Svastika

Svastika představuje jeden z nejstarších symbolů lidstva ve tvaru kříže s ohnutými rameny, který se objevuje na mincích a medailích od antiky po současnost jako znak prosperity, štěstí a slunečního cyklu. Tento původně pozitivní symbol používaný v buddhismu, hinduismu a mnoha starověkých kulturách byl tragicky zneužit nacistickým režimem, což radikálně změnilo jeho vnímání v západním světě a vedlo k jeho odstranění z evropského a amerického mincovnictví.

Historie

Nejstarší archeologické doklady svastiky pocházejí z neolitické Mezopotámie kolem 5000 let před naším letopočtem, kde se symbol objevuje na keramice a pečetích. V numismatickém kontextu nacházíme první svastiky na mincích starověké Tróje z období 2000 před Kristem. Tyto bronzové ražby zobrazovaly svastiku jako solární symbol spojený s bohem slunce. Archeologové interpretují tyto rané výskyty jako znázornění kosmického pohybu a cyklické obnovy.

Řecké městské státy začaly používat svastiku na mincích od 6. století před Kristem. Korintské statéry nesly svastiku jako vedlejší symbol vedle Pegase. Thrácké kmeny razily stříbrné mince se svastikouv kombinaci s koňskou hlavou. Nejznámější jsou tetradrachmy z Thasosu zobrazující Dionýsa se svastikou jako doplňkovým puncem. Řekové nazývali tento symbol gammadion podle čtyř spojených písmen gama.

Keltské mincovnictví převzalo svastiku z řeckých vzorů. Bójové na území dnešních Čech razili ve 2. století před Kristem zlaté statéry se stylizovanou svastikou na reversu. Tyto takzvané duhovky kombinovaly svastiku s abstraktními motivy koní a slunečních kol. Nález z Podmokel obsahoval přes 500 keltských mincí se svastikou, což dokládá rozšířenost symbolu ve střední Evropě.

Indie představuje kontinuální tradici svastiky v mincovnictví po více než 2500 let. Maurjovská říše razila stříbrné pány se svastikou již ve 3. století před Kristem. Symbol zůstal standardním prvkem indických ražeb přes Guptovskou říši, sultanáty až po knížecí státy 19. století. Maharádža z Kášmíru vydával zlaté mohury se svastikou ještě roku 1885. V hinduismu a buddhismu svastika symbolizuje příznivé předzvěsti a prosperitu.

Čínské mincovnictví používalo svastiku (wan) jako znak deseti tisíc a nekonečnosti. Dynastie Tang razila bronzové mince Kaiyuan Tongbao se svastikou jako kontrolní značkou kvality. Japonské kobangy období Edo nesly svastiku (manji) jako buddhistický symbol chrámů. Moderní japonské mapové značky dodnes používají manji pro označení buddhistických svatyní, což způsobuje nedorozumění se západními turisty.

Skandinávské národy považovaly svastiku za Thorovo kladivo a znak ochrany. Vikinské mince z Hedeby a Birky z 9. století zobrazují svastiku společně s runami. Finsko používalo modrou svastiku (hakaristi) jako vojenský symbol od získání nezávislosti 1918 nezávisle na nacismu. Finské letectvo mělo svastiku v znaku až do roku 1945, některé vojenské jednotky ji používají dodnes.

Raně křesťanské období vidělo svastiku jako variantu kříže. Byzantské mince 6. až 8. století občas nesly svastiku vedle christogramu. Románské kostely v Evropě obsahují svastiky v ornamentální výzdobě, což se odrazilo i na poutních odzacích a medailích. Dokonce některé středověké biskupské pečeti obsahovaly svastiku jako heraldický prvek.

Americké indiánské kmeny používaly svastiku nezávisle na Starém světě. Navahové ji nazývali "whirling log" a považovali za symbol štěstí. Arizonská obchodní komora vydala roku 1907 stříbrné good luck tokeny se svastikou. Coca-Cola distribuovala reklamní přívěsky se svastikou do roku 1925. Americká 45. pěší divize měla svastiku jako znak až do roku 1939.

Nacistické Německo zneužilo svastiku od roku 1920, kdy se stala symbolem NSDAP. Hitler osobně navrhl červeno-bílo-černou vlajku s hákovým křížem. Od roku 1935 se svastika objevila na všech německých mincích od 1 reichspfennig po 5 reichsmark. Mincovny v okupovaných zemích byly nuceny razit mince s hákovým křížem. Tento systematický misbruze symbolu jej v západním povědomí navždy spojil s holocaustem a válečnými zločiny.

Po druhé světové válce většina západních zemí zakázala používání svastiky. Německo a Rakousko ji prohibují ústavně kromě historického a vzdělávacího kontextu. Paradoxně v Asii svastika zůstává běžným pozitivním symbolem. Indická Reserve Bank vydává pamětní mince se svastikou, japonské prefektury razí lokální mince s manji, buddhistické země používají svastiku na náboženských medailích.

Numismatická typologie a sběratelská problematika

Svastika se v mincovnictví objevuje ve čtyřech základních formách: pravotočivá (ve směru hodinových ručiček), levotočivá (proti směru), statická (kolmá ramena) a dynamická (šikmá ramena). Orientace měla různý význam v různých kulturách - buddhismus preferuje levotočivou, hinduismus pravotočivou. Nacisté používali výhradně pravotočivou šikmou variantu.

Sběratelé antických a orientálních mincí se svastikou čelí etickému dilematu. Historické ražby před rokem 1920 představují legitimní numismatické artefakty dokumentující tisíciletou tradici symbolu. Jejich studium a sbírání je akademicky opodstatněné. Nacistické mince tvoří kontroverzní kategorii - některé aukční domy je odmítají, jiné je prodávají jako historické dokumenty s výchovným varováním.

Právní status se liší podle jurisdikce. V Německu je prodej nacistických mincí legální jako historických artefaktů, ale jejich propagace je zakázána. USA nemají omezení. Evropská unie zvažuje jednotnou regulaci. Online platformy jako eBay zakazují nacistické předměty globálně. Sběratelé musí být obezřetní při výstavách a publikacích.

Hodnota mincí se svastikou závisí na kontextu. Antické řecké a keltské exempláře dosahují vysokých cen díky numismatické vzácnosti. Indické a asijské mince mají standardní tržní hodnotu. Nacistické ražby paradoxně nejsou vzácné - miliony kusů přežily válku, ale poptávka je omezená na historiky a specializované sběratele.

Zajímavosti

• Největší mincovní svastika byla na 5kilogramové zlaté minci Bhútánu z roku 2011 - průměr svastiky činil 10 centimetrů.
• Britská vláda razila mince se svastikou pro indické knížecí státy až do roku 1947 - dnes jsou sběratelskou raritou.
• Finská letecká Modrá svastika pochází od švédského hraběte von Rosena, který daroval Finsku první letadlo s tímto symbolem štěstí 1918.
• Carlsberg používal svastiku jako firemní logo od 1881 do 1938 - objevuje se na reklamních tokenech pivovaru.
• Největší depot nacistických mincí byl objeven 2015 v Merkers - 200 tun mincí včetně zlatých 20marek ukrytých SS.
• Dalajláma vysvětluje, že tibetská svastika (yungdrung) symbolizuje věčnost a nelze ji zaměňovat s nacistickým hákovým křížem.