Statéry
Statér představoval jednu z nejdůležitějších mincovních jednotek antického světa, raženou především ze zlata nebo elektronu. Tato prestižní denominace sloužila k mezinárodnímu obchodu a platbám velkých částek od archaického Řecka až po helénistické období napříč celým Středomořím.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Statér se poprvé objevil v 7. století př. n. l. v maloasijské Lýdii, kde král Kroisos razil první zlaté a stříbrné statery s motivem lva a býka. Název pochází z řeckého slova označujícího váhovou jednotku, která se postupně stala standardem pro cenné kovy. Nejslavnější antické statery razily řecké městské státy jako Korint se svým okřídleným Pegasem, Athény s tetou a sovou nebo ostrov Aigina s mořskou želvou. Každá oblast používala vlastní váhový standard - attický statér vážil kolem 8,6 gramu zlata, zatímco korintský stříbrný statér měl hmotnost přibližně 8,7 gramu.
Zlaté statery dosáhly vrcholu rozšíření za vlády makedonských králů Filipa II. a Alexandra Velikého, jejichž ražby s Apollónem a bigou či Athénou a Níké se staly mezinárodní obchodní měnou od Egypta po Indii. Tyto makedonské statery financovaly vojenská tažení a diplomatické mise, přičemž jejich vysoká kvalita zlata zajišťovala důvěru obchodníků po celém známém světě. V helénistickém období pokračovali nástupci Alexandra v ražbě staterů, často s vlastními portréty a božstvy, což vedlo k rozmanité ikonografii těchto prestižních mincí.
Významnou kapitolu tvoří elektronové statery z Malé Asie, ražené ze slitiny zlata a stříbra nalézané v řekách Lýdie. Města jako Kyzikos, Fokaie či Mytilény produkovaly umělecky vyspělé elektronové statery s rozmanitými motivy od mytologických výjevů po realistická zobrazení zvířat. Sběratelská hodnota antických staterů dnes závisí na historickém významu emitenta, vzácnosti konkrétní ražby a zachovalosti exempláře, přičemž nejcennější kusy dosahují na aukcích statisícových až milionových částek.
