Statéry Alexandra III. Velikého
Stater Alexandra III. Velikého představuje jednu z nejprestižnějších zlatých mincí antického světa, raženou makedonským dobyvatelem během jeho tažení napříč známým světem. Tyto zlaté mince o hmotnosti přibližně 8,6 gramu se staly symbolem moci největší říše starověku a dodnes patří mezi nejcennější numismatické poklady.
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Stater Alexandra III. Velikého byl ražen podle attického váhového standardu a stal se mezinárodní měnou celého východního Středomoří v období 336-323 př. n. l. Na lícní straně zobrazuje hlavu bohyně Athény v korintské přilbě zdobené hadem, symbolem moudrosti a božské ochrany. Rubová strana nese stojící postavu bohyně Níké držící věnec a námořní stožár, což odkazuje na vítězství a námořní moc makedonské říše. Vedle Níké se objevuje nápis ALEXANDROU, tedy Alexandra v genitivu, vyjadřující vlastnictví či autoritu panovníka nad ražbou.
Zlaté statery se razily především v mincovnách západní části Alexandrovy říše, zejména v Makedonii, Thrákii a Malé Asii. Města jako Amfipolis, Babylón, Sardis či Tarsos produkovaly tyto výjimečně kvalitní ražby, které sloužily k financování vojenských tažení a odměňování vysokých důstojníků. Každá mincovna používala charakteristické kontrolní značky a symboly umístěné v poli mince, podle nichž současní numismatici určují přesný původ a dataci. Mezi nejcennější patří statery z mincovny v Amfipoli s dvojitou sekerou nebo exempláře z Babylónu s monogramem města.
Po Alexandrově smrti roku 323 př. n. l. pokračovala ražba jeho staterů ještě několik desetiletí pod vládou diadochů, jeho nástupců. Posmrtné emise si zachovávaly původní ikonografii, ale postupně se objevovaly drobné stylistické změny odrážející místní umělecké tradice. Dnešní sběratelská hodnota staterů Alexandra Velikého závisí na zachovalosti, raritě konkrétní mincovny a historické provenienci. Exempláře v mimořádné kvalitě dosahují na aukcích statisícových částek a představují vrchol antické numismatiky.
