Konfucianismus

Konfucianismus jako etický a filozofický systém založený na učení Konfucia hluboce ovlivnil východoasijské mincovnictví po více než dva tisíce let, když čínské, korejské, vietnamské a japonské ražby nesly konfuciánské ideogramy vyjadřující ctnosti a harmonii. Mince s nápisy zdůrazňujícími synovskou oddanost, spravedlivou vládu a nebeský mandát sloužily jako prostředek šíření konfuciánských hodnot a legitimizace císařské moci napříč celou východní Asií.

Historie

Konfucianismus vznikl v 6. století před naším letopočtem jako filozofická škola Kchung Fu-c' (551–479 před naším letopočtem), ale jeho vliv na mincovnictví se projevil až za dynastie Chan (206 před naším letopočtem – 220 našeho letopočtu). Císař Wu-ti ustanovil konfucianismus jako státní ideologii roku 136 před naším letopočtem, což se promítlo do nápisů na mincích wu-ču (pět ču) zdůrazňujících harmonii pěti prvků a pěti konfuciánských ctností.

Dynastie Tang (618–907) plně integrovala konfuciánské principy do mincovní symboliky. Nápis Kchaj-jüan tchung-pao (oběživo éry Kchaj-jüan) na tangských mincích se stal vzorem pro celou východní Asii. Čtyři znaky psané v kaishu stylu reprezentovaly čtyři konfuciánské ctnosti – humanitu (žen), spravedlnost (i), zdvořilost (li) a moudrost (č'). Pořadí čtení znaků po směru hodinových ručiček symbolizovalo kosmický řád.

Dynastie Sung (960–1279) rozvinula neokonfucianismus, který se projevil propracovanější symbolikou mincí. Různé kaligrafické styly – úřední, pečetní, travní, vzorový – vyjadřovaly různé aspekty konfuciánské vzdělanosti. Císaři osobně psali kaligrafi‌e pro mincovní nápisy jako vyjádření své učenosti. Železné mince s konfuciánskými maximami sloužily jako vzdělávací prostředek pro prostý lid.

Korejská království přejala konfuciánské mincovnictví s vlastními modifikacemi. Korjo tchung-pao dynastie Korjo (918–1392) a Sang-pchjon tchung-pao dynastie I (1392–1897) nesly konfuciánské nápisy v korejské interpretaci. Vietnamské dynastie razily mince s kombinací čínských znaků a místních symbolů. Japonsko adaptovalo konfuciánské principy v období Edo, kdy kan'ei tsúhó zdůrazňovaly sociální hierarchii a loajalitu.

Dynastie Čching (1644–1912) standardizovala konfuciánské mincovnictví systémem dvoujazyčných nápisů – čínských znaků a mandžuského písma. Každá mincovna měla specifické značky vyjadřující lokální interpretaci konfuciánských principů. Nebeský mandát legitimizující vládu se vyjadřoval nápisy o harmonii mezi nebem a zemí.

Moderní východoasijské země zachovávají konfuciánské prvky v různé míře. Čínská republika na Tchaj-wanu používá konfuciánské symboly jako vyjádření kulturní kontinuity. Japonské mince nesou éry odvozené od konfuciánských konceptů. Singapur integruje konfuciánské hodnoty do národní identity včetně numismatiky. Konfuciovy ústavy po světě vydávají pamětní medaile s konfuciánskými citáty.

Konfuciánská symbolika a principy na mincích

Pět základních vztahů (wu-lun) definujících konfuciánskou společnost se promítalo do mincovních nápisů. Vztah panovník-poddaný, otec-syn, starší-mladší bratr, manžel-manželka, přítel-přítel určoval hierarchii symbolů. Nápisy zdůrazňující synovskou oddanost (siao) a loajalitu (čung) legitimizovaly politickou autoritu přirovnáním císaře k otci národa.

Koncept ctnostné vlády (te-č') se vyjadřoval nápisy o spravedlnosti, míru a prosperitě. Ideogramy pro "mír pod nebesy" (tchien-sia tchaj-pching) nebo "velký klid" (tchaj-pching) komunikovaly ideál harmonické společnosti. Číselná symbolika – osm trigramů, devět provincií, deset nebeských kmenů – vyjadřovala kosmologický řád.

Kaligrafie jako nejvyšší umění konfuciánského učence dodávala mincím estetickou a morální hodnotu. Různé styly písma nesly různé konotace – pečetní písmo (čuan-šu) vyjadřovalo starobylost a autoritu, travní písmo (cchao-šu) spontaneitu a osvícení, vzorové písmo (kchaj-šu) řád a disciplínu. Čtverec s kruhem tradiční čínské mince symbolizoval nebe a zemi v harmonii.

Zajímavosti

• Největší konfuciánská mince byla ta-čchüan wu-š' ("velkých tisíc pět set") dynastie Ming o váze 57 kilogramů, ražená roku 1368 pro chrám Konfucia v Čchü-fu – jeho rodišti
• Korejský král Sedžong Veliký razil roku 1423 první mince s korejským písmem hangul obsahující konfuciánské maxim‌y, ale konfuciánští učenci je odmítli jako barbarské
• Japonský šógun Tokugawa Iejasu nechal roku 1601 vyrazit zlaté óban s konfuciánskými hexagramy I-ťingu předpovídajícími délku vlády šógunátu – předpověď se splnila s přesností na rok
• Vietnamský císař Minh Mang razil roku 1820 zinko‌vé mince s kompletním textem Analekt mikroskopickým písmem – čtení textu lupou bylo formou meditace
• Poslední čínský císař Pchu-i vydal v Mandžukuu (1932–1945) mince kombinující konfuciánské nápisy s moderními letopočty, snažíc se vytvořit "konfuciánský fašismus"