Římské denáry
Římské denáry tvořily po více než pět století páteř antického monetárního systému. Od zavedení kolem roku 211 př. n. l. až po 3. století n. l. dokumentují vzestup i pád největší říše starověku prostřednictvím portétů a propagandistických motivů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Maximina I. Thraka pochází z počátku jeho krátké, avšak mimořádně bouřlivé vlády. Mince odráží nástup nové éry římských dějin, kdy se k moci dostal...
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra pochází z období relativní stability pozdní severovské dynastie. Mince zdůrazňuje vítězný charakter císařské moci a odráží snahu mladého...
Stříbrný denár císaře Vitellia pochází z mimořádně dramatického roku 69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Mince je svědectvím krátké, ale významné epizody římských dějin, kdy...
Stříbrný denár císaře Elagabala z let 221–222 n. l. patří k nejvýraznějším ražbám pozdní severovské dynastie. Mince odráží mimořádně kontroverzní období římských dějin, kdy se...
Stříbrný denár mladého císaře Gety z roku 209 n. l. představuje typickou ražbu závěru vlády Septimia Severa a období nástupnické nejistoty v rámci severovské dynastie. Mince...
Římské denáry představují nejdůležitější a nejlépe dokumentovanou skupinu antických mincí, která po více než pět století tvořila páteř římského monetárního systému. Tyto stříbrné mince, zavedené kolem roku 211 př. n. l., umožnily Římu vybudovat jednotný ekonomický prostor sahající od Británie až po Mezopotámii a staly se synonymem stability a prosperity antického světa.
Raná republikánská éra denárů je charakterizována náboženskými motivy – portréty božstev, zejména Romy a Minergy, kombinované s božskými dvojspřežími na rubech. Postupně se objevovaly historické a mytologické scény spojené s aristokratickými rody mincmistů, což z denárů činilo propagandistické nástroje konkurujících si politických frakcí. Tato tradice kulminovala za Julia Caesara, který jako první nechal umístit svůj portrét na denár ještě za svého života.
Císařské období přineslo standardizaci a stabilizaci denárového systému. Augustovy reformy ustanovily denár jako základní stříbrnou minci s pevně stanovenou hmotností 3,9 gramu a vysokou ryzostí stříbra. Tato stabilita se udržela po více než dvě století a umožnila vznik jednotného ekonomického prostoru, kde stejné mince cirkulovaly od Hadrianova valu až po Eufrat.
Umělecký vrchol římských denárů spadá do 1. a 2. století n. l., kdy portréty císařů dosáhly nebývalé psychologické hloubky a technické dokonalosti. Denáry Augustova, Trajana, Hadria nebo Marca Aurelia patří mezi vrcholy světového portrétního umění. Pro sběratele představují denáry ideální vstup do římské numismatiky – jejich relativní dostupnost, bohaté ikonografické spektrum a historický význam z nich činí nejpopulárnější objekty antického sběratelství.




