Římské bronzové mince
Římské bronzové mince – sestercie, dupondia a asy – tvořily páteř každodenního oběhu antické říše. Tyto dostupné nominály umožňují moderním sběratelům dotknout se autentické historie a poznat umění, které každý den drželi v rukou obyvatelé impéria.
Řazení produktů
Výpis produktů
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Alexandrijská tetradrachma císaře Carina z 2. roku jeho vlády představuje výrazný doklad provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv bohyně Elpis symbolizuje naději a...
Bronzová provincionální mince (AE21) císaře Severa Alexandra, ražená v maloasijské Nikáji (Bithýnie) v letech 222–235 n. l. Typický příklad městské emise východních provincií...
Billonový nummus (AE3) Konstantina II. z let 337–340 n. l., ražený v období jeho postavení Caesara. Typický představitel pozdně římské měnové reformy 4. století. Certifikace NGC...
Bronzový as císaře Traiana (98–117 n. l.), ražený v Římě pro oběh v provincii Sýrie (Antiochie). Emise dokládá rozsah římské měnové politiky a význam východních provincií v...
Bronzová mince AE22 z Antiochie v Sýrii, ražená za vlády Augusta (27 př. n. l.–14 n. l.), představuje rané období římského císařství na východě impéria. Emise dokládá význam...
Drobnější billonový nummus Konstantina I. Velikého z let 307–337 n. l. pochází z období zásadní proměny římské říše. Emise spadá do éry upevnění konstantinovské dynastie a...
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový sestertius císaře Commoda z let 177–192 n. l. pochází z období pozdní antoninovské dynastie. Mince odráží éru postupné proměny římské politiky po smrti Marka Aurelia a...
Bronzový sestertius císařovny Crispiny z let 177–182/183 n. l. pochází z období vlády Commoda. Mince připomíná postavení císařské manželky v rámci antoninovské dynastie a...
Velký bronzový sestertius císaře Traiana z let 98–117 n. l. pochází z období největší územní expanze římské říše. Emise spadá do éry vojenských triumfů i rozsáhlých stavebních...
Měděný as císaře Hadriana z let 117–138 n. l. pochází z období vrcholné stability římské říše. Emise spadá do éry rozsáhlých stavebních projektů a cest císaře po provinciích,...
Římské bronzové mince představují nejpočetnější a nejdostupnější skupinu antických numismatických památek. Tyto každodenní platidla v podobě sestertií, dupondií a asů tvořily základní složku římského monetárního systému a umožňovaly obyvatelům impéria nakupovat na trzích, platit za služby a účastnit se běžného ekonomického života.
Bronzové mince nesly stejně jako jejich drahocennější protějšky bohatou ikonografii císařských portrétů a alegorických motivů. Sestercie, největší bronzové nominály, často obsahovaly detailní vyobrazení architektonických památek, gladiátorských her nebo vojenských scén, což z nich činí neocenitelné historické prameny. Menší dupondia a asy zase zachycovaly božstva, personifikace cnností nebo symboly říšské moci, které měly šířit oficiální ideologii mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.
Na území českých zemí patří bronzové římské mince mezi nejčastější archeologické nálezy z období principátu. Objevují se jak v podobě jednotlivých ztrát, tak jako součásti pokladů, což svědčí o intenzivních obchodních kontaktech s římským světem. Nálezy z oppid jako Starý Plzenec nebo Třísov dokládají, že tyto mince překračovaly hranice říše a používaly se i v barbarských oblastech jako mezinárodní platidlo.
Pro moderní sběratele představují římské bronzové mince ideální vstupní bránu do antické numismatiky. Jejich relativní dostupnost umožňuje sestavit reprezentativní kolekci dokumentující různá období a císaře, aniž by to vyžadovalo značné finanční prostředky. Přesto každá taková mince představuje autentický fragment antické civilizace, který v sobě nese dvoutisíciletý příběh největší říše starověku.
