Groše Václava II. představují jeden z nejvýznamnějších počinů v dějinách českého mincovnictví. Vydány byly kolem roku 1300 jako součást rozsáhlé hospodářské a měnové reformy, kterou tento přemyslovský král zavedl s cílem stabilizovat domácí měnu a posílit mezinárodní obchodní postavení Českého království. Raženy byly v nově zřízené královské mincovně v Kutné Hoře, kde se nacházela bohatá ložiska stříbra.

Pražský groš z doby Václava II. byl vysoce kvalitní stříbrnou mincí o hmotnosti kolem 3,5 gramu a vysoké ryzosti. Na averzu nesl nápis „WENCZLAVS SECVNDVS DEI GRATIA REX BOEMIE“ a stylizovanou královskou korunu, zatímco reverz zdobil český dvouocasý lev a nápis „GROSSI PRAGENSES“. Tato ikonografie i textová forma se staly vzorem pro desítky dalších let ražby a ovlivnily podobu měn i v okolních zemích.

Zavedení groše nahradilo nejednotnou a znehodnocenou denárovou měnu a položilo základy dlouhodobě stabilního peněžního systému. Václav II. tímto krokem nejen modernizoval české hospodářství, ale také zvýšil prestiž království na evropské scéně. Groše byly natolik kvalitní, že se používaly i v zahraničním oběhu a inspirovaly podobné mince v Polsku, Uhrách i německých zemích.

Groše Václava II. patří mezi nejcennější a nejžádanější středověké mince. Jejich ražba značí přechod od fragmentované měnové produkce ke centralizovanému mincovnímu systému. Každý exemplář představuje nejen hodnotný artefakt, ale i památku na zlatý věk přemyslovského státu a reformního ducha krále, který dokázal využít bohatství země ve prospěch celého národa.