Svastika
Svastika je starověký symbol ve tvaru kříže s ohnutými rameny, který se v numismatice objevuje na historických mincích různých kultur jako symbol štěstí, prosperity a spirituality. V oblasti sběratelství je důležité rozlišovat mezi původním kulturním a náboženským významem symbolu a jeho pozdějším zneužitím totalitárními režimy 20. století.
Historie
Název "svastika" pochází ze sanskrtu स्वस्तिक (svastika) znamenajícího "štěstí" nebo "blahobyt". Nejstarší archeologické nálezy svastiky pocházejí z období kolem 10 000 let př. n. l. z Ukrajiny, kde byla vyřezána do mamutoviny. Symbol se objevoval v Harappské kultuře (3.-2. tisíciletí př. n. l.), u starověkých Řeků, Římanů, Keltů, Germánů i Slovanů. V hinduismu, buddhismu a džinismu představuje svastika dodnes posvátný symbol reprezentující štěstí, prosperitu a životní cykly. V numismatice se svastika objevuje na starověkých řeckých mincích (například na stříbrných mincích z Korintu z období 550-500 př. n. l.), na indických mincích, keltských mincích i na evropských středověkých razidlech. Symbol byl běžně používán na mincích a medailích až do 30. let 20. století, kdy ho adoptovala nacistická strana v Německu. Po roce 1945 se západní svět začal vyhýbat tomuto symbolu kvůli jeho spojení s holocaustem a válečnými zločiny, přestože v asijských zemích si zachoval svůj původní pozitivní význam.
Svastika má podobu kříže s ohnutými rameny, které mohou směřovat ve směru hodinových ručiček (pravotočivá 卐) nebo proti nim (levotočivá 卍). V různých kulturách měly obě varianty odlišné symbolické významy - například v hinduismu pravotočivá symbolizuje slunce a denní cyklus, levotočivá noc a tantrické aspekty. Na mincích se svastika objevovala jak jako hlavní motiv, tak jako doplňkový ozdobný prvek. V křesťanské ikonografii se ojediněle používala jako symbol vítězství Krista nad smrtí. Archeologické nálezy potvrzují její výskyt na mincích keltských, řeckých, římských i byzancých.
Význam pro investory a sběratele
Pro sběratele představují historické mince se svastikou významné numismatické artefakty z období před jejím politickým zneužitím. Tyto mince mají vysokou historickou a kulturní hodnotu, zejména starověké řecké a indické kusy. Sběratelé musí být opatrní při nakupování a prezentaci takových mincí kvůli možným nedorozuměním. Odborníci doporučují zdůrazňovat historický kontext a kulturní původ. Investiční hodnota závisí především na stáří, vzácnosti a historickém významu konkrétní mince.
Příklady
Mezi nejznámější patří stříbrné mince z Korintu z období 550-500 př. n. l., indické mince s buddhistickými motivy, keltské mince z laténské kultury nebo byzantské mince. Moderní pamětní mince s tradičními motivy svastiky se stále razí v Indii a dalších asijských zemích. V evropských sbírkách se nacházejí také středověké mince s tímto symbolem z období před jeho politizací.
Zajímavosti
Svastika byla do 30. let 20. století pozitivním symbolem i v západním světě - objevovala se na reklamách Coca-Coly, plechovkách piva, skautských odznacích a dokonce na finských a lotyšských vojenských označeních. Finsko používalo svastiku ve svém vojenském letectvu od roku 1918, tedy dříve než nacisté. UNESCO v roce 2013 zařadilo počítání pomocí čínského abaku se svastikou na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. V Indii existuje dodnes vesnice pojmenovaná Svastika. Největší ironie spočívá v tom, že symbol, který původně reprezentoval jednotu všech kultur a náboženství, se stal symbolem rasové nenávisti. Moderní hinduističtí a buddhisté usilují o "očištění" symbolu od nacistických konotací a návrat k jeho původnímu spirituálnímu významu.