Chyboražba

Chyboražba je mince s chybným opisem, nápisem nebo obrazem vzniklá vadným razidlem nebo nesprávným postupem při ražbě, přičemž tyto mincovní chyby představují vyhledávané sběratelské předměty často hodnotnější než bezchybné exempláře. Od starověkých inkusních ražeb přes středověké překlepy až po moderní dvojrázy dokumentují chyboražby technologické limity mincoven a lidský faktor v numismatické výrobě.

Historie

Chyboražby existují od počátku mincovnictví. Nejstarší dokumentované chyby pocházejí z řeckých kolonií v jižní Itálii 6. století př. n. l., kde vznikaly inkusní ražby – mince nesoucí na jedné straně normální obraz a na druhé jeho negativní otisk. Tento jev vznikal, když mezi razidla nebyl vložen nový střížek a razidla udeřila do sebe, načež následující střížek získal pozitivní i negativní obraz.

Ve středověku byly nejčastější chyby v opisech způsobené negramotností rytců razidel. Nejstarší české denáry 10.-11. století vykazují časté překlepy, vynechaná či obrácená písmena. Slavný je denár Boleslava II. s opisem BOLEZLAVZ místo BOLEZLAVS. Tyto chyby často pomáhají numismatikům datovat a lokalizovat ražby.

Renesance přinesla vyšší nároky na kvalitu, ale i složitější motivy zvyšující pravděpodobnost chyb. Dvojrázy vznikaly při pohybu střížku mezi údery. Pražský tolar Rudolfa II. z roku 1603 s dvojitým portrétem dosahuje dnes stonásobku ceny běžného exempláře. Excentrické ražby s posunutým motivem byly časté u ručního ražení.

Průmyslová revoluce paradoxně zvýšila variabilitu chyb. Parní lisy vytvářely nové typy defektů – spojky (dvě mince sražené dohromady), výstřižky (ražba na nesprávný střížek), slepenky (více vrstev kovu). Rakouská zlatá čtyřzlatka 1892 ražená na stříbrný střížek představuje jednu z nejcennějších evropských chyboražeb.

20. století přineslo masovou produkci a paradoxně i masové chyby. Československý 20haléř 1922 s chybějícím letopočtem vznikl v nákladu několika tisíc kusů, než byla chyba odhalena. Nacistické Německo produkovalo válečné 5 říšských marek 1936 s Hindenburgem místo s hákovým křížem – politicky motivovaná „chyba" mincmistra.

Moderní éra s počítačově řízenými razidly minimalizovala chyby, což paradoxně zvýšilo jejich hodnotu. Euro chyboražby jsou extrémně vzácné – německé 1 euro 2002 s prázdným středem (chybí bimetalické jádro) se prodalo za 10 000 EUR. Čínská Panda 2008 bez označení hmotnosti dosáhla na aukci 50násobku běžné ceny.

Typologie a vznik chyboražeb

Chyby razidel vznikají při jejich výrobě nebo opotřebení. Nejčastější jsou vynechaná písmena (denár Vratislava II. VRATILAVS místo VRATISLAVS), přehozená písmena (groš Jana Lucemburského IOHANES místo IOHANNES), obrácená písmena či čísla (5 místo 2 v letopočtu). Nesprávně vytvořená razidla vznikala nepozorností řezače nebo nepochopením textu u cizojazyčných nápisů.

Dvojrázy (dvojité ražby) vznikají posunem střížku mezi údery nebo použitím dvou různých razidel. Rozlišujeme částečný dvojráz (posunutý o milimetry) a úplný dvojráz (dva kompletní obrazy). Vzácné jsou trojrázy dokumentované u ruských rublů 18. století. Hybridní ražby kombinují razidla různých nominálů nebo ročníků.

Excentrické ražby vznikají nesprávným položením střížku mezi razidla. Obraz se objeví pouze na části střížku, zbytek zůstává hladký. Extrémní případ představují off-center strikes s motivem posunutým o více než 50%. U automatických lisů vznikají částečné ražby nedostatečným tlakem.

Inkusní ražby jsou považovány za nejvzácnější typ chyboražby. Vznikají vynecháním střížku – razidla do sebe vtlačí své obrazy, následující střížek získá normální i incuse (negativní) obraz. Brockage je varianta, kdy již vyražená mince zůstane v razidlech a vtlačí svůj obraz do další mince.

Zajímavosti

• Nejdražší chyboražba – americký cent 1943 omylem ražený z bronzu místo oceli – prodán za 1,7 milionu USD
• Československá 5 Kčs 1925 s obráceným lvem hlavou dolů existuje pouze ve 3 exemplářích
• Britská 20 pence „bez data" z roku 2008 vznikla záměnou razidel – 250 000 kusů v oběhu
• Vatikán vydal roku 2001 omylem 1 euro s papežem ještě před oficiálním zavedením eura – 1000 kusů staženo
• Sovětský 15 kopějek 1931 s přehozeným nápisem COPECK místo KOPECK byl objeven až po 50 letech
• České 50 Kč 1993 s chybějícím nápisem ČESKÁ REPUBLIKA vzniklo vadným leptáním – známé jsou 4 kusy