Šilinky
Šilinky představovaly stříbrnou minci a účetní jednotku používanou po celé Evropě od středověku do 20. století, název pochází ze starogermánského scilling. Od anglických shillings přes rakouské šilinky až po východoafrické shilingi dokumentují rozšíření germánského měnového systému. Pro sběratele nabízejí šilinky rozmanitý přehled evropského mincovnictví napříč staletími.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouská pětka z roku 1934 ze stříbra s mariánským motivem z Mariazell – náboženský a národní symbol doby autoritativní první republiky.
Rakouská pětka z roku 1934 ze stříbra s mariánským motivem z Mariazell – náboženský a národní symbol doby autoritativní první republiky.
Rakouská sada oběžných mincí z roku 1999, věnovaná Hugo von Hofmannsthalovi. Obsahuje kompletní sérii rakouských šilinkových mincí v kvalitě BU.
Ovládací prvky výpisu
Šilinky mají kořeny v germánském kmenové společnosti, kde scilling označoval hodnotu dobytka nebo pokutu za přečin. Karolínská měnová reforma ustanovila systém libra-solidus-denarius, kde solidus představoval šilink jako účetní jednotku dvanácti denárů. Historie šilinku dokumentuje rozšíření germánského měnového konceptu od Skandinávie po Afriku během více než tisíce let.
Anglický shilling se poprvé razil za Jindřicha VII. roku 1504 jako testoon obsahující přes 6 gramů stříbra. Tudorovské a stuartovské shillingy s portréty panovníků etablovaly tradici pokračující až do decimalizace 1971. Viktoriánský shilling s erbem tří králoství představoval běžnou minci britského impéria. Skotské shillingy před unií měly vlastní design s jednorožcem a čertelem.
Rakouský šilink existoval v různých formách od středověku. Konvenční šilinky 18. století podle mincovní konvence obsahovaly stanovené množství stříbra. Stříbrný šilink rakouské republiky 1924-1938 a 1945-2001 s edelweissem nebo lipovým listem představoval stabilní alpskou měnu až do zavedení eura.
Německé šilinky razily hansovní města, zejména Hamburg a Lübeck. Lübecký šilink se stal obchodní měnou Baltu, odkud pronikl do Skandinávie a Ruska. Pruský šilink (Schilling) cirkuloval v Braniborsku a Pomořansku. Slezské šilinky dokumentují komplikovaný měnový systém rozdrobené říše.
Sběratelská hodnota šilinků spočívá v kombinaci historického významu, umělecké kvality a dostupnosti. Moderní pamětní šilinky z let 1960-2001 patří mezi nejkrásnější evropské mince a představují završení dlouhé tradice středoevropského mincovnictví před zavedením eura. Každý šilink vypráví příběh malé země, která si dokázala zachovat identitu v turbulentním 20. století.
