Starosta

Starosta je volený představitel obce nebo města, který stojí v čele obecní samosprávy a zastupuje obec navenek. Tato funkce představuje základní článek demokratické samosprávy, kde občané prostřednictvím volených zastupitelů rozhodují o správě svého nejbližšího životního prostoru a rozvoji místní komunity.

Historie

Slovo starosta je praslovanského původu a označovalo osobu, která se stará o společné záležitosti komunity. Ve slovanských osadách raného středověku byl starosta voleným nebo dědictvím určeným představitelem obce, který řešil spory mezi obyvateli, organizoval společné práce a zastupoval obec při jednání s vrchností. Tato tradice samosprávných komunit sahá hluboko do minulosti a představuje jeden z nejstarších demokratických prvků v českých zemích.

Ve středověku se funkce starosty vyvinula v souvislosti s kolonizací a zakládáním vesnic podle německého práva. Rychtář, jak byl starosta často nazýván, byl ustanoven zakladatelem vesnice nebo volen obyvateli. Měl na starosti rozdělování půdy, výběr dávek pro vrchnost, soudil menší přestupky a organizoval robotu. Za své služby dostával rychtář větší příděl půdy a osvobození od některých povinností. V královských městech funkci obdobnou starostovi vykonával purkmistr volený městskou radou z řad měšťanů.

Po bitvě na Bílé hoře a vydání Obnoveného zřízení zemského v roce 1627 byla obecní samospráva výrazně omezena. Rychtáři a purkmistři se stali spíše zástupci vrchnosti než volenými představiteli obcí. Vrchnost často funkci rychtáře prodávala nebo ji udělovala jako dědičnou. Teprve osvícenské reformy Josefa II. v 18. století přinesly částečné obnovení obecní samosprávy, když byly zavedeny regulované magistráty ve městech a obecní výbory na venkově.

Skutečný rozvoj moderní samosprávné funkce starosty nastal po revolučním roce 1848. Prozatímní obecní zřízení z roku 1849 zavedlo volené obecní zastupitelstvo, které ze svého středu volilo starostu. Starosta se stal skutečným představitelem obce s jasně vymezenými pravomocemi a odpovědností. Říšský zákon o obecním zřízení z roku 1862 potvrdil a rozšířil samosprávné pravomoci obcí. Starostové získali významné kompetence v oblasti místní správy, vedení matrik, dohledu nad veřejným pořádkem a hospodaření s obecním majetkem.

V období první republiky mezi lety 1918 až 1938 dosáhla obecní samospráva největšího rozkvětu. Starostové byli voleni na šestileté období a měli široké pravomoci v řízení obcí. Významnou roli sehráli starostové při elektrifikaci venkova, budování škol, silnic a další infrastruktury. Za německé okupace byli čeští starostové často nahrazováni německými správními komisaři. Komunistický režim po roce 1948 formálně zachoval funkci předsedy místního nebo městského národního výboru, ale skutečná moc byla v rukou komunistické strany.

Po sametové revoluci v roce 1989 byla obnovena demokratická obecní samospráva. Od prvních svobodných komunálních voleb v roce 1990 jsou starostové voleni zastupitelstvy obcí na čtyřleté období. Zákon o obcích z roku 2000 přesně vymezil postavení a pravomoci starosty v systému obecní samosprávy. Dnes v České republice působí přes šest tisíc starostů obcí různé velikosti od malých vesnic po statutární města.

Pravomoci a povinnosti starosty

Starosta zastupuje obec navenek a stojí v čele obecního úřadu. Jeho základní povinností je zajišťovat výkon přenesené a samostatné působnosti obce. V samostatné působnosti starosta připravuje program zasedání zastupitelstva, svolává a řídí schůze rady obce, podepisuje právní předpisy obce a zajišťuje jejich vyhlášení. Odpovídá za hospodaření obce podle schváleného rozpočtu a za správu obecního majetku. Starosta jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu se souhlasem ředitele krajského úřadu.

V přenesené působnosti vykonává starosta státní správu v rozsahu svěřeném obci. Rozhoduje ve správním řízení v první instanci, je oprávněn požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. V obcích s matričním úřadem může starosta oddávat snoubence a vést matriky. Při krizových situacích jako jsou povodně nebo jiné živelní katastrofy předsedá starosta krizovému štábu obce a koordinuje záchranné práce.

Starosta je zaměstnavatelem všech pracovníků obecního úřadu a plní vůči nim úkoly statutárního orgánu. Uzavírá a ukončuje pracovní poměry, stanoví platy podle platových předpisů a odpovídá za efektivní fungování úřadu. Zastupuje obec v soudních řízeních, při jednáních s ministerstvy a dalšími státními orgány. Může udělit čestné občanství obce nebo jiná ocenění. Starosta také komunikuje s občany, pořádá veřejná setkání a informuje o důležitých rozhodnutích obce prostřednictvím obecního zpravodaje nebo webových stránek.

Zajímavosti

• Nejdéle sloužícím starostou v České republice je František Kynčl z Jenišova, který je ve funkci nepřetržitě od roku 1990
• Nejmladším starostou v historii České republiky se stal Tomáš Chmela, který byl zvolen starostou Skorotic ve věku 19 let
• V obcích do 3000 obyvatel může být starosta neuvolněný, tedy vykonávat funkci při svém zaměstnání
• Starostové měst nad 100 tisíc obyvatel používají titul primátor
• Plat starosty se odvíjí od počtu obyvatel obce a pohybuje se od 20 tisíc korun u nejmenších obcí po více než 100 tisíc u velkých měst
• Starosta má právo používat při významných občanských obřadech závěsný odznak, který je symbolem jeho úřadu