Statéry
Statéry byly hlavní mince antického řeckého světa; jméno znamená váha. Nejstarší vznikly v 7. století př. n. l. v Lýdii z elektronu, v řeckých městech šlo o stříbrné mince podle místní váhy, zlaté statéry proslavila Makedonie. Podle nich razili zlaté statéry i Keltové, v Čechách Bójové, jejichž mincím se říká duhovky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Jméno statér znamená řecky váha: statér byl nejprve hmotnostní jednotkou drahého kovu a teprve potom mincí. První mince vznikly v 7. století př. n. l. v maloasijské Lýdii z elektronu, přírodní slitiny zlata a stříbra, s vtlačenou prohlubní na rubu. S lýdským králem Kroisem, vládnoucím asi v letech 560–547 př. n. l., se tradičně spojuje přechod k čistému zlatu a stříbru; statéry a jejich díly se lvem proti býku se nazývají kroiseidy, přesné datování však odborníci znovu zkoumají.
V řeckých městech se statérem nazývala hlavní stříbrná mince a její váha se řídila místním standardem. Korintský statér vážil asi 8,6 gramu a dělil se na tři drachmy, takže odpovídal athénské didrachmě; tetradrachma vážila 17,2 gramu. Statéry razila řada měst od Aiginy a Korintu přes Thébu, Delfy a iónská města po Syrakusy a Tarent. Elektronové statéry z Kyziku, zvané kyzikény, platily 28 drachem.
Zlatý statér vážil kolem 8,5 gramu a v Athénách měl hodnotu 20 stříbrných drachem; jeho ražba je převážně makedonského původu. Alexandr Veliký razil zlaté statéry s hlavou Athény v přilbě a okřídlenou Niké a doloženou mincovnou těchto statérů je mimo jiné Milétos.
Keltové poznali statéry jako žoldnéři v severním Řecku. V Galii napodobovali zlaté statéry Filipa II. Makedonského, keltské statéry se razily i na území dnešního Česka a Polska. Bójové razili v Čechách zlato od 3. do 1. století př. n. l.: statér vážil asi 7,3 až 8,1 gramu a dělil se na třetiny, čtvrtiny i čtyřiadvacetiny. Lidově se všem zlatým keltským mincím říká duhovky, protože je lidé nacházeli na polích po dešti a věřili, že je vydává země tam, kam udeřila duha.





