Realy
Reály představovaly základní stříbrnou minci španělského a portugalského měnového systému od 14. století do 19. století, název pochází z latinského regalis znamenající královský. Od kastilských reálů přes koloniální osmireály až po brazilské realy dokumentují iberskou expanzi a vytvoření prvního globálního měnového systému. Pro sběratele nabízejí reály fascinující průřez dějin španělského impéria.
Výpis produktů
Koloniální stříbrná osmička z Potosí ražená za vlády Karla IV. představuje ikonický symbol mezinárodního obchodu a koloniální moci Španělska v 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Reály zavedl kastilský král Pedro I. Krutý roku 1350 jako stříbrnou minci v hodnotě tří maravedí, která se stala základem španělského měnového systému na následujících pět století. Název real odvozený z latinského regalis (královský) zdůrazňoval panovnickou autoritu nad ražbou mincí. Historie reálu dokumentuje vzestup Španělska k pozici první globální velmoci a vytvoření měnového systému, který ovládl světový obchod.
Katoličtí králové Ferdinand a Isabela standardizovali reál jako minci obsahující 3,35 gramu stříbra. Reyes Católicos reály s jugem a svazkem šípů symbolizovaly sjednocení Kastilie a Aragonie. Po objevení Ameriky roku 1492 se reál stal základem koloniálního měnového systému. Stříbro z Potosí a mexických dolů umožnilo masovou ražbu, která zaplavila světové trhy.
Osmireál neboli peso de ocho představoval nejdůležitější španělskou minci. Piece of eight obsahující 27 gramů stříbra se stal první skutečně světovou měnou přijímanou od Číny po Ameriku. Pilířový typ s Herkulovými sloupy a mottem PLUS ULTRA symbolizoval španělskou zámořskou expanzi. Koloniální mincovny v Mexico City, Limě, Potosí produkovaly miliony osmireálů financujících španělskou hegemonii.
Portugalské reály (réis v množném čísle) existovaly paralelně se španělskými. Portugalský real zavedený za krále Fernanda I. obsahoval méně stříbra než španělský ekvivalent. Systém založený na jednotce mil réis (tisíc reálů) se stal základem portugalského a brazilského mincovnictví. Cruzado původně v hodnotě 400 réis nesl kříž řádu Kristova symbolizující námořní objevy.
Macuquina reály představovaly hrubě ražené koloniální mince 16.-18. století. Tyto nepravidelné stříbrné kousky ražené v primitivních podmínkách jihoamerických mincoven byly přesto plnohodnotnou měnou. Cob reály z vraků španělských galeon patří mezi nejhledanější numismatické poklady. Čínské chopy na reálech dokumentují jejich cirkulaci v asijském obchodě.
Reformy Bourbonů v 18. století modernizovaly ražbu reálů. Bustové reály s portréty Filipa V., Ferdinanda VI., Karla III. a Karla IV. představují vrchol koloniálního mincovnictví. Strojová ražba zajistila jednotnou kvalitu a ztížila padělání. Mincovní značky umožňují přesnou identifikaci místa původu.
Války za nezávislost ukončily španělskou kontrolu nad americkými mincovnami. Republikánské reály nových latinskoamerických států zpočátku kopírovaly španělské vzory. Brazilský real existoval do roku 1942, kdy ho nahradilo cruzeiro. Moderní brazilský real zavedený roku 1994 symbolicky navázal na historickou tradici.
Pro současné sběratele představují reály klíčový obor koloniální numismatiky s obrovskou typovou rozmanitostí. Historická hodnota spočívá v dokumentaci první globalizace, kdy španělské stříbrné reály financovaly světový obchod, šířily evropskou civilizaci do Nového světa a vytvořily měnový systém propojující kontinenty po tři století.
