Statéry Alexandra III. Velikého
Stater Alexandra III. Velikého představuje jednu z nejprestižnějších zlatých mincí antického světa, raženou makedonským dobyvatelem během jeho tažení napříč známým světem. Tyto zlaté mince o hmotnosti přibližně 8,6 gramu se staly symbolem moci největší říše starověku a dodnes patří mezi nejcennější numismatické poklady.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1776 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1776 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1775 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1774 pochází z pražské mincovny a představuje standardní oběhovou ražbu Uherského království z období osvícenských reforem...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 představuje standardní oběhovou ražbu Uherského království vyraženou ve vídeňské mincovně. Mince pochází z období...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1771 představuje standardní oběhovou ražbu Uherského království vyraženou ve vídeňské mincovně. Mince pochází z období...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1770 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný tolar z roku 1714 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1768 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1676, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stater Alexandra III. Velikého byl ražen podle attického váhového standardu a stal se mezinárodní měnou celého východního Středomoří v období 336-323 př. n. l. Na lícní straně zobrazuje hlavu bohyně Athény v korintské přilbě zdobené hadem, symbolem moudrosti a božské ochrany. Rubová strana nese stojící postavu bohyně Níké držící věnec a námořní stožár, což odkazuje na vítězství a námořní moc makedonské říše. Vedle Níké se objevuje nápis ALEXANDROU, tedy Alexandra v genitivu, vyjadřující vlastnictví či autoritu panovníka nad ražbou.
Zlaté statery se razily především v mincovnách západní části Alexandrovy říše, zejména v Makedonii, Thrákii a Malé Asii. Města jako Amfipolis, Babylón, Sardis či Tarsos produkovaly tyto výjimečně kvalitní ražby, které sloužily k financování vojenských tažení a odměňování vysokých důstojníků. Každá mincovna používala charakteristické kontrolní značky a symboly umístěné v poli mince, podle nichž současní numismatici určují přesný původ a dataci. Mezi nejcennější patří statery z mincovny v Amfipoli s dvojitou sekerou nebo exempláře z Babylónu s monogramem města.
Po Alexandrově smrti roku 323 př. n. l. pokračovala ražba jeho staterů ještě několik desetiletí pod vládou diadochů, jeho nástupců. Posmrtné emise si zachovávaly původní ikonografii, ale postupně se objevovaly drobné stylistické změny odrážející místní umělecké tradice. Dnešní sběratelská hodnota staterů Alexandra Velikého závisí na zachovalosti, raritě konkrétní mincovny a historické provenienci. Exempláře v mimořádné kvalitě dosahují na aukcích statisícových částek a představují vrchol antické numismatiky.
