Římské denáry
Římské denáry tvořily po více než pět století páteř antického monetárního systému. Od zavedení kolem roku 211 př. n. l. až po 3. století n. l. dokumentují vzestup i pád největší říše starověku prostřednictvím portétů a propagandistických motivů.
Stříbrný denár císaře Septimia Severa, vládce turbulentní éry po pádu komodovské dynastie, je cenným svědectvím o počátcích severovské dynastie v římských dějinách.
Římský denár z bouřlivého období občanských válek, ražený za diktatury Sully, nese portrét boha Apollóna a výjev jezdce v boji – symbol odvahy a římské ctnosti.
Stříbrný denár mladého císaře Gordiana III. z roku 241 n. l. zachycuje nejen jeho idealizovaný portrét, ale i boha Apollóna, symbol harmonie, umění a světla.
Denár císaře Caracally z roku 214 n. l. vyjadřuje jeho postavení jako zbožštělého vůdce – s vavřínem na hlavě a olivovou ratolestí v ruce jako symbolem moci a míru.
Stříbrný denár císařovny Sabiny, manželky Hadriána, představuje elegantní ukázku římské portrétní ražby z období vrcholného císařství.
Stříbrný denár císaře Gordiana III., ražený v Římě, v mimořádně svěží kvalitě, oslavující bohyni Dianu jako nositelku světla a ochránkyni impéria.
Stříbrný denár císařovny Julie Mamaey, matky Alexandra Severa, v mimořádně zachovalém stavu, oslavující ženskou ctnost a ochranu impéria prostřednictvím bohyně Juno.
Stříbrný denár Marka Aurelia z doby, kdy byl ještě caesarem, představuje raný portrét budoucího „filozofa na trůně“ a je atraktivní sběratelský kousek s působivou patinou.
Stříbrný denár mladého Marka Aurelia jako caesara, ražený v letech 151–152. Atraktivní mince s duhovou patinou a motivem válečného génia, odrážející vojenské i náboženské...
Elegantní stříbrný denár věnovaný císařovně Faustině Starší, ražený po její smrti v roce 150. Krásně zachovaný kus s vysokým reliéfem a duhovou patinou, symbolizující věčnou...
Stříbrný denár Julie Domny z let 211–217 n. l. s vyobrazením bohyně Venuše jako matky rodu (*Venus Genetrix*). Atraktivní portrétní ražba se silnou symbolikou ve sběratelském...
Autentický stříbrný denár Septimia Severa z let 202–203 n. l., typ RIC IV 135A. Reverz s bohyní Monetou symbolizuje kontrolu nad financemi a stabilitu římského impéria v době...
Římské denáry představují nejdůležitější a nejlépe dokumentovanou skupinu antických mincí, která po více než pět století tvořila páteř římského monetárního systému. Tyto stříbrné mince, zavedené kolem roku 211 př. n. l., umožnily Římu vybudovat jednotný ekonomický prostor sahající od Británie až po Mezopotámii a staly se synonymem stability a prosperity antického světa.
Raná republikánská éra denárů je charakterizována náboženskými motivy – portréty božstev, zejména Romy a Minergy, kombinované s božskými dvojspřežími na rubech. Postupně se objevovaly historické a mytologické scény spojené s aristokratickými rody mincmistů, což z denárů činilo propagandistické nástroje konkurujících si politických frakcí. Tato tradice kulminovala za Julia Caesara, který jako první nechal umístit svůj portrét na denár ještě za svého života.
Císařské období přineslo standardizaci a stabilizaci denárového systému. Augustovy reformy ustanovily denár jako základní stříbrnou minci s pevně stanovenou hmotností 3,9 gramu a vysokou ryzostí stříbra. Tato stabilita se udržela po více než dvě století a umožnila vznik jednotného ekonomického prostoru, kde stejné mince cirkulovaly od Hadrianova valu až po Eufrat.
Umělecký vrchol římských denárů spadá do 1. a 2. století n. l., kdy portréty císařů dosáhly nebývalé psychologické hloubky a technické dokonalosti. Denáry Augustova, Trajana, Hadria nebo Marca Aurelia patří mezi vrcholy světového portrétního umění. Pro sběratele představují denáry ideální vstup do římské numismatiky – jejich relativní dostupnost, bohaté ikonografické spektrum a historický význam z nich činí nejpopulárnější objekty antického sběratelství.
