Poltury z Hallu
Poltury z Hallu reprezentují praktické platidlo středních nominálů v rámci tyrolského mincovního systému. Tyto půltolarové mince kombinovaly dostupnost pro běžné obchodní transakce s charakteristickou kvalitou hallerské ražby. Jejich široká cirkulace dokládá ekonomický význam tyrolského stříbra.
Stříbrná poltura Marie Terezie z roku 1752 ražená v tyrolské mincovně Hall. Vzácnější varianta s mincovní značkou PH/H-A a bohatou náboženskou symbolikou.
Poltury představovaly ideální kompromis mezi hodnotou tolaru a praktičností každodenního použití. V tyrolském Hallu se tyto půltolarové mince razily s podobnou pečlivostí jako jejich větší protějšky, avšak v mnohem vyšších nákladech. Ekonomická efektivita poltur z nich činila páteř monetárního systému nejen v Tyrolsku, ale v celé středoevropské oblasti ovládané Habsburky.
Ikonografie hallerských poltur často reflektovala regionální tyrolské motivy kombinované s celoimperiální symbolikou. Typické jsou portréty vládnoucích arcivévodů, doplněné o tyrolské heraldické prvky jako je charakteristický orel nebo alpské symboly. Tato kombinace místní identity s nadnárodní mocí dokládá složitost politických vztahů v rámci habsburské monarchie.
V kontextu českých zemí sloužily poltury z Hallu jako oblíbené platidlo střední třídy a obchodníků. Jejich hodnota odpovídala běžným obchodním transakcím a zároveň byla dostatečně prestižní na reprezentaci. Četné nálezy v českých regionech dokládají, že tyto mince byly nedílnou součástí místního ekonomického života až do 18. století.
Pro současné sběratele představují hallerské poltury dostupnější alternativu k vzácnějším tolarům, přičemž si zachovávají vysokou historickou i uměleckou hodnotu. Jejich relativní dostupnost umožňuje sestavit reprezentativní kolekci tyrolské numismatiky bez prohibitivních nákladů.
