Římské stříbrné mince
Římské stříbrné mince – denáry a jejich předchůdci – tvořily páteř antického monetárního systému po více než šest století. Od prvních emisí 3. století př. n. l. až po pozdní císařství dokumentují vzestup i pád největší říše starověku.
Antoninian císaře Valeriána I., ražený v Římě, s výrazným portrétem a symbolikou hojnosti, představuje fascinující památku na bouřlivé období římských dějin.
Antoninian císaře Filipa I. Arabského s výrazným portrétem a motivem věčného Říma, výjimečně zachovalý exemplář, který oslavuje sílu a trvalost římské říše.
Stříbrný denár císaře Gordiana III., ražený v Římě, v mimořádně svěží kvalitě, oslavující bohyni Dianu jako nositelku světla a ochránkyni impéria.
Stříbrný denár císařovny Julie Mamaey, matky Alexandra Severa, v mimořádně zachovalém stavu, oslavující ženskou ctnost a ochranu impéria prostřednictvím bohyně Juno.
Stříbrný denár císaře Septimia Severa, zobrazující ho jako vítězného jezdce, je výrazným svědectvím vojenské síly a autority římského impéria na přelomu 2. a 3. století.
Elegantní stříbrný denár věnovaný císařovně Faustině Starší, ražený po její smrti v roce 150. Krásně zachovaný kus s vysokým reliéfem a duhovou patinou, symbolizující věčnou...
Denár Alexandra Severa s motivem boha Jupitera je výrazným reprezentantem pozdní římské stříbrné ražby. Vzácnější typ z let 231–235 n. l., který oslavuje božskou ochranu impéria...
Stříbrný denár Julie Domny z let 211–217 n. l. s vyobrazením bohyně Venuše jako matky rodu (*Venus Genetrix*). Atraktivní portrétní ražba se silnou symbolikou ve sběratelském...
Stříbrný denár Caracally z roku 202 n. l. s impozantní vojenskou trofejí a dvěma zajatci symbolizuje římská vítězství nad Parthy. Atraktivní sběratelský kus s výrazným reliéfem...
Autentický stříbrný denár Septimia Severa z let 202–203 n. l., typ RIC IV 135A. Reverz s bohyní Monetou symbolizuje kontrolu nad financemi a stabilitu římského impéria v době...
Stříbrná tetradrachma Philippa Arabského z Antiochie, ražená mezi lety 244–249. Typická provincie ražba s orlem a portrétem císaře, poškozená prasklinou z ražby, ale historicky...
Antiochijská tetradrachma císaře Traiana Decia z let 249–251. Detailní portrét a typický orlí motiv činí tuto minci vyhledávaným kusem mezi sběrateli římských provinciálních ražeb.
Římské stříbrné mince představují jeden z nejdůležitějších a nejlépe dokumentovaných mincovních systémů v dějinách lidstva. Denár, zavedený kolem roku 211 př. n. l., se stal základním stříbrným nominálem, který po více než čtyři století udržoval stabilitu římské ekonomiky a umožnil expanzi republiky i impéria do všech koutů známého světa.
Raná republikánska éra přinesla vznik charakteristických typů, kdy na rubech mincí dominovala božská dvojspřeží – bohové v kolesnických vozech, zejména Jupiter s Viktorií. Líce nesly portréty božstev, zejména Janova nebo Minervina hlavu, což odráželo náboženskou tradici a republikánské hodnoty. Postupně se objevovaly historické a mytologické motivy spojené s jednotlivými rody mincmistů, což z denárů činilo propagandistické nástroje aristokratických rodin.
Přelom nastal za Julia Caesara, který jako první nechal umístit svůj portrét na mince ještě za svého života. Tato revoluční změna otevřela cestu císařskému kultu a učinila z mincí mocný nástroj politické propagandy. Augustovy reformy pak stabilizovaly hmotnost a ryzost denáru na úrovni, která se udržela po více než dvě století a umožnila vznik jednotného ekonomického prostoru od Británie po Mezopotámii.
Vrchol umělecké kvality římských stříbrných mincí spadá do 1. a 2. století n. l., kdy portréty císařů dosáhly nebývalé životnosti a psychologické hloubky. Denáry Trajana, Hadrina nebo Marca Aurelia patří mezi vrcholy antického portrétního umění. Pro moderní sběratele představují tyto mince fascinující spojení historické autenticity, umělecké kvality a investičního potenciálu, které z nich činí jedny z nejhledanějších numismatických objektů vůbec.
