Římské stříbrné mince
Římské stříbrné mince – denáry a jejich předchůdci – tvořily páteř antického monetárního systému po více než šest století. Od prvních emisí 3. století př. n. l. až po pozdní císařství dokumentují vzestup i pád největší říše starověku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián Filipa II., vydaný v době jeho působení v hodnosti caesara, představuje mladého následníka trůnu jako nositele budoucnosti římského státu. Mince je typickým...
Stříbrný antoninián císaře Filipa I. Araba pochází z poloviny 3. století a odráží snahu císařské moci prezentovat spravedlnost a rovnováhu v době narůstající politické i...
Stříbrný denár císaře Maximina I. Thraka pochází z počátku jeho krátké, avšak mimořádně bouřlivé vlády. Mince odráží nástup nové éry římských dějin, kdy se k moci dostal...
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra pochází z období relativní stability pozdní severovské dynastie. Mince zdůrazňuje vítězný charakter císařské moci a odráží snahu mladého...
Stříbrná siliqua císaře Honoria pochází z období pozdní římské říše, kdy se antický svět vyrovnával s politickým oslabením a rostoucím tlakem barbarských kmenů. Mince je...
Stříbrný denár císaře Vitellia pochází z mimořádně dramatického roku 69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Mince je svědectvím krátké, ale významné epizody římských dějin, kdy...
Stříbrný denár císaře Elagabala z let 221–222 n. l. patří k nejvýraznějším ražbám pozdní severovské dynastie. Mince odráží mimořádně kontroverzní období římských dějin, kdy se...
Stříbrný denár mladého císaře Gety z roku 209 n. l. představuje typickou ražbu závěru vlády Septimia Severa a období nástupnické nejistoty v rámci severovské dynastie. Mince...
Republikánský denár triumvirů Gargilia, Ogulnia a Vergilia z roku 86 př. Kr. představuje klasickou ražbu pozdní římské republiky s tradičním spojením božské ochrany a vojenské...
Stříbrný denár císaře Traiana s dynamickým motivem kráčejícího Marta představuje výrazný typ vojenské propagandy jeho vlády. Vyhledávaný kus s jasným historickým zasazením a...
Stříbrný denár císaře Commoda z pozdního období jeho vlády představuje klasický typ, na kterém císař zdůrazňuje ideál svobody a velkorysosti – ctnosti, jimiž měl podle oficiální...
Stříbrný denár císaře Commoda z období jeho samostatné vlády představuje klasický příklad pozdní antoniniánské tradice. Motiv bohyně Pietas odkazuje na císařovu oddanost bohům a...
Římské stříbrné mince představují jeden z nejdůležitějších a nejlépe dokumentovaných mincovních systémů v dějinách lidstva. Denár, zavedený kolem roku 211 př. n. l., se stal základním stříbrným nominálem, který po více než čtyři století udržoval stabilitu římské ekonomiky a umožnil expanzi republiky i impéria do všech koutů známého světa.
Raná republikánska éra přinesla vznik charakteristických typů, kdy na rubech mincí dominovala božská dvojspřeží – bohové v kolesnických vozech, zejména Jupiter s Viktorií. Líce nesly portréty božstev, zejména Janova nebo Minervina hlavu, což odráželo náboženskou tradici a republikánské hodnoty. Postupně se objevovaly historické a mytologické motivy spojené s jednotlivými rody mincmistů, což z denárů činilo propagandistické nástroje aristokratických rodin.
Přelom nastal za Julia Caesara, který jako první nechal umístit svůj portrét na mince ještě za svého života. Tato revoluční změna otevřela cestu císařskému kultu a učinila z mincí mocný nástroj politické propagandy. Augustovy reformy pak stabilizovaly hmotnost a ryzost denáru na úrovni, která se udržela po více než dvě století a umožnila vznik jednotného ekonomického prostoru od Británie po Mezopotámii.
Vrchol umělecké kvality římských stříbrných mincí spadá do 1. a 2. století n. l., kdy portréty císařů dosáhly nebývalé životnosti a psychologické hloubky. Denáry Trajana, Hadrina nebo Marca Aurelia patří mezi vrcholy antického portrétního umění. Pro moderní sběratele představují tyto mince fascinující spojení historické autenticity, umělecké kvality a investičního potenciálu, které z nich činí jedny z nejhledanějších numismatických objektů vůbec.
