Římské bronzové mince
Římské bronzové mince – sestercie, dupondia a asy – tvořily páteř každodenního oběhu antické říše. Tyto dostupné nominály umožňují moderním sběratelům dotknout se autentické historie a poznat umění, které každý den drželi v rukou obyvatelé impéria.
Řazení produktů
Výpis produktů
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Billonový nummus (AE3) Konstantina II. z let 337–340 n. l., ražený v období jeho postavení Caesara. Typický představitel pozdně římské měnové reformy 4. století. Certifikace NGC...
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Bronzový radiát Galeria Maximiana z mincovny Kyzikos pochází z období tetrarchie a představuje typickou ražbu konce 3. století. Mince odráží zásadní proměny římského státu,...
Antoninián císaře Proba z mincovny Siscia představuje typickou ražbu pozdního 3. století, kdy se římská říše po dlouhém období krizí postupně vracela k vnitřní stabilitě. Mince...
Postříbřený antoninián císaře Proba patří k reprezentativním ražbám pozdního 3. století, kdy se římská říše postupně vzpamatovávala z hluboké krize. Mince zdůrazňuje císařovu...
Posmrtný antoninianus vydaný na počest císaře Claudia II. Gothica, oblíbeného vojevůdce a vítěze nad Góty, jehož kult byl po smrti dále šířen císařem Aurelianem.
Římský bronzový sestercius císaře Gordiana III., ražený v letech 238–244 n. l., je krásným dokladem římského mincovního umění a dynastické propagandy, ceněný sběrateli pro svůj...
Římský bronzový sestercius císaře Antonína Pia ražený v roce 147 n. l. je výjimečným dokladem stabilní a prosperující vlády tohoto panovníka, který je ceněn sběrateli pro svůj...
Římské bronzové mince představují nejpočetnější a nejdostupnější skupinu antických numismatických památek. Tyto každodenní platidla v podobě sestertií, dupondií a asů tvořily základní složku římského monetárního systému a umožňovaly obyvatelům impéria nakupovat na trzích, platit za služby a účastnit se běžného ekonomického života.
Bronzové mince nesly stejně jako jejich drahocennější protějšky bohatou ikonografii císařských portrétů a alegorických motivů. Sestercie, největší bronzové nominály, často obsahovaly detailní vyobrazení architektonických památek, gladiátorských her nebo vojenských scén, což z nich činí neocenitelné historické prameny. Menší dupondia a asy zase zachycovaly božstva, personifikace cnností nebo symboly říšské moci, které měly šířit oficiální ideologii mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.
Na území českých zemí patří bronzové římské mince mezi nejčastější archeologické nálezy z období principátu. Objevují se jak v podobě jednotlivých ztrát, tak jako součásti pokladů, což svědčí o intenzivních obchodních kontaktech s římským světem. Nálezy z oppid jako Starý Plzenec nebo Třísov dokládají, že tyto mince překračovaly hranice říše a používaly se i v barbarských oblastech jako mezinárodní platidlo.
Pro moderní sběratele představují římské bronzové mince ideální vstupní bránu do antické numismatiky. Jejich relativní dostupnost umožňuje sestavit reprezentativní kolekci dokumentující různá období a císaře, aniž by to vyžadovalo značné finanční prostředky. Přesto každá taková mince představuje autentický fragment antické civilizace, který v sobě nese dvoutisíciletý příběh největší říše starověku.
