Poltury
Poltury byly drobné uherské mince v hodnotě půl groše, tedy jednoho a půl krejcaru. Jméno převzaly od polského półtoraku a v Uhrách se razily od roku 1695 do vlády Marie Terezie. Nejznámější jsou měděné poltury z povstání Františka II. Rákócziho, zvané podle hesla PRO LIBERTATE libertás.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácná měděná 10 poltura Františka II. Rákócziho z roku 1706 s kontramarkou je výrazným dokladem stavovského povstání v Uhrách. Heslo Pro Libertate připomíná zápas za svobodu a...
Ovládací prvky výpisu
Název poltura pochází z polského półtora, jeden a půl. Předobrazem byl polský półtorak v hodnotě půldruhého groše, v habsburských zemích počítaný jako polovina třikrejcaru. Po roce 1526 posílil obchod mezi Uhrami a Polskem a do země proudilo stále víc polských drobných mincí. Polturou se nazývala i drobná mince ve Slezsku, kde se razila od 16. století; naposledy ji tam roku 1744 razilo Prusko ve Vratislavi.
V Uherském království začal stříbrné poltury razit Leopold I. Habsburský roku 1695. Poltura platila půl groše, maďarsky garas, neboli jeden a půl krejcaru. Ražbu převzali Josef I. Habsburský a Karel VI. Habsburský, za něhož vznikly první zkušební kusy z mědi.
Nejslavnější kapitolu napsalo povstání Františka II. Rákócziho (1703–1711). Povstalci razili poltury nejdřív ze stříbra, nákup zbraní však drahé kovy rychle spotřeboval. V letech 1704–1707 proto vznikaly pro vnitřní oběh měděné mince za 1, 10 a 20 poltur, čtyřpoltura je známá jen ze zkušebních ražeb. Byly to nouzové peníze: dvacetipoltura měla platit půl zlatého, tedy 30 krejcarů. Na líci nesly korunovaný malý uherský znak, na rubu Pannu Marii s Ježíškem jako patronku Uher, letopočet, hodnotu a značku mincovny. Nejčastější desetipoltura dostala podle nápisu PRO LIBERTATE, „za svobodu“, lidové jméno libertás.
Po porážce povstání razila Marie Terezie nejdřív stříbrné poltury s Pannou Marií a patentem z 27. března 1761 nařídila ražbu poltur měděných. Josef II. už poltury nerazil a nominál tím zanikl.
