Římské bronzové mince
Římské bronzové mince – sestercie, dupondia a asy – tvořily páteř každodenního oběhu antické říše. Tyto dostupné nominály umožňují moderním sběratelům dotknout se autentické historie a poznat umění, které každý den drželi v rukou obyvatelé impéria.

Bronzový follis císaře Konstantina II., ražený v Thessalonice, s motivem legionářů a praporů oslavujících vojenskou sílu a jednotu římského vojska.

Bronzový follis císaře Konstantina Velikého ražený v Ticinu, s motivem VOT XX ve vavřínovém věnci. Symbol císařovy moci a přání k dalšímu dlouhému vládnutí, skvěle zachovaný kus...

Vzácný bronzový follis císaře Konstantina Velikého ražený v Trevíru mezi lety 310–313, s motivem boha války Marta. Působivá mince pro sběratele, která oslavuje vojenskou sílu a...

Vzácný bronzový tetraassarion císaře Gety z města Nicopolis ad Istrum, s krásně vyobrazeným Apollónem při obřadu. Skvělá ukázka provincionální mincovní tvorby a římské mytologie.

Bronzový follis císaře Maxentia z roku 307, zobrazující symbolickou obnovu Říma a triumfální spojení císařské moci s městem. Atraktivní historická mince pro každého, kdo...

Římský bronzový sestercius císaře Gordiana III., ražený v letech 238–244 n. l., je krásným dokladem římského mincovního umění a dynastické propagandy, ceněný sběrateli pro svůj...

Římský bronzový sestercius císaře Antonína Pia ražený v roce 147 n. l. je výjimečným dokladem stabilní a prosperující vlády tohoto panovníka, který je ceněn sběrateli pro svůj...

Římský bronzový sestercius císařovny Faustiny z 2. století n. l., ražený posmrtně na její počest, je výjimečnou památkou na významnou postavu císařského dvora a láká sběratele...

Římský bronzový sestercius císaře Trajána z roku 99 n. l. s výrazným raným portrétem je unikátní připomínkou římské moci a umění, která osloví každého sběratele antických mincí.
Římské bronzové mince představují nejpočetnější a nejdostupnější skupinu antických numismatických památek. Tyto každodenní platidla v podobě sestertií, dupondií a asů tvořily základní složku římského monetárního systému a umožňovaly obyvatelům impéria nakupovat na trzích, platit za služby a účastnit se běžného ekonomického života.
Bronzové mince nesly stejně jako jejich drahocennější protějšky bohatou ikonografii císařských portrétů a alegorických motivů. Sestercie, největší bronzové nominály, často obsahovaly detailní vyobrazení architektonických památek, gladiátorských her nebo vojenských scén, což z nich činí neocenitelné historické prameny. Menší dupondia a asy zase zachycovaly božstva, personifikace cnností nebo symboly říšské moci, které měly šířit oficiální ideologii mezi nejširší vrstvy obyvatelstva.
Na území českých zemí patří bronzové římské mince mezi nejčastější archeologické nálezy z období principátu. Objevují se jak v podobě jednotlivých ztrát, tak jako součásti pokladů, což svědčí o intenzivních obchodních kontaktech s římským světem. Nálezy z oppid jako Starý Plzenec nebo Třísov dokládají, že tyto mince překračovaly hranice říše a používaly se i v barbarských oblastech jako mezinárodní platidlo.
Pro moderní sběratele představují římské bronzové mince ideální vstupní bránu do antické numismatiky. Jejich relativní dostupnost umožňuje sestavit reprezentativní kolekci dokumentující různá období a císaře, aniž by to vyžadovalo značné finanční prostředky. Přesto každá taková mince představuje autentický fragment antické civilizace, který v sobě nese dvoutisíciletý příběh největší říše starověku.