Reichspfennig bankovky

Reichspfennig bankovky představují zvláštní a poměrně úzce vymezenou oblast německé notafilie. Reichspfennig byl setinou říšské marky, měny zavedené v Německu roku 1924 po otřesech poválečné inflace. V běžném oběhu se tento nominál spojoval hlavně s mincemi, přesto se dochovala i papírová platidla, která dnes mají výraznou sběratelskou i historickou hodnotu.

Největší význam mají drobné bankovkové a nouzové emise z první poloviny 20. století, zvláště z období Třetí říše v letech 1933 až 1945. Vedle mincovního oběživa se tehdy objevila také papírová hodnota 50 reichspfennig, která patří k nejznámějším dokladům této kategorie. Takové emise nevypovídají jen o peněžním systému, ale i o mimořádných hospodářských a správních potřebách státu v době války.

Ještě širší souvislosti nabízí německá nouzová platidla, označovaná jako Notgeld. Právě v německých zemích se v dobách nedostatku kovu, rozvratu oběhu nebo místních krizí vydávaly drobné papírové hodnoty velmi často. Ačkoli ne každé takové vydání neslo přímo označení reichspfennig, tato tradice pomáhá vysvětlit, proč se i tak nízký nominál mohl výjimečně objevit v papírové podobě.

Po výtvarné stránce jsou reichspfennigové bankovky a příbuzná nouzová vydání cenné svou úsporností i dobovou symbolikou. Na malém formátu nesou číselné označení hodnoty, úřední texty, sériová čísla i znaky státní autority. Právě tato strohost je pro sběratele přitažlivá, protože dobře odpovídá období, v němž hospodářství podléhalo silné centralizaci a každodenní peněžní oběh byl ovlivněn válečnými poměry.

V českých zemích nejde o domácí oběživo, přesto mají Reichspfennig bankovky své místo ve sbírkách zaměřených na Německo, druhou světovou válku i středoevropské dějiny. Připomínají, že i drobný nominál může nést silnou historickou výpověď. Pro notafily jsou zajímavé svou vzácnější specializací, vazbou na říšskou měnu a schopností zachytit neklidné hospodářské i politické prostředí Evropy 20. století.