Statéry
Statér představoval jednu z nejdůležitějších mincovních jednotek antického světa, raženou především ze zlata nebo elektronu. Tato prestižní denominace sloužila k mezinárodnímu obchodu a platbám velkých částek od archaického Řecka až po helénistické období napříč celým Středomořím.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1776 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1776 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1775 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1774 pochází z pražské mincovny a představuje standardní oběhovou ražbu Uherského království z období osvícenských reforem...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 představuje standardní oběhovou ražbu Uherského království vyraženou ve vídeňské mincovně. Mince pochází z období...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1771 představuje standardní oběhovou ražbu Uherského království vyraženou ve vídeňské mincovně. Mince pochází z období...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1770 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný tolar z roku 1714 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1768 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1676, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Statér se poprvé objevil v 7. století př. n. l. v maloasijské Lýdii, kde král Kroisos razil první zlaté a stříbrné statery s motivem lva a býka. Název pochází z řeckého slova označujícího váhovou jednotku, která se postupně stala standardem pro cenné kovy. Nejslavnější antické statery razily řecké městské státy jako Korint se svým okřídleným Pegasem, Athény s tetou a sovou nebo ostrov Aigina s mořskou želvou. Každá oblast používala vlastní váhový standard - attický statér vážil kolem 8,6 gramu zlata, zatímco korintský stříbrný statér měl hmotnost přibližně 8,7 gramu.
Zlaté statery dosáhly vrcholu rozšíření za vlády makedonských králů Filipa II. a Alexandra Velikého, jejichž ražby s Apollónem a bigou či Athénou a Níké se staly mezinárodní obchodní měnou od Egypta po Indii. Tyto makedonské statery financovaly vojenská tažení a diplomatické mise, přičemž jejich vysoká kvalita zlata zajišťovala důvěru obchodníků po celém známém světě. V helénistickém období pokračovali nástupci Alexandra v ražbě staterů, často s vlastními portréty a božstvy, což vedlo k rozmanité ikonografii těchto prestižních mincí.
Významnou kapitolu tvoří elektronové statery z Malé Asie, ražené ze slitiny zlata a stříbra nalézané v řekách Lýdie. Města jako Kyzikos, Fokaie či Mytilény produkovaly umělecky vyspělé elektronové statery s rozmanitými motivy od mytologických výjevů po realistická zobrazení zvířat. Sběratelská hodnota antických staterů dnes závisí na historickém významu emitenta, vzácnosti konkrétní ražby a zachovalosti exempláře, přičemž nejcennější kusy dosahují na aukcích statisícových až milionových částek.
