Sekhmet

Sekhmet byla egyptská lví bohyně války, nemocí a uzdravení, jejíž zobrazení na antických mincích symbolizovalo ničivou sílu slunce a ochranu faraóna v bitvě. Jako "Mocná" představovala nejobávanější aspekt božské moci, schopná přinést mor i uzdravení, což z ní činilo významné božstvo ptolemaiovského a římského egyptského mincovnictví.

Historie

Sekhmet byla uctívána již od období Staré říše kolem 2600 před naším letopočtem jako mocná ochránkyně faraónů. Její jméno znamená "Mocná" nebo "Ta, která má moc", což odráželo její roli božstva války a destrukce. Podle egyptské mytologie byla dcerou boha slunce Re, kterou vyslal potrestat vzpurné lidstvo. Její zuřivost byla tak veliká, že musela být opita pivem obarveným červeně jako krev, aby přestala zabíjet.

Na egyptských mincích se Sekhmet objevila v ptolemaiovském období od 3. století před naším letopočtem. Ptolemaiovci razili bronzové oboly s lví hlavou bohyně a stříbrné didrachmy s celou postavou Sekhmet. Město Memfis, centrum jejího kultu, produkovalo místní ražby s různými aspekty bohyně. Alexandrijská mincovna vytvářela mince s Sekhmet jako ochránkyní proti epidemiím, které pravidelně sužovaly hustě obydlenou deltu Nilu.

V helénistickém období došlo k částečné synkrezi Sekhmet s řeckými bohyněmi, především s Artemidou a Athénou v jejich válečných aspektech. Na mincích z tohoto období nacházíme zobrazení kombinující egyptské a řecké prvky - lví hlavu s řeckým účesem nebo egyptské oblečení s helénistickými rysy. Některá města v deltě razila mince s místními variantami Sekhmet spojenými s lokálními kulty.

Po připojení Egypta k Římu zůstala Sekhmet důležitým božstvem alexandrijských ražeb. Římané ji ztotožňovali s bohyní války Bellona. Na tetradrachmách se objevovala v desítkách variant - jako lví hlava, jako žena s lví hlavou nebo jako sedící lvice. Vespasianus a Titus respektovali její kult během pobytu v Egyptě. Hadrianus navštívil její chrám v Memfidě a razil pamětní mince. Marcus Aurelius používal Sekhmet na mincích během morové epidemie jako ochránkyni proti nemocem.

V období krize 3. století byla Sekhmet zobrazována jako ochránkyně před chaosem a nemocemi. Alexandrijské mince ukazovaly bohyni s léčivými bylinami nebo ničící nepřátele Egypta. Během antoninského moru byla masivně ražena jako Sekhmet-léčitelka. Aurelianus zobrazoval Sekhmet na egyptských mincích při své kampani proti Palmýře. S nástupem křesťanství Sekhmet postupně mizela, některé její léčitelské aspekty převzali křesťanští svatí. Poslední mince s touto bohyní byly raženy v Memfidě kolem roku 330.

Lví podoba a dvojí povaha

Sekhmet je na mincích zobrazována primárně jako žena s lví hlavou, kombinující lidskou inteligenci s predátorskou silou. Lví hlava má mohutnou hřívu, často stylizovanou do pravidelných pramenů typických pro egyptské umění. Oči jsou velké a mandlové, nos široký jako u lva, ústa někdy pootevřená, odhalující tesáky. Na hlavě nosí sluneční disk s uraeem, zdůrazňující její spojení se slunečním žárem.

Tělo bohyně je oblečené v přiléhavé šaty kalasíris, které zdůrazňují její ženskou postavu. V rukou drží was žezlo a ankh, symboly božské moci nad životem a smrtí. Někdy má v ruce nůž nebo kopí jako válečné atributy. Na některých mincích drží sistrum, nástroj používaný k uklidnění její zuřivosti. V sedící pozici má ruce položené na kolenou v gestu klidu, kontrastujícím s její nebezpečnou povahou.

Dvojí aspekt Sekhmet jako ničitelky i léčitelky se projevuje různými atributy. Jako válečná bohyně je zobrazována s lukem a šípy, šlapající po nepřátelích nebo s hlavami poražených v rukou. Jako léčitelka drží léčivé byliny, nádoby s léky nebo ochranné amulety. Některé mince zobrazují scénu její opití, kdy pije z nádoby červené pivo, které uklidnilo její zuřivost.

V synkretických zobrazeních splývá Sekhmet s jinými bohyněmi. Sekhmet-Bastet kombinuje lví a kočičí rysy, představující divoký a krotký aspekt. Sekhmet-Mut nosí supí čepici královny bohů. Sekhmet-Hathor má kravské rohy se slunečním diskem. Na některých alexandrijských mincích je zobrazena jako část memfidské triády s Ptahem a Nefertemem.

Zajímavosti

• V chrámu Sekhmet v Karnaku stojí přes 700 soch bohyně, jedna pro každý den roku podle egyptského kalendáře
• Kněží Sekhmet byli zároveň lékaři a veterináři, specializovali se na chirurgii a léčbu morových ran
• Podle legendy vznikla pouštní Sahara ze Sekhmetina dechu, když zuřila proti lidstvu
• Červené pivo používané při rituálech Sekhmet obsahovalo mák a mandragoru s uklidňujícími účinky
• Amulety s hlavou Sekhmet se vkládaly do mumiových obinadel jako ochrana proti démonům podsvětí
• Poslední zaznamenaný rituál uklidnění Sekhmet proběhl v Memfidě roku 383 našeho letopočtu