Statéry
Statér představoval jednu z nejdůležitějších mincovních jednotek antického světa, raženou především ze zlata nebo elektronu. Tato prestižní denominace sloužila k mezinárodnímu obchodu a platbám velkých částek od archaického Řecka až po helénistické období napříč celým Středomořím.
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Statér se poprvé objevil v 7. století př. n. l. v maloasijské Lýdii, kde král Kroisos razil první zlaté a stříbrné statery s motivem lva a býka. Název pochází z řeckého slova označujícího váhovou jednotku, která se postupně stala standardem pro cenné kovy. Nejslavnější antické statery razily řecké městské státy jako Korint se svým okřídleným Pegasem, Athény s tetou a sovou nebo ostrov Aigina s mořskou želvou. Každá oblast používala vlastní váhový standard - attický statér vážil kolem 8,6 gramu zlata, zatímco korintský stříbrný statér měl hmotnost přibližně 8,7 gramu.
Zlaté statery dosáhly vrcholu rozšíření za vlády makedonských králů Filipa II. a Alexandra Velikého, jejichž ražby s Apollónem a bigou či Athénou a Níké se staly mezinárodní obchodní měnou od Egypta po Indii. Tyto makedonské statery financovaly vojenská tažení a diplomatické mise, přičemž jejich vysoká kvalita zlata zajišťovala důvěru obchodníků po celém známém světě. V helénistickém období pokračovali nástupci Alexandra v ražbě staterů, často s vlastními portréty a božstvy, což vedlo k rozmanité ikonografii těchto prestižních mincí.
Významnou kapitolu tvoří elektronové statery z Malé Asie, ražené ze slitiny zlata a stříbra nalézané v řekách Lýdie. Města jako Kyzikos, Fokaie či Mytilény produkovaly umělecky vyspělé elektronové statery s rozmanitými motivy od mytologických výjevů po realistická zobrazení zvířat. Sběratelská hodnota antických staterů dnes závisí na historickém významu emitenta, vzácnosti konkrétní ražby a zachovalosti exempláře, přičemž nejcennější kusy dosahují na aukcích statisícových až milionových částek.
