Solidy
Solidy byly zlaté mince pozdní římské říše, zavedené za Konstantina I. na počátku 4. století jako stabilní základ měnového systému. Rychle se staly hlavním zlatým platidlem říše a jejich standard převzala i Byzanc. V oběhu a v účetnictví ovlivnily Evropu po mnoho staletí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrná mince o nominálu 1 frank z roku 1904 patří mezi klasické oběžné ražby Švýcarské konfederace. Motiv stojící Helvetie symbolizuje svobodu, nezávislost a federální...
Stříbrná mince o nominálu 2 franky z roku 1875 patří mezi klasické oběžné ražby Švýcarské konfederace. Motiv stojící Helvetie symbolizuje svobodu, nezávislost a dlouhou tradici...
Pamětní mince Maďarska z roku 1947 o hodnotě 5 forintů připomíná Lajose Kossutha, vůdce maďarské revoluce v letech 1848–1849 a symbol boje za nezávislost.
Stříbrná mince o nominálu 2 franky z roku 1958 patří mezi klasické oběžné ražby Švýcarské konfederace. Motiv stojící Helvetie symbolizuje svobodu, nezávislost a dlouhou tradici...
Stříbrná pamětní mince o nominálu 500 lei z roku 1941 byla vydána v Rumunsku a připomíná historickou osobnost moldavského knížete Štěpána III. Velikého. Emise vznikla v období...
Stříbrná pamětní mince o nominálu 25 korun byla vydána v roce 1970 k připomenutí 25. výročí osvobození Norska na konci druhé světové války. Emise vzdává hold norskému odboji i...
Stříbrná desetizlotová mince z roku 1933 s portrétem slovanské ženy, známá jako „Polonia“, patří k nejoblíbenějším a nejkrásnějším polským mincím meziválečného období....
Stříbrná dvoumarka z roku 1904 pochází z období vlády německého císaře a pruského krále Viléma II. Mince představuje typickou oběžnou ražbu Německého císařství a zároveň...
<p>Stříbrná mince o hodnotě 1/4 florinu z roku 1862, ražená ve vídeňské mincovně. První ročník nové desetinné měny po měnové reformě Rakouského císařství, zavedené za...
Solidy patří k nejvýznamnějším zlatým mincím pozdní antiky a jejich vznik souvisí se snahou stabilizovat peněžní oběh po krizích 3. století. Jako nový zlatý standard je zavedl císař Konstantin I. Veliký (272–337) a od roku 312 se solidus postupně stal oporou římské měnové soustavy. Výraz „solidus“ odkazuje k představě pevné a spolehlivé mince, která měla obnovit důvěru ve státní finance.
Solidus byl přesně vymezen jako zlato o hmotnosti 1/72 římské libry, tedy přibližně 4,5 gramu, což umožňovalo udržovat stabilní standard napříč říší i mezi jednotlivými mincovnami. Vedle něj existovaly i zlomkové zlaté nominály, které usnadňovaly platby v menších částkách, zatímco stříbrné a bronzové mince obsluhovaly běžný drobný oběh. Tím se vytvořila soustava, v níž zlato plnilo roli „pevného jádra“ a ostatní kovy jej doplňovaly.
Ve 4. a 5. století se solidy staly klíčovým nástrojem státní správy, zejména pro financování armády a vyplácení žoldu, a zároveň byly široce přijímány v mezinárodním obchodě. Po zániku západořímské moci pokračoval solidus jako základní zlatá mince ve východní části říše, kde jej udržela Byzanc. Východní ražby si dlouho zachovávaly vysokou ryzost, což posílilo prestiž solidu v celém Středomoří.
V raném středověku se solidus promítl i do západní Evropy, často spíše jako účetní pojem a váhové měřítko, podle něhož se orientovaly platby a dávky. Jeho standard a autorita ovlivnily pozdější evropské měnové názvosloví i pojetí „pevné“ zlaté mince jako opory hospodářství. Solidy tak představují jednu z nejdelších kontinuit v dějinách peněz: od konstantinovské reformy přes byzantskou tradici až k dlouhodobému vlivu na evropské měnové myšlení.
