Mark Zuckerberg

Mark Zuckerberg je americký podnikatel a programátor, který v devatenácti letech založil Facebook a vytvořil největší sociální síť světa spojující přes tři miliardy uživatelů. Jeho vize propojení celého lidstva transformovala způsob, jakým komunikujeme, sdílíme informace a konzumujeme média, ale také vyvolala otázky o soukromí, dezinformacích a moci technologických gigantů. Zuckerbergovo jmění přesahující 100 miliard dolarů a jeho kontrola nad Meta Platforms z něj činí jednu z nejmocnějších osob digitálního věku.

Historie

Mark Elliot Zuckerberg se narodil 14. května 1984 v White Plains ve státě New York jako druhé ze čtyř dětí v dobře situované rodině, která kombinovala medicínu s humanitními vědami. Jeho otec Edward Zuckerberg provozoval zubařskou praxi přímo v jejich domě v Dobbs Ferry, zatímco matka Karen Kempner, psychiatrička, opustila svou kariéru, aby se věnovala výchově dětí. Rodinné prostředí podporovalo intelektuální zvědavost a technologické experimenty, přičemž otec byl raným adoptérem počítačů a učil syna programovat v Atari BASICu již v deseti letech.

Mladý Mark projevoval výjimečný talent pro programování a matematiku, ale také zájem o klasické jazyky a literaturu, což byla neobvyklá kombinace, která později ovlivnila jeho přístup k technologiím jako nástroji humanitních cílů. Ve dvanácti letech vytvořil program "ZuckNet", primitivní verzi instant messagingu, který propojoval domácnost s otcovou ordinací. Jeho středoškolský učitel informatiky přiznal, že po několika týdnech neměl co Marka naučit, a rodiče najali soukromého učitele, softwarového vývojáře Davida Newmana, který jednou týdně dojížděl učit jejich syna.

Na prestižní Phillips Exeter Academy, kam nastoupil v roce 2000, Zuckerberg exceloval v matematice, fyzice a klasických jazycích, získal diplomy z latiny a starořečtiny a byl kapitánem šermířského týmu. Během posledního ročníku vytvořil s kamarádem Adamem D'Angelo hudební přehrávač Synapse, který používal umělou inteligenci k učení uživatelských preferencí. Microsoft a AOL nabídly za software milion dolarů a pracovní místa pro oba studenty, ale oni odmítli, protože chtěli jít na univerzitu.

Na Harvard University, kam nastoupil v září 2002, se Zuckerberg rychle etabloval jako programátorský génius s reputací člověka, který dokáže vytvořit cokoliv přes noc. Jeho pokoj v koleji Kirkland House se stal centrem hackování a programování, kde Zuckerberg pracoval na různých projektech často až do rána. V říjnu 2003, frustrovaný pomalým vývojem oficiální online ročenky Harvardu, vytvořil CourseMatch, který umožňoval studentům vidět, kdo je zapsán ve kterých kurzech, což se stalo populárním nástrojem pro výběr předmětů podle přítomnosti přátel nebo atraktivních spolužáků.

Kontroverzní Facemash, vytvořený během opilecké noci 28. října 2003, se stal legendárním momentem, který předznamenal Zuckerbergovu schopnost vytvářet virální produkty i jeho problematický přístup k soukromí a etice. Hackl fotografické databáze harvardských kolejí, stáhl fotografie studentů a vytvořil web, kde uživatelé hodnotili atraktivitu studentů ve stylu "Hot or Not". Web získal 22 000 zobrazení během čtyř hodin, než ho harvardská administrativa vypnula, a Zuckerberg čelil disciplinárnímu řízení za porušení bezpečnosti a soukromí.

Facemash upoutal pozornost harvardských seniorů Camerona a Tylera Winklevossových a Divyi Narendry, kteří Zuckerberga najali, aby jim pomohl vytvořit HarvardConnection, sociální síť pro harvardské studenty. Zuckerberg souhlasil, ale místo práce na jejich projektu tajně vyvíjel vlastní verzi. Dne 4. února 2004 spustil "Thefacebook" ze svého pokoje v koleji, web exkluzivně pro harvardské studenty, který během 24 hodin získal 1200 registrací. Do měsíce používala Thefacebook polovina harvardských studentů.

Úspěch byl tak rychlý, že Zuckerberg musel najít spolupracovníky - jeho spolubydlící Dustin Moskovitz se stal technickým ředitelem, Chris Hughes mluvčím a Eduardo Saverin, který investoval počáteční kapitál 1000 dolarů, finančním ředitelem. Web se postupně rozšířil na další univerzity Ivy League, Stanford a postupně všechny americké univerzity. Do léta 2004 měl Facebook 1 milion uživatelů a Zuckerberg se rozhodl přestěhovat společnost do Silicon Valley, kde pronajal dům v Palo Alto, který se stal legendární "hackerskou vilou".

Peter Thiel, spoluzakladatel PayPalu, se stal prvním významným investorem, když v srpnu 2004 investoval 500 000 dolarů za 10,2% společnosti, čímž ohodnotil Facebook na 4,9 milionu dolarů. Zuckerberg opustil Harvard po druhém ročníku, slibuje rodičům, že se vrátí dokončit studium, což nikdy neudělal až do čestného doktorátu v roce 2017. Jeho vize přesahovala pouhou sociální síť pro studenty - chtěl vytvořit "sociální utilitu", která změní způsob, jakým lidé komunikují.

Konflikt s Winklevossovými vyeskaloval v právní bitvu, kdy dvojčata tvrdila, že Zuckerberg ukradl jejich nápad a záměrně zdržoval vývoj HarvardConnection, zatímco pracoval na Facebooku. Případ byl nakonec urovnán v roce 2008 za 65 milionů dolarů v hotovosti a akciích, ale kontroverze o původu Facebooku pokračuje dodnes. Eduardo Saverin byl vytlačen ze společnosti složitými kapitálovými restrukturalizacemi, což vedlo k další žalobě a urovnání, jehož podmínky zůstávají utajené.

Facebook se v září 2006 otevřel všem uživatelům starším 13 let a růst explodoval - z 12 milionů uživatelů na konci roku 2006 na 100 milionů v srpnu 2008 a miliardu v říjnu 2012. Zuckerberg odmítl nabídky na prodej od Yahoo za 1 miliardu dolarů v roce 2006 a od Microsoftu za 15 miliard v roce 2007, věře ve větší potenciál. Jeho kontrola společnosti prostřednictvím super-hlasovacích akcií mu umožnila odolat tlaku investorů a sledovat dlouhodobou vizi.

Akvizice Instagramu za 1 miliardu dolarů v roce 2012, kdy měl pouze 13 zaměstnanců, se ukázala jako geniální tah, dnes Instagram oceňují na přes 100 miliard. Koupě WhatsAppu za 19 miliard v roce 2014 byla největší technologickou akvizicí své doby. Oculus VR za 2 miliardy představovala sázku na virtuální realitu jako budoucnost sociální interakce. Tyto akvizice demonstrovaly Zuckerbergovu strategii kupovat potenciální konkurenty a emerging technologie.

Cambridge Analytica skandál v roce 2018 odhalil, že data 87 milionů uživatelů byla zneužita pro politické kampaně, což vedlo k výslechům Zuckerberga před americkým Kongresem a Evropským parlamentem. Jeho robotické vystupování a vyhýbavé odpovědi poškodily důvěru veřejnosti. Následovaly pokuty v miliardách dolarů, regulatorní tlak a volání po rozdělení společnosti. Zuckerberg reagoval pivotováním k soukromí a šifrované komunikaci, ačkoliv kritici to považují za kosmetické změny.

V říjnu 2021 Zuckerberg rebrandoval Facebook na Meta Platforms a oznámil masivní investice do metaverza, virtuálního světa, kde lidé budou pracovat, hrát a socializovat. Reality Labs, divize vyvíjející VR a AR technologie, ztrácí přes 13 miliard dolarů ročně, ale Zuckerberg věří, že metaverzum je další vývojová platforma po mobilním internetu. Kritici označují tuto vizi za únikovou fantazii od reálných problémů sociálních médií.

Podnikatelská filozofie a technologická vize

Zuckerbergova filozofie "Move fast and break things" definovala kulturu Silicon Valley, kde rychlost a inovace mají přednost před dokonalostí a opatrností, ačkoliv po sérii skandálů byla změněna na opatrnější "Move fast with stable infrastructure". Jeho přesvědčení, že "spojení světa" automaticky vede k lepší společnosti, bylo zpochybněno realitou dezinformací, polarizace a etnických konfliktů zesílených sociálními médii. Zuckerberg věří v technologický determinismus - že pokrok technologie nevyhnutelně vede k sociálnímu pokroku.

Jeho manažerský styl kombinuje intenzivní mikromanagement produktových detailů s delegováním operativních záležitostí, přičemž osobně schvaluje významné změny v uživatelském rozhraní a algoritmech. Zuckerberg je známý svými brutálními výkonnostními review, kde zaměstnanci prezentují před stovkami kolegů a čelí jeho ostrým otázkám. Kultura Facebooku podporuje interní konkurenci mezi týmy pracujícími na podobných projektech, přičemž vítěz získá zdroje a poražený je rozpuštěn.

Jeho dlouhodobá vize zahrnuje vytvoření "globální komunity" prostřednictvím technologie, kde Facebook/Meta není jen platformou, ale infrastrukturou pro digitální život zahrnující komunikaci, obchod, práci, zábavu a nakonec i virtuální realitu. Zuckerberg věří, že umělá inteligence a virtuální realita fundamentálně změní lidskou zkušenost a Meta musí být v čele této transformace, i když to znamená roční ztráty desítek miliard dolarů.

Zajímavosti

• Zuckerberg si každý rok stanovuje osobní výzvy jako naučit se mandarínskou čínštinu, číst 25 knih, nebo navštívit všech 50 amerických států, přičemž v roce 2011 jedl pouze maso zvířat, která sám zabil.
• Jeho šedé tričko a džíny nejsou módním výrokem ale rozhodnutím eliminovat "rozhodovací únavu" - vlastní desítky identických triček, aby nemusel přemýšlet, co si obléct.
• Zuckerberg vlastní přes 1400 akrů na Havaji, kde buduje obrovský podzemní bunkr s vlastními zdroji energie a potravin, což vyvolává spekulace o jeho přípravě na apokalypsu.