Římské denáry
Římské denáry tvořily po více než pět století páteř antického monetárního systému. Od zavedení kolem roku 211 př. n. l. až po 3. století n. l. dokumentují vzestup i pád největší říše starověku prostřednictvím portétů a propagandistických motivů.
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Elagabala ražený v Římě mezi lety 220–222 n. l. představuje typ s božstvem Libertas, symbolem svobody římských občanů. Tento exemplář o hmotnosti 1,41 g...
Stříbrný denár císaře Commoda představuje fascinující doklad pozdního období Antoninovské dynastie, kdy se římská říše začala měnit z éry stability do éry krize. Mince nese...
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra z římské mincovny představuje pozdní etapu klasického římského mincovnictví, kdy si impérium udržovalo vysokou úroveň řemeslného...
Stříbrný denár císaře Gordiana III. zachycuje bohyni Dianu jako Luciferu – nositelku světla, symbol ochrany a vedení během mládí a nejistých časů jeho vlády.
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra nese motiv ctnosti virtus, který odráží ideál statečnosti, vojenské síly a morální integrity, důležitý v čase obrany impéria proti vnějším...
Stříbrný denár Julie Maesy, mocné babičky císaře Elagabala, oslavuje šťastné období impéria a ženský vliv v římské politice skrze postavu bohyně Felicitas.
Elegantní denár mladého Gety z období, kdy byl ještě caesarem, ukazuje nejen dynastickou naději Severovců, ale i římský ideál šlechtického původu a ctnosti v podobě bohyně...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa, vládce turbulentní éry po pádu komodovské dynastie, je cenným svědectvím o počátcích severovské dynastie v římských dějinách.
Římský denár z bouřlivého období občanských válek, ražený za diktatury Sully, nese portrét boha Apollóna a výjev jezdce v boji – symbol odvahy a římské ctnosti.
Stříbrný denár císaře Gordiana III., ražený v Římě, ve svěží kvalitě, oslavující bohyni Dianu jako nositelku světla a ochránkyni impéria.
Stříbrný denár císařovny Julie Mamaey, matky Alexandra Severa, v mimořádně zachovalém stavu, oslavující ženskou ctnost a ochranu impéria prostřednictvím bohyně Juno.
Elegantní stříbrný denár věnovaný císařovně Faustině Starší, ražený po její smrti v roce 150. Krásně zachovaný kus s vysokým reliéfem a duhovou patinou, symbolizující věčnou...
Římské denáry představují nejdůležitější a nejlépe dokumentovanou skupinu antických mincí, která po více než pět století tvořila páteř římského monetárního systému. Tyto stříbrné mince, zavedené kolem roku 211 př. n. l., umožnily Římu vybudovat jednotný ekonomický prostor sahající od Británie až po Mezopotámii a staly se synonymem stability a prosperity antického světa.
Raná republikánská éra denárů je charakterizována náboženskými motivy – portréty božstev, zejména Romy a Minergy, kombinované s božskými dvojspřežími na rubech. Postupně se objevovaly historické a mytologické scény spojené s aristokratickými rody mincmistů, což z denárů činilo propagandistické nástroje konkurujících si politických frakcí. Tato tradice kulminovala za Julia Caesara, který jako první nechal umístit svůj portrét na denár ještě za svého života.
Císařské období přineslo standardizaci a stabilizaci denárového systému. Augustovy reformy ustanovily denár jako základní stříbrnou minci s pevně stanovenou hmotností 3,9 gramu a vysokou ryzostí stříbra. Tato stabilita se udržela po více než dvě století a umožnila vznik jednotného ekonomického prostoru, kde stejné mince cirkulovaly od Hadrianova valu až po Eufrat.
Umělecký vrchol římských denárů spadá do 1. a 2. století n. l., kdy portréty císařů dosáhly nebývalé psychologické hloubky a technické dokonalosti. Denáry Augustova, Trajana, Hadria nebo Marca Aurelia patří mezi vrcholy světového portrétního umění. Pro sběratele představují denáry ideální vstup do římské numismatiky – jejich relativní dostupnost, bohaté ikonografické spektrum a historický význam z nich činí nejpopulárnější objekty antického sběratelství.
