Bill Gates

Bill Gates je americký podnikatel, programátor a filantrop, který spoluzaložil Microsoft a stal se symbolem počítačové revoluce, která demokratizovala přístup k informačním technologiím. Jeho vize "počítač na každém stole a v každé domácnosti" transformovala společnost a vytvořila největší softwarové impérium světa. Po odchodu z Microsoftu se Gates věnuje filantropii prostřednictvím nadace Bill & Melinda Gates Foundation, která investuje miliardy dolarů do boje proti chudobě, nemocem a zlepšení vzdělávání po celém světě.

Historie

William Henry Gates III se narodil 28. října 1955 v Seattlu ve státě Washington do prominentní rodiny s dlouhou tradicí v byznysu, právu a veřejné službě. Jeho otec William H. Gates Sr. byl uznávaný právník a partner v prestižní právnické firmě, matka Mary Maxwell Gates zasedala ve správních radách několika významných společností včetně First Interstate Bank a United Way, kde se setkávala s CEO IBM Johnem Opelem, což později sehrálo klíčovou roli v historii Microsoftu. Prarodiče z obou stran byli úspěšní bankéři a podnikatelé, což vytvořilo prostředí, kde se o penězích a investicích mluvilo přirozeně.

Mladý Bill byl problematickým dítětem s tendencí k obsesivnímu chování a výbuchům vzteku, když věci nešly podle jeho představ. Rodiče ho ve třinácti letech poslali na exkluzivní soukromou školu Lakeside School, kde v roce 1968 objevil svou vášeň - počítače. Škola pronajala terminál připojený k mainframu GE a Gates strávil každou volnou chvilku programováním v BASICu. Zde se také seznámil s Paulem Allenem, starším studentem, který sdílel jeho nadšení pro počítače a stal se jeho celoživotním obchodním partnerem.

Gates a Allen založili svou první společnost Traf-O-Data ještě na střední škole, která analyzovala dopravní data pro městské úřady pomocí procesoru Intel 8008. Ačkoliv podnik nebyl finančně úspěšný, poskytl jim cenné zkušenosti s hardwarem a podnikáním. Gates prokázal mimořádný talent pro matematiku a programování, dosáhl téměř perfektního skóre 1590 z 1600 v SAT testech a byl přijat na Harvard, kam nastoupil v roce 1973 s nejasnou představou o kariéře v právu nebo matematice.

Na Harvardu Gates více času než studiem trávil hraním pokeru a programováním v počítačovém centru, kde často pracoval až do ranních hodin. Jeho spolubydlící Steve Ballmer, pozdější CEO Microsoftu, vzpomíná, jak Gates mohl týdny ignorovat přednášky a pak se dva dny intenzivně učit a složit zkoušky na výbornou. V prosinci 1974 Allen ukázal Gatesovi článek v časopise Popular Electronics o Altair 8800, prvním osobním počítači, což se stalo momentem, který změnil jejich životy.

Aniž by měli přístup k samotnému počítači Altair, Gates a Allen napsali pro něj interpreter programovacího jazyka BASIC, přičemž simulovali jeho procesor na harvardském mainframu. Když v březnu 1975 jejich software bezchybně fungoval při první demonstraci v sídle MITS v Albuquerque, získali kontrakt a Gates se rozhodl opustit Harvard ve třetím ročníku. Jeho rodiče byli zklamáni, ale otec jako právník pomohl založit Microsoft (původně Micro-Soft) 4. dubna 1975.

První roky Microsoftu byly chaotické - malý tým programátorů pracoval nepřetržitě v pronajatých kancelářích v Albuquerque, Gates kontroloval každý řádek kódu a často přepisoval práci ostatních, pokud nesplňovala jeho standardy. Jeho perfekcionismus a workoholismus vytvářely napětí, ale také kulturu excelence. V roce 1979 Microsoft přesídlil do Seattlu a Gates učinil klíčové rozhodnutí - místo prodeje softwaru začal prodávat licence, což znamenalo, že výrobci platili za každý prodaný počítač s jejich softwarem.

Průlom přišel v roce 1980, kdy IBM hledala operační systém pro svůj první osobní počítač. Gates využil matčiny kontakty k získání schůzky a v jednom z nejgeniálnějších obchodních tahů historie koupil operační systém QDOS od Seattle Computer Products za 75 000 dolarů, upravil ho na MS-DOS a licencoval IBM s právem licencovat ho i dalším výrobcům. Toto rozhodnutí neexkluzivity, které IBM považovala za bezvýznamné, umožnilo Microsoftu dominovat trhu, když se objevily IBM-kompatibilní klony.

MS-DOS se stal standardem pro osobní počítače, ale Gates věděl, že budoucnost leží v grafickém uživatelském rozhraní. Po návštěvě Xerox PARC a spatření prvního Macu začal vývoj Windows, který po několika neúspěšných verzích uspěl s Windows 3.0 v roce 1990 a definitivně ovládl trh s Windows 95. Gatesova strategie "embrace, extend, extinguish" - přijmout standard, rozšířit ho proprietárními funkcemi a vytlačit konkurenci - se stala synonymem Microsoftu.

V 90. letech Gates transformoval Microsoft z vývojáře operačních systémů na softwarového giganta ovládajícího kancelářský software (Office), internetové prohlížeče (Internet Explorer), herní konzole (Xbox) a enterprise řešení. Jeho agresivní obchodní taktiky, včetně bundlování produktů a predátorského cenotvorby, vedly k antimonopolním žalobám. Vyšetřování ministerstva spravedlnosti a proces v letech 1998-2001 téměř rozložily Microsoft, Gates musel svědčit před Kongresem a jeho image bezohledného monopolisty poškodila jeho pověst.

V roce 2000 Gates předal pozici CEO Stevu Ballmerovi a postupně se stahoval z denního řízení, aby se věnoval filantropii. S manželkou Melindou založil v roce 2000 nadaci Bill & Melinda Gates Foundation s dotací 28 miliard dolarů, která se stala největší soukromou charitativní nadací světa. Jeho "Giving Pledge" z roku 2010, závazek darovat většinu majetku, inspiroval desítky miliardářů včetně Warrena Buffetta, který nadaci daroval většinu svého jmění.

Gatesova nadace se zaměřuje na globální zdraví, kde financovala vývoj vakcín, distribuci antimalarik a téměř vymýtila dětskou obrnu. V zemědělství podporuje zelenou revoluci v Africe, ve vzdělávání reformu amerických škol. Jeho investice do sanitace, čisté energie a řešení klimatické změny představují miliardy dolarů ročně. Během pandemie COVID-19 nadace investovala stovky milionů do vývoje vakcín a jejich distribuce v rozvojových zemích.

Jeho knihy "The Road Ahead" a "How to Avoid a Climate Disaster" ovlivnily globální diskusi o technologiích a klimatu. Gates každoročně publikuje dopisy shrnující pokrok nadace a výzvy lidstva. Jeho rozvod s Melindou v roce 2021 po 27 letech manželství překvapil svět, ale oba pokračují ve vedení nadace. Ve věku 68 let Gates věnuje většinu času filantropii, investicím do clean tech a varování před budoucími pandemicemi.

Obchodní strategie a technologická vize

Gatesova podnikatelská genialita spočívala v pochopení, že v technologickém průmyslu je důležitější kontrola standardů než technologická převaha, což demonstroval strategií licencování softwaru místo jeho prodeje. Jeho vize softwarového průmyslu jako high-margin byznysu s nulovými marginálními náklady předběhla dobu a vytvořila model, který dodnes následují technologické společnosti. Gates také jako první pochopil síťový efekt - čím více lidí používá určitý software, tím hodnotnější se stává pro všechny uživatele.

Jeho manažerský styl byl notoricky konfrontační - proslulé "Bill meetings" byly intelektuální bitvou, kde Gates agresivně zpochybňoval každý předpoklad a nemilosrdně kritizoval nedostatečně promyšlené nápady výkřiky "That's the stupidest thing I've ever heard!" Současně však respektoval ty, kdo se mu dokázali postavit s dobrými argumenty. Jeho schopnost vstřebat obrovské množství technických detailů a současně vidět strategický obraz byla unikátní.

Gatesova filantropická filozofie "katalytické filantropie" aplikuje podnikatelské principy na řešení sociálních problémů - identifikace tržních selhání, měření výsledků, škálování úspěšných řešení a ochota riskovat na neprokázaných přístupech. Jeho přesvědčení, že technologie a inovace mohou vyřešit největší problémy lidstva, od nemocí po klimatickou změnu, představuje techno-optimismus, který kritici označují za naivní, ale který dosáhl měřitelných výsledků v záchraně milionů životů.

Zajímavosti

• Gates má fotografickou paměť a dokáže recitovat celé pasáže z knih, které četl před desetiletími, přičemž čte přibližně 50 knih ročně a jeho doporučení dokážou vytvořit bestsellery.
• V roce 1994 koupil Codex Leicester, Leonardovy da Vinciho vědecké poznámky, za 30,8 milionu dolarů, čímž se stal nejdražší knihou v historii, a nechal jej digitalizovat pro veřejnost.
• Jeho "Think Week" - týden dvakrát ročně strávený o samotě čtením a přemýšlením o budoucnosti - vedl k strategickým rozhodnutím jako sázka na internet nebo cloud computing.