie dosáhly poltury vrcholu kvality. Tereziánské poltury s detailně propracovaným zobrazením madony patří k nejkrásnějším drobným ražbám období. Mincovní značky KB (Kremnica), NB (Nagybánya) nebo CA (Košice) umožňují přesnou identifikaci místa ražby. Varianty s různými letopočty dokumentují dlouhou tradici těchto nominálů.
Technické parametry uherských poltur odpovídaly habsburským standardům. Obsahovaly přibližně 1,5 gramu stříbra ryzosti 500/1000, což je řadilo mezi bílonové mince. Průměr se pohyboval kolem 20-22 milimetrů. Kvalita ražby závisela na období – válečné roky přinášely horší provedení, mírové časy umožňovaly precizní práci.
Poltury cirkulovaly především v horních Uhrách (dnešní Slovensko) a Sedmihradsku, kde doplňovaly systém denárů, grošů a tolarů. V běžném oběhu sloužily pro drobné platby na trzích, výplatu nádeníků nebo církevní dary. Masová ražba zajišťovala dostatek drobných mincí pro rozvíjející se tržní ekonomiku.
Pro současné sběratele představují uherské poltury dostupný sběratelský obor s bohatou varietou ročníků a mincoven. Historická hodnota spočívá v dokumentaci habsburského Uherska v období baroka, kdy země bojovala s Turky, potlačovala stavovské povstání a postupně se integrovala do rakouské monarchie, přičemž madona na polturách symbolizovala kontinuitu křesťanské identity.
