EF (Extremely Fine)

EF (Extremely Fine) představuje mezinárodně uznávaný stupeň zachovalosti mincí v numismatické klasifikaci, který označuje exempláře ve velmi vysoké kvalitě s minimálním opotřebením. Tento standard hodnocení odpovídá mincím, které byly jen krátce v oběhu a zachovaly si většinu původních detailů ražby.

Historie

Systém hodnocení zachovalosti mincí se začal formovat v 18. století, kdy první katalogy aukcí potřebovaly popsat kvalitu nabízených exemplářů. Raní numismatici používali subjektivní termíny jako "krásný", "výborný" nebo "opotřebovaný". Potřeba standardizace vedla k postupnému vytváření jednotné terminologie.

Termín "Extremely Fine" se poprvé objevil v britských aukcích počátku 19. století. Londýnské aukční domy Sotheby's a Spink začaly používat stupnici od Poor (špatný) přes Fine (pěkný) až po Extremely Fine pro mince s minimálním oběhovým opotřebením. Tento systém se rychle rozšířil do kontinentální Evropy a Ameriky.

Standardizaci přinesl Dr. William Sheldon roku 1949 svou 70bodovou škálou pro americké centy. Ačkoliv Sheldonova škála používá číselné hodnoty (EF odpovídá 40-45 bodům), slovní označení Extremely Fine zůstalo v mezinárodním použití. Americká numismatická asociace (ANA) oficiálně adoptovala tento systém roku 1977.

V evropském kontextu se paralelně vyvinuly národní varianty. Němci používají "Vorzüglich" (vz), Francouzi "Superbe" (SUP), Italové "Splendido" (SPL). Všechny tyto termíny odpovídají anglickému EF, což umožňuje mezinárodní srovnání. Česká numismatika převzala zkratku EF nebo používá označení "velmi pěkná zachovalost".

Moderní éra přinesla profesionální gradovací služby jako PCGS (založena 1985) a NGC (1987), které zpřesnily definici EF standardizovanými kritérii. Tyto společnosti zapouzdřují mince do plastových holderů s certifikátem zachovalosti, což výrazně ovlivnilo trh a ceny.

Digitální revoluce 21. století umožnila objektivnější hodnocení pomocí vysokorozlišovacích skenů a algoritmů. Přesto zůstává lidský faktor klíčový - zkušený numismatik dokáže rozpoznat nuance, které stroje přehlédnou. Diskuse o přesném vymezení EF pokračují na numismatických fórech dodnes.

Technické parametry a kritéria

Mince v kvalitě EF (40-45) vykazuje pouze lehké opotřebení na nejvyšších bodech reliéfu. Přibližně 90-95% původních detailů zůstává zachováno. Nápisy jsou ostré a čitelné, pouze nejvýraznější partie vykazují stopy oběhu. Původní ražební lesk je patrný v chráněných místech mezi písmeny a v prohlubních.

Pro portréty platí, že vlasy a vousy zachovávají většinu detailů, pouze nejvyšší body (čelo, nos, brada) vykazují minimální oploštění. U herbů a znaků jsou všechny heraldické prvky jasně rozpoznatelné, drobné detaily jako šrafování štítu zůstávají viditelné.

Rozdíl mezi EF a VF (Very Fine) spočívá v míře zachování jemných detailů - VF má výraznější opotřebení a ztrátu asi 25% detailů. Rozdíl mezi EF a AU (About Uncirculated) je v rozsahu ražebního lesku - AU zachovává většinu původního lesku, EF jen jeho zbytky.

Existují mezistupně EF- (38) a EF+ (45), které jemněji specifikují kvalitu. Některé katalogy používají označení "Choice EF" pro výjimečně pěkné exempláře blížící se AU. Evropské systémy často kombinují EF s dalšími charakteristikami jako "EF, patina" nebo "EF, mírně vycentrováno".

Ekonomický význam a tržní hodnota

Mince v kvalitě EF představují optimální poměr ceny a kvality pro většinu sběratelů. Zatímco uncirculated exempláře mohou být extrémně drahé, EF nabízí vysokou estetickou hodnotu za rozumnou cenu. Cenový rozdíl mezi VF a EF může být 50-200%, mezi EF a AU často 100-300%.

Pro investory jsou EF mince zajímavé díky likviditě - existuje široký trh kupců. Vzácné mince v EF kvalitě často představují lepší investici než běžné mince v UNC. Historicky EF mince vykazují stabilní zhodnocení 5-10% ročně u klíčových ročníků.

V českém kontextu jsou EF exempláře první republiky, zejména dukáty a pětikoruny, velmi žádané. Rakousko-uherské zlaté mince v EF kvalitě dosahují prémiových cen. Středověké groše a tolary v EF jsou extrémně vzácné a cenné.

Zajímavosti

• Termín "Cabinet Friction" označuje EF minci s třením ze sběratelského uložení - paradoxně může být cennější než běžné EF
• Některé mince jsou "nemožné" v EF - např. Maria Terezie tolary byly většinou raženy jako novoražby v UNC
• Japonské hodnocení má mezistupeň "Goku-Bihin" mezi EF a AU, který nemá západní ekvivalent
• Čínští sběratelé preferují EF mince před UNC, věří že "použité mince přinášejí štěstí"
• Nejdražší EF mince - 1933 Double Eagle - se prodala za 18,9 milionu USD (technicky EF-45)
• Existuje "EF pro typ" - u velmi opotřebovaných emisí se EF určuje relativně k dostupné kvalitě