Statéry
Statéry byly významné mince starověku, původně chápané jako „váhový standard“ pro stříbro i zlato v řeckém světě. Razily je mnohé polis a později i helénističtí vládci. Pojem se uplatnil i u keltských zlatých ražeb ve střední Evropě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Statéry patří k nejdůležitějším pojmům starověkého mincovnictví a už jejich název odkazuje k váze a míře hodnoty. Řecké slovo státér souvisí s představou „vážícího kusu“ a v praxi označovalo minci vycházející z určitého váhového standardu. Právě proto se statér neváže k jediné přesné hmotnosti, ale k místním soustavám, které se lišily podle regionu a tradice.
V archaické době se výrazně prosadily ražby z elektru v maloasijském prostoru a brzy nato i stříbrné statéry mnoha řeckých městských států. V některých soustavách odpovídal statér dvěma drachmám, jinde byl chápán jako základní „kus“ dané měny, například u aiginské tradice. Statér tak sloužil jako srozumitelná jednotka pro obchod a účetnictví ve světě, kde neexistovala jednotná měna pro celé Řecko.
Velký vliv získaly zlaté statéry v době makedonské expanze. Ražby Filipa II. Makedonského i Alexandra Velikého daly statéru prestiž mezinárodně přijímaného platidla a jejich obrazové motivy se staly napodobovaným vzorem. V helénistickém období pak statéry doprovázely rozšíření řeckých peněžních zvyklostí do východního Středomoří a na Blízký východ.
Název statér se uplatnil také v prostředí Keltů, kteří ve 3.–1. století př. n. l. razili zlaté mince často inspirované makedonskými předlohami. Ve střední Evropě se tak objevují keltské statéry a jejich napodobeniny, spojované i s oblastí dnešních českých zemí, kde se keltské osídlení podílelo na rozvoji raných peněžních vztahů. Statéry proto představují dějiny váhových standardů, šíření mincovních vzorů a proměny ekonomiky od řecké polis až po keltský okruh.
