Římské zlaté mince
Římské zlaté mince – aurei a solidi – představují vrchol antického mincovnictví. Od Julia Caesara po pád západořímské říše dokumentují šest století dějin impéria prostřednictvím portrétů císařů a alegorických motivů nejvyšší umělecké kvality.
Bronzový follis císaře Konstantina II., ražený v Thessalonice, s motivem legionářů a praporů oslavujících vojenskou sílu a jednotu římského vojska.
Antoninian císaře Valeriána I., ražený v Římě, s výrazným portrétem a symbolikou hojnosti, představuje fascinující památku na bouřlivé období římských dějin.
Antoninian císaře Filipa I. Arabského s výrazným portrétem a motivem věčného Říma, výjimečně zachovalý exemplář, který oslavuje sílu a trvalost římské říše.
Stříbrný denár císaře Gordiana III., ražený v Římě, v mimořádně svěží kvalitě, oslavující bohyni Dianu jako nositelku světla a ochránkyni impéria.
Stříbrný denár císařovny Julie Mamaey, matky Alexandra Severa, v mimořádně zachovalém stavu, oslavující ženskou ctnost a ochranu impéria prostřednictvím bohyně Juno.
Stříbrný denár císaře Septimia Severa, zobrazující ho jako vítězného jezdce, je výrazným svědectvím vojenské síly a autority římského impéria na přelomu 2. a 3. století.
Stříbrný denár Marka Aurelia jako císaře z období vrcholného římského impéria, zdůrazňující ideál harmonie a stability prostřednictvím motivu Concordie, s autentickým dobovým...
Stříbrný denár Marka Aurelia z doby, kdy byl ještě caesarem, představuje raný portrét budoucího „filozofa na trůně“ a je atraktivní sběratelský kousek s působivou patinou.
Stříbrný denár císaře Hadriána z roku 134 n. l., symbolizující prosperitu a štěstí říše díky spojení moci a ctnosti, krásně dochovaný s výraznou patinou.
Stříbrný denár císaře Vespasiána z raného období jeho vlády, připomínající stabilizaci říše po občanské válce a návrat k tradičním římským hodnotám.
Stříbrný denár mladého Marka Aurelia jako caesara, ražený v letech 151–152. Atraktivní mince s duhovou patinou a motivem válečného génia, odrážející vojenské i náboženské...
Bronzový follis císaře Konstantina Velikého ražený v Ticinu, s motivem VOT XX ve vavřínovém věnci. Symbol císařovy moci a přání k dalšímu dlouhému vládnutí, skvěle zachovaný kus...
Římské zlaté mince patří mezi nejcennější a nejhledanější numismatické objekty světa. Aurei a pozdější solidi představují nejen vrchol antického mincovního umění, ale také jedinečné historické dokumenty, které zachycují proměny největší říše starověku od jejího zlatého věku až po dramatický zánik.
Tradice ražby zlatých mincí v Římu začala za Julia Caesara v polovině 1. století př. n. l. a dosáhla svého vrcholu za vlády Augusta, kdy se aureus stal standardní zlatou mincí impéria. Tyto mince nesly portréty císařů provedené s takovou uměleckou dokonalostí, že dodnes slouží jako hlavní ikonografické prameny pro poznání antické portrétní plastiky. Každý aureus byl miniaturním uměleckým dílem, na kterém se odrazila nejen politická propaganda, ale také nejvyšší úroveň tehdejšího řemeslného umění.
Období největšího rozkvětu římského zlatého mincovnictví spadá do 1. a 2. století n. l., kdy císařové jako Trajan, Hadrian nebo Marcus Aurelius nechávali razit aurei s motivy svých vojenských vítězství, architektonických projektů a božstev. Tyto mince se dostávaly až do odlehlých koutů impéria, včetně území dnešní České republiky, kde byly objeveny jako součást pokladů nebo jednotlivé nálezy svědčící o rozsáhlých obchodních kontaktech.
Pro moderní sběratele představují římské zlaté mince fascinující kombinaci historické autenticity a investičního potenciálu. Jejich hodnota vychází nejen z obsahu drahého kovu, ale především z jejich stáří, vzácnosti a umělecké kvality. Každý exemplář je hmotným svědkem antické civilizace, který v sobě nese příběhy císařů, bitev a proměn, jež formovaly základy evropské kultury.
