Římské follisy

Římské follisy představují jednu z nejvýznamnějších inovací pozdněrímského mincovnictví, která vznikla v rámci rozsáhlých Diocletianových reforem na přelomu 3. a 4. století našeho letopočtu. Tyto velké bronzové mince s tenkou stříbrnou povrchovou úpravou měly obnovit důvěru v římský monetární systém po chaotickém období předchozího století.

Follis jako nominál představoval revoluční koncept – kombinoval dostupnost bronzu s prestižním vzhledem stříbrného povlaku, což mělo uspokojit jak ekonomické, tak psychologické potřeby obyvatel říše. Diocletianus zavedl přísný systém cenových kontrol a nový monetární standard, jehož součástí byly follisy různých velikostí. Největší z nich dosahovaly průměru až 27 milimetrů a představovaly imposantní mince s bohatou ikonografií.

Follisy jsou mimořádně zajímavé z uměleckého hlediska, protože odrážejí christianizaci říše za Konstantina Velikého a jeho následovníků. Postupně se na nich objevují křesťanské symboly – chi-rho monogram, kříže a křesťanské nápisy, které dokumentují jeden z nejdůležitějších převratů v dějinách lidstva. Portréty císařů na follisech často zdůrazňují božský charakter jejich vlády prostřednictvím diademů a nebeských symbolů.

Pro sběratele představují follisy fascinující okno do období dramatických proměn antického světa. Jejich relativní dostupnost, velikost umožňující detailní studium ikonografie a historický význam jako svědků zrodu křesťanské Evropy z nich činí oblíbené objekty specializovaných kolekcí. Každý follis je materiálním svědkem doby, kdy se antická civilizace transformovala v základy středověkého světa.