Buddhismus

Buddhismus jako náboženská a filozofická tradice založená Siddhárthou Gautamou v 6. století před naším letopočtem ovlivnil numismatiku od Gándhárska po Japonsko, kde se na mincích objevovaly zobrazení Buddhy, bódhisattvů a osmi pomyslných symbolů. Buddhistické mince s dharmačakrou (kolem učení), lotosovými květy a sanskrtskými mantami sloužily nejen jako platidlo, ale také jako prostředek šíření dharmy a akumulace zásluh, přičemž jejich držení a darování představovalo formu náboženské praxe.

Historie

První buddhistické motivy na mincích se objevily za krále Ašóky (268–232 před naším letopočtem) z maurjovské dynastie, který po krvavé válce u Kalingy přijal buddhismus. Jeho stříbrné karšápany nesly symboly dharmačakry, stromu bódhi a stúpy, ačkoliv zobrazení samotného Buddhy se ještě neobjevovalo. Ašókovy edikty vytesané na sloupech a skalách obsahovaly pokyny o ražbě mincí podporujících dharmu a nenásilí (ahimsa).

Indo-řečtí králové v Baktrii a Gándhársku vytvořili od 2. století před naším letopočtem první antropomorfní zobrazení Buddhy na mincích. Menandros I. (165–130 před naším letopočtem), známý z buddhistického textu Milindapanha, razil drachmy s dharmačakrou. Kaniška I. z kušánské dynastie (127–150) vydával zlaté dináry s Buddhou v řeckém stylu a nápisem BODDO v backtrijštině, což představuje nejstarší známé zobrazení Buddhy na mincích.

Guptovská Indie (320–550) viděla rozkvět mahájánového buddhismu, který se projevil na mincích zobrazením bódhisattvů – zejména Avalókitéšvary a Maitréji. Dynastie Pálů (8.–12. století) v Bengálsku razila mince s buddhistickými kláštery Nálandou a Vikramašílou. Jejich stříbrné dramy zobrazovaly sedícího Buddhu v meditaci s nápisem "Šrímad-dharmapála-déva" kombinujícím buddhistické a hinduistické prvky.

V Číně se buddhistické motivy objevily na mincích dynastie Severní Wej (386–534), která razila bronzové mince s obrazem pagody a lotosů. Tangská dynastie (618–907) vydávala pamětní mince k vysvěcení buddhistických chrámů s motivy Amitábhy a Čisté země. Japonsko začalo razit buddhistické mince v období Nara (710–794) – měděné wadó kaičin s lotosovými motivy symbolizovaly příchod buddhismu ze zámoří.

Jihoasijský théravádový buddhismus vytvořil vlastní numismatickou tradici. Srí Lanka razila od 3. století kahapany se stúpami a stromem bódhi. Barmské království Pagan (1044–1287) vydávalo stříbrné mince s Buddhou v pozici bhúmisparša mudra. Thajské království Sukhothai razilo potiny s otiskem Buddhovy stopy (buddhapáda) obsahující 108 příznivých znamení.

Moderní buddhistické země zachovávají náboženskou symboliku na mincích. Thajsko zobrazuje krále jako ochránce buddhismu s chrámy na reverzu. Bhútán razí mince s osmi pomyslnými symboly – parasolem, zlatými rybkami, lasturou, lotosem, džbánem, nekonečným uzlem, korouhví vítězství a kolem dharmy. Japonské pamětní mince připomínají buddhistické svátky a poutní místa.

Buddhistická symbolika v numismatice

Dharmačakra (kolo učení) s osmi paprsky představuje ušlechtilou osmidílnou cestu a Buddhovo první kázání v Sárnáthu. Na mincích se objevuje samostatně nebo v rukou Buddhy jako symbol šíření dharmy. Různý počet paprsků vyjadřuje různé aspekty učení – šest paprsků symbolizuje šest říší existence, dvanáct paprsků dvanáct článků závislého vznikání.

Lotos (padma) symbolizující čistotu a osvícení vyrůstající z bahna samsáry patří k nejčastějším buddhistickým motivům. Buddha sedící nebo stojící na lotosu, rozvinuté a poupata lotosů, lotosové trůny bódhisattvů – všechny tyto varianty nesou specifické významové nuance. Strom bódhi, pod kterým Buddha dosáhl osvícení, se zobrazuje s charakteristickými srdčitými listy.

Buddhistické mudry (symbolická gesta rukou) na mincích komunikují různé aspekty učení. Dharmačakra mudra značí uvedení kola dharmy do pohybu, bhúmisparša mudra volání země za svědka, dhjána mudra meditaci, abhaja mudra nebojácnost, varada mudra štědrost. Mantry jako Óm mani padmé húm se objevují v sanskrtu, tibetštině nebo místních jazycích.

Zajímavosti

• Největší buddhistická mince byla čínská chrámová "mince zásluh" dynastie Ming o průměru 58 cm a váze 41 kg, ražená roku 1410 pro chrám Nebeského míru – věřící získávali zásluhy jejím otáčením
• Tibetské tangky 18. století obsahovaly prach z ostatků dalajlámů smíchaný s kovem, což jim dodávalo status posvátných relikvií kromě funkce platidla
• Japonský císař Šómu nechal roku 749 vyrazit milion miniaturních měděných mincí s dháraní mantrou jako ochrana proti neštovicím – nejmasovější náboženská ražba v historii
• Barmský král Mindon Min razil roku 1865 stříbrné kjaty s otiskem Buddhova zubu z chrámové relikvie – otisk byl unikátní na každé minci
• Thajské amulety phra phong lisované z chrámového prachu a fragmentů starých buddhistických mincí se používají jako alternativní platidlo v některých klášterech dodnes