Římské zlaté mince
Římské zlaté mince – aurei a solidi – představují vrchol antického mincovnictví. Od Julia Caesara po pád západořímské říše dokumentují šest století dějin impéria prostřednictvím portrétů císařů a alegorických motivů nejvyšší umělecké kvality.
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Elagabala ražený v Římě mezi lety 220–222 n. l. představuje typ s božstvem Libertas, symbolem svobody římských občanů. Tento exemplář o hmotnosti 1,41 g...
Stříbrný denár císaře Commoda představuje fascinující doklad pozdního období Antoninovské dynastie, kdy se římská říše začala měnit z éry stability do éry krize. Mince nese...
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra z římské mincovny představuje pozdní etapu klasického římského mincovnictví, kdy si impérium udržovalo vysokou úroveň řemeslného...
Bronzový nummus císaře Galeria Maximiana z let 310–311 ražený v Siscii. Mince nese vyobrazení božstva Genia, symbolizujícího ochranného ducha císaře a kontinuitu s...
Bronzový follis Licinia I., ražený kolem let 308–313 v Trevíru, patří mezi ikonické mince raného 4. století. Typ „GENIO POP ROM“ zdůrazňuje tradiční římskou náboženskou...
Bronzový follis Konstantina II., ražený kolem let 321–322 n. l. v Londiniu, představuje vzácný doklad mincovní tvorby z britských provincií. Mince s chrámovým motivem a nápisem...
Bronzový follis Konstantina II., ražený kolem let 330–335 n. l. v Siscii, představuje klasickou ukázku pozdně římského mincovnictví. Mince s motivem „GLORIA EXERCITVS“...
Posmrtný antoninianus vydaný na počest císaře Claudia II. Gothica, oblíbeného vojevůdce a vítěze nad Góty, jehož kult byl po smrti dále šířen císařem Aurelianem.
Stříbrný antoninián císaře Valeriana I. s bohyní Victorií symbolizuje naději na vítězství a stabilitu během nejisté doby vojenské i politické krize římské říše.
Antoninián císaře Valeriana I. s bohem Slunce na reversu vyjadřuje naději na nový začátek a božskou přízeň v těžkém období římské krize třetího století.
Mince mladého Herenia Etruska s titulem princeps iuventutis a Apollónem na trůnu oslavuje kulturní i politické ideály mládí, harmonie a dynastické kontinuity za vlády císaře...
Vzácně zobrazovaný motiv dvou Pannonií na tomto antoniniánu Traiana Deka připomíná význam římské provincie a její oddanost císaři během vojenských kampaní ve střední Evropě.
Římské zlaté mince patří mezi nejcennější a nejhledanější numismatické objekty světa. Aurei a pozdější solidi představují nejen vrchol antického mincovního umění, ale také jedinečné historické dokumenty, které zachycují proměny největší říše starověku od jejího zlatého věku až po dramatický zánik.
Tradice ražby zlatých mincí v Římu začala za Julia Caesara v polovině 1. století př. n. l. a dosáhla svého vrcholu za vlády Augusta, kdy se aureus stal standardní zlatou mincí impéria. Tyto mince nesly portréty císařů provedené s takovou uměleckou dokonalostí, že dodnes slouží jako hlavní ikonografické prameny pro poznání antické portrétní plastiky. Každý aureus byl miniaturním uměleckým dílem, na kterém se odrazila nejen politická propaganda, ale také nejvyšší úroveň tehdejšího řemeslného umění.
Období největšího rozkvětu římského zlatého mincovnictví spadá do 1. a 2. století n. l., kdy císařové jako Trajan, Hadrian nebo Marcus Aurelius nechávali razit aurei s motivy svých vojenských vítězství, architektonických projektů a božstev. Tyto mince se dostávaly až do odlehlých koutů impéria, včetně území dnešní České republiky, kde byly objeveny jako součást pokladů nebo jednotlivé nálezy svědčící o rozsáhlých obchodních kontaktech.
Pro moderní sběratele představují římské zlaté mince fascinující kombinaci historické autenticity a investičního potenciálu. Jejich hodnota vychází nejen z obsahu drahého kovu, ale především z jejich stáří, vzácnosti a umělecké kvality. Každý exemplář je hmotným svědkem antické civilizace, který v sobě nese příběhy císařů, bitev a proměn, jež formovaly základy evropské kultury.
