Sovereigny
Sovereigny představují britské zlaté mince ražené od roku 1489, obsahující téměř čtvrt unci zlata, název odráží suverenitu panovníka. Od tudorovských sovereignů přes viktoriánské až po moderní investiční ražby dokumentují britskou měnovou stabilitu a imperiální moc. Pro sběratele nabízejí sovereigny prestižní kombinaci historické tradice s investiční hodnotou.
Výpis produktů
Stříbrná mince v hodnotě 2/3 tolaru z roku 1814, ražená v hannoverské mincovně Clausthal. Vydána za vlády Jiřího III., krále Velké Británie a zároveň kurfiřta hannoverského....
Stříbrný půl écu Ludvíka XIV. z roku 1702, ražený v Rouenu. Zajímavý exemplář přeražený na starší minci (flan réformé), na němž jsou patrné zbytky původního opisu. Typ „aux huit...
Stříbrný 1 tolar Fridricha Viléma IV. z roku 1855, ražený v berlínské mincovně. Klasická pruská mince vyššího nominálu z období před sjednocením Německa, vyhotovená s precizní...
<p>Stříbrná mince o hodnotě 1/4 florinu z roku 1857, ražená ve vídeňské mincovně. První ročník nové desetinné měny po měnové reformě Rakouského císařství, zavedené za...
Stříbrná čtvrtina florinu z roku 1860, ražená v kremnické mincovně za vlády Františka Josefa I. Představuje drobný nominál z období měnové reformy Rakouského císařství po roce...
Stříbrný 1 groschen, odpovídající hodnotě 1/24 tolaru, ražený roku 1600 ve vévodství Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorp pod vládou Jana Adolfa. Mimořádně zajímavá mince, která spojuje...
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Sovereigny poprvé nechal razit Jindřich VII. Tudor roku 1489 jako velkou zlatou minci v hodnotě jedné libry šterlinků, zobrazující panovníka na trůnu jako symbol královské autority. Název sovereign vyjadřoval suverenitu anglického krále nezávislého na papežské nebo císařské moci. Historie sovereignu provází britské dějiny od konce středověku přes imperiální expanzi až po současnou roli investiční mince.
Tudorovské sovereigny představovaly impozantní mince vážící přes 15 gramů zlata. Jindřich VIII. razil sovereigny s vlastním portrétem v renesančním stylu, které patří mezi nejkrásnější anglické ražby. Alžběta I. vydávala sovereigny s lodí symbolizující námořní moc Anglie. Stuartovské sovereigny Jakuba I. spojovaly anglické a skotské symboly po unii korun.
Občanská válka přerušila ražbu, kterou obnovil Karel II. po restauraci. Barokní sovereigny s portréty v římském stylu a erbem s podvazkovou stuhou dokumentují stabilizaci monarchie. Slavná revoluce 1688 přinesla společné ražby Viléma a Marie, jediné britské mince se dvěma panovníky. Anna razila poslední stuartovské sovereigny před nástupem Hannoverců.
Moderní sovereign vznikl roku 1817 jako součást velké měnové reformy po napoleonských válkách. Nový sovereign obsahoval 7,98 gramu zlata ryzosti 916,7/1000 (22 karátů) a stal se základem zlatého standardu. Benedetto Pistrucci vytvořil ikonický design svatého Jiří zabíjejícího draka, který se s přestávkami používá dodnes.
Viktoriánská éra představovala vrchol sovereignu jako světové měny. Mladá hlava, jublejní hlava a stará hlava královny Viktorie dokumentují nejdelší vládu britských dějin. Mincovny britského impéria v Sydney, Melbourne, Perthu, Ottawě, Bombaji a Pretorii razily sovereigny s místními značkami, šířící britskou měnu po celém světě.
Eduardovské a jiřské sovereigny pokračovaly v tradici s minimálními změnami. První světová válka ukončila volnou ražbu zlata a Británie opustila zlatý standard. Sovereigny mizely z oběhu, nahrazené papírovými librami. Poslední běžné sovereigny razil Jiří V. roku 1932 v Pretorii.
Alžběta II. obnovila ražbu sovereignů roku 1957 jako investičních mincí. Moderní sovereigny s pěti různými portréty královny během její vlády představují nejdéle používaný design v historii. Proof verze a speciální emise přitahují sběratele. Karel III. pokračuje v tradici s vlastním portrétem od roku 2023.
Technické parametry zůstávají neměnné – 7,98 gramu, průměr 22,05 mm, ryzost 22 karátů. Half sovereign, double sovereign a five pounds doplňují řadu. Výjimkou je sovereign 2022 s platinovou jubilejní značkou vydaný k úmrtí královny.
Pro současné investory a sběratele představují sovereigny ideální kombinaci historie a hodnoty. Numismatický význam spočívá v nepřerušené tradici přes pět století, během nichž sovereign dokumentoval vzestup Anglie od ostrovního království k světové velmoci, přežil revoluci průmyslu i zánik impéria a zůstává symbolem britské kontinuity.
