Římské antoniniány
Římské antoniniány jsou mince, které zavedl císař Caracalla roku 215 jako dvojnásobek denáru. Poznají se podle paprsčité koruny na hlavě císaře, u císařoven podle srpku měsíce pod bustou. Během 3. století se z nich postupným ubýváním stříbra stala téměř čistě bronzová drobná mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Galliena z roku 259, ražený v Mediolaně. Radiátní portrét na líci a stojící postava na rubu představují charakteristickou obraznost římského císařství v...
Antoninián císaře Galliena připomíná neklidnou polovinu 3. století a římskou naději na obnovení pořádku na východě říše. Reverz s císařem a božstvem Solem doprovází opis ORIENS...
Antoninián císaře Valeriána zachycuje římskou představu božského ochránce a obnovitele říše. Reverz se Solem a opisem ORIENS AVGG odkazuje k naději na vzestup a stabilitu v...
Antoninián císaře Galliena z období společné vlády s Valeriánem zachycuje oba panovníky při symbolickém předání Victorie. Vojenský motiv VIRTVS AVGG připomíná společnou autoritu...
Antoninián císaře Galliena z období společné vlády s Valeriánem zachycuje oba panovníky na reverzu s opisem VIRTVS AVGG. Vojenská symbolika zdůrazňuje jejich společnou autoritu...
Antoninián císaře Galliena připomíná římskou vojenskou vítěznou symboliku prostřednictvím reverzního typu VICTORIA GERMAN. Certifikovaný exemplář z období krize třetího století...
Antoninián císaře Galliena připomíná vojenské úspěchy Římské říše ve třetím století. Reverz s okřídlenou Victorií a opisem VICTORIA GERM spojuje výraznou antickou symboliku s...
Antoninián uvedl do oběhu Caracalla počátkem roku 215. Byl o něco větší než denár a císař na něm nosil paprsčitou korunu, znamení dvojnásobné hodnoty. Platil zřejmě za dva denáry, stříbra však obsahoval jen asi tolik co jeden a půl denáru. Lidé proto staré plnohodnotné denáry schovávali a ceny rostly. Antické jméno mince neznáme; dnešní název odvodili numismatici od Caracallova oficiálního jména Antoninus.
Za Gordiana III. (vládl 238–244) antoninián denár definitivně vytlačil a stal se hlavní stříbrnou mincí říše. Vojenští císaři potřebovali stále víc peněz na žold, stříbra ubývalo a každá další emise obsahovala méně drahého kovu. Za Gallienovy vlády už byl antoninián měděnou mincí s tenkým stříbrným povrchem a v oběhu bylo i velké množství dobových padělků.
Úpadek se pokusil zastavit Aurelián na počátku 70. let 3. století. Na rubu antoniniánů se tehdy objevuje značka XXI, v řeckých mincovnách KA; podle převládajícího výkladu vyjadřuje poměr dvaceti dílů mědi k jednomu dílu stříbra, její skutečný význam je však dodnes sporný. Reforma vydržela jen krátce a antoninián zanikl koncem 3. století s měnovou reformou Diokleciánovou.
Antoniniány věrně zachycují zmatek své doby. Rychle se střídající císaři, jejich manželky, synové i uzurpátoři dávali razit vlastní portrét, aby o jejich vládě věděla celá říše. Ražby krátce vládnoucích panovníků, jako byli Aemilianus, Marius, Quietus nebo Regalianus, patří k vzácnějším.





