Římské zlaté mince
Římské zlaté mince – aurei a solidi – představují vrchol antického mincovnictví. Od Julia Caesara po pád západořímské říše dokumentují šest století dějin impéria prostřednictvím portrétů císařů a alegorických motivů nejvyšší umělecké kvality.
Řazení produktů
Výpis produktů
Republikánský denár triumvirů Gargilia, Ogulnia a Vergilia z roku 86 př. Kr. představuje klasickou ražbu pozdní římské republiky s tradičním spojením božské ochrany a vojenské...
Stříbrný denár císaře Traiana s dynamickým motivem kráčejícího Marta představuje výrazný typ vojenské propagandy jeho vlády. Vyhledávaný kus s jasným historickým zasazením a...
Antoninián císaře Galliena z mincovny ve Viminaciu představuje klasický příklad pozdně římské měnové reformy a císařské propagandy. Typ SALVS AVGG symbolizuje péči o zdraví a...
Mince věnovaná zbožštěné císařovně Faustině starší, manželce císaře Antonina Pia. Byla ražena po její smrti jako výraz úcty a zbožnění, které římský senát a císař projevili...
Stříbrný denár císaře Commoda z pozdního období jeho vlády představuje klasický typ, na kterém císař zdůrazňuje ideál svobody a velkorysosti – ctnosti, jimiž měl podle oficiální...
Stříbrný denár císaře Commoda z období jeho samostatné vlády představuje klasický příklad pozdní antoniniánské tradice. Motiv bohyně Pietas odkazuje na císařovu oddanost bohům a...
Stříbrný antoninián císaře Traiana Decia ražený v římské mincovně mezi lety 249–251 n. l. s unikátním motivem dvou alegorických postav provincií Panonie. Vzácný typ...
Stříbrný antoninián císaře Traiana Decia ražený roku 249 n. l. v římské mincovně s motivem bohyně Míru. Typ PAX AVGVSTI patří k raným ražbám jeho vlády a symbolizuje naději na...
Stříbrný antoninián císaře Traiana Decia ražený v Římě kolem let 249–251 n. l. s vyobrazením bohyně Ubertas – symbolu hojnosti a blahobytu římského státu. Kvalitní exemplář s...
Stříbrný antoninián císaře Traiana Decia ražený v římské mincovně mezi lety 249–251 n. l. zobrazuje na reverzu bohyni Vítězství, symbolizující triumf císaře a římského vojska....
Stříbrný antoninián císařovny Herennie Etruscilly ražený v Římě kolem let 249–250 n. l. nese na reverzu bohyni Pudicitii – symbol ženské ctnosti, pokory a důstojnosti. Krásně...
Stříbrný antoninián císařovny Herennie Etruscilly, manželky císaře Decia, ražený v Římě mezi lety 249–251 n. l. Reverz IVNO REGINA s vyobrazením bohyně Juno představuje ochranu,...
Římské zlaté mince patří mezi nejcennější a nejhledanější numismatické objekty světa. Aurei a pozdější solidi představují nejen vrchol antického mincovního umění, ale také jedinečné historické dokumenty, které zachycují proměny největší říše starověku od jejího zlatého věku až po dramatický zánik.
Tradice ražby zlatých mincí v Římu začala za Julia Caesara v polovině 1. století př. n. l. a dosáhla svého vrcholu za vlády Augusta, kdy se aureus stal standardní zlatou mincí impéria. Tyto mince nesly portréty císařů provedené s takovou uměleckou dokonalostí, že dodnes slouží jako hlavní ikonografické prameny pro poznání antické portrétní plastiky. Každý aureus byl miniaturním uměleckým dílem, na kterém se odrazila nejen politická propaganda, ale také nejvyšší úroveň tehdejšího řemeslného umění.
Období největšího rozkvětu římského zlatého mincovnictví spadá do 1. a 2. století n. l., kdy císařové jako Trajan, Hadrian nebo Marcus Aurelius nechávali razit aurei s motivy svých vojenských vítězství, architektonických projektů a božstev. Tyto mince se dostávaly až do odlehlých koutů impéria, včetně území dnešní České republiky, kde byly objeveny jako součást pokladů nebo jednotlivé nálezy svědčící o rozsáhlých obchodních kontaktech.
Pro moderní sběratele představují římské zlaté mince fascinující kombinaci historické autenticity a investičního potenciálu. Jejich hodnota vychází nejen z obsahu drahého kovu, ale především z jejich stáří, vzácnosti a umělecké kvality. Každý exemplář je hmotným svědkem antické civilizace, který v sobě nese příběhy císařů, bitev a proměn, jež formovaly základy evropské kultury.
