Statéry
Statéry byly významné mince starověku, původně chápané jako „váhový standard“ pro stříbro i zlato v řeckém světě. Razily je mnohé polis a později i helénističtí vládci. Pojem se uplatnil i u keltských zlatých ražeb ve střední Evropě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Statéry patří k nejdůležitějším pojmům starověkého mincovnictví a už jejich název odkazuje k váze a míře hodnoty. Řecké slovo státér souvisí s představou „vážícího kusu“ a v praxi označovalo minci vycházející z určitého váhového standardu. Právě proto se statér neváže k jediné přesné hmotnosti, ale k místním soustavám, které se lišily podle regionu a tradice.
V archaické době se výrazně prosadily ražby z elektru v maloasijském prostoru a brzy nato i stříbrné statéry mnoha řeckých městských států. V některých soustavách odpovídal statér dvěma drachmám, jinde byl chápán jako základní „kus“ dané měny, například u aiginské tradice. Statér tak sloužil jako srozumitelná jednotka pro obchod a účetnictví ve světě, kde neexistovala jednotná měna pro celé Řecko.
Velký vliv získaly zlaté statéry v době makedonské expanze. Ražby Filipa II. Makedonského i Alexandra Velikého daly statéru prestiž mezinárodně přijímaného platidla a jejich obrazové motivy se staly napodobovaným vzorem. V helénistickém období pak statéry doprovázely rozšíření řeckých peněžních zvyklostí do východního Středomoří a na Blízký východ.
Název statér se uplatnil také v prostředí Keltů, kteří ve 3.–1. století př. n. l. razili zlaté mince často inspirované makedonskými předlohami. Ve střední Evropě se tak objevují keltské statéry a jejich napodobeniny, spojované i s oblastí dnešních českých zemí, kde se keltské osídlení podílelo na rozvoji raných peněžních vztahů. Statéry proto představují dějiny váhových standardů, šíření mincovních vzorů a proměny ekonomiky od řecké polis až po keltský okruh.
