Sestercie
Sestercie představovaly základní bronzovou minci římské měnové soustavy od republiky až po krizi třetího století, původně stříbrné v hodnotě dvou a půl asu. Od malých republikánských ražeb přes monumentální císařské bronzy až po inflační emise dokumentují ekonomický vývoj Říma. Pro sběratele nabízejí sestercie dostupné a ikonograficky bohaté svědectví římské civilizace.
Výpis produktů
Římský bronzový sestercius císaře Gordiana III., ražený v letech 238–244 n. l., je krásným dokladem římského mincovního umění a dynastické propagandy, ceněný sběrateli pro svůj...
Římský bronzový sestercius císaře Antonína Pia ražený v roce 147 n. l. je výjimečným dokladem stabilní a prosperující vlády tohoto panovníka, který je ceněn sběrateli pro svůj...
Římský bronzový sestercius císařovny Faustiny z 2. století n. l., ražený posmrtně na její počest, je výjimečnou památkou na významnou postavu císařského dvora a láká sběratele...
Římský bronzový sestercius císaře Trajána z roku 99 n. l. s výrazným raným portrétem je unikátní připomínkou římské moci a umění, která osloví každého sběratele antických mincí.
Ovládací prvky výpisu
Sestercie vznikly kolem roku 211 př. n. l. jako součást římské měnové reformy během druhé punské války. Název sestertius pochází z latinského semis tertius znamenající "poloviční třetí", protože měly hodnotu dvou a půl asu. Vývoj sestercie od drobné stříbrné mince přes masivní císařské bronzy až po bezcenné inflační ražby dokumentuje ekonomickou historii největší antické říše.
Republikánské sestercie byly původně malé stříbrné mince vážící asi 1 gram s hodnotovým označením IIS (duo et semis). Tyto rané ražby zobrazovaly hlavu Romy s okřídlenou přilbou a Dioskúry na koních. S poklesem hodnoty stříbra se sestercie transformovaly v bronzové mince, které se staly páteří římského drobného oběživa. Monetární ražby s rozmanitými motivy dokumentují politickou propagandu pozdní republiky.
Augustus standardizoval sestercii jako velkou bronzovou minci o váze kolem 27 gramů a průměru 35 milimetrů. Císařské sestercie poskytovaly dostatek prostoru pro detailní ikonografii – portréty císařů, architektonické památky, vojenské výjevy nebo alegorické scény. Kvalita ražby za dynastie Júlio-Klaudiovců představuje vrchol římského mincovního umění.
Zlatý věk sestercie nastal za Antoninů. Trajánovy sestercie oslavovaly dobytí Dákie, stavbu fóra a akvaduktu. Hadriánova serie provincií s personifikacemi jednotlivých částí říše dokumentuje největší územní rozsah impéria. Marcus Aurelius zobrazoval filozofické ctnosti, zatímco Commodus svou identifikaci s Herkulem.
Ikonografická rozmanitost sestercií překonává všechny ostatní římské nominály. Architektonické motivy zobrazují Koloseum, Pantheon, Circus Maximus nebo přístavy. Vojenské scény dokumentují triumfy, rozdělování donativ nebo stavbu táborů. Náboženské motivy od tradičních bohů po orientální kulty odrážejí duchovní proměny říše. SPQR (Senatus Populusque Romanus) zdůrazňoval republikánskou tradici.
Severovská dynastie přinesla postupný úpadek kvality. Bronz se zhoršoval příměsemi olova, váha klesala pod 20 gramů. Za vojenských císařů třetího století se ražba sestercií stala nepravidelnou. Poslední sestercie razil Postumus v galském separatistickém císařství kolem roku 265. Diocletiánova reforma nahradila sestercii novým systémem follis.
Hodnota sestercie v každodenním životě byla značná – představovala čtvrtinu denáru, tedy průměrnou denní mzdu nekvalifikovaného dělníka. Cenové údaje na nápisech umožňují rekonstruovat životní náklady – chléb stál půl sestercie, lázně jednu sestercii, prostitutka dvě až osm sestercií. Milionové jmění v sesterciích definovalo senátorský census.
Pro současné sběratele představují sestercie ideální vstup do římské numismatiky. Jejich velikost umožňuje detailní studium ikonografie, bronzový materiál zajišťuje dostupnost. Historická hodnota spočívá v dokumentaci všech aspektů římské civilizace – od portrétu prostého vojáka po monumentální stavby, od bohů po gladiátory, od republikánských ideálů po císařský kult.
