Statéry
Statér představoval jednu z nejdůležitějších mincovních jednotek antického světa, raženou především ze zlata nebo elektronu. Tato prestižní denominace sloužila k mezinárodnímu obchodu a platbám velkých částek od archaického Řecka až po helénistické období napříč celým Středomořím.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1 zlatník z roku 1892 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1888 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1885 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1886 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Tourský denár Ludvíka IX., jediného francouzského krále prohlášeného za svatého. Reverz se stylizovaným hradem, takzvaným châtel tournois, patří k nejrozšířenějším obrazům...
Anonymní stříbrný denár ražený v Angoulême, který nese jméno krále Ludvíka IX. dlouho po jeho smrti. Takzvané imobilizované ražby si podržely osvědčený obraz i opis po celé...
Stříbrný denár knížectví antiochijského, jednoho z křižáckých států ve Svaté zemi. Averz s portrétem panovníka v přilbě a reverz s latinským křížem ukazují, jak evropští vládci...
Pražský groš Václava II. z roku 1300, tedy z prvního roku ražby mince, která na dvě století ovládla peněžnictví střední Evropy. Averz nese českého lva, reverz královskou korunu...
Pražský groš Karla IV. ražený v Kutné Hoře, tedy mince, která byla po dvě staletí nejdůležitějším platidlem střední Evropy. Averz nese českou královskou korunu, reverz...
Statér se poprvé objevil v 7. století př. n. l. v maloasijské Lýdii, kde král Kroisos razil první zlaté a stříbrné statery s motivem lva a býka. Název pochází z řeckého slova označujícího váhovou jednotku, která se postupně stala standardem pro cenné kovy. Nejslavnější antické statery razily řecké městské státy jako Korint se svým okřídleným Pegasem, Athény s tetou a sovou nebo ostrov Aigina s mořskou želvou. Každá oblast používala vlastní váhový standard - attický statér vážil kolem 8,6 gramu zlata, zatímco korintský stříbrný statér měl hmotnost přibližně 8,7 gramu.
Zlaté statery dosáhly vrcholu rozšíření za vlády makedonských králů Filipa II. a Alexandra Velikého, jejichž ražby s Apollónem a bigou či Athénou a Níké se staly mezinárodní obchodní měnou od Egypta po Indii. Tyto makedonské statery financovaly vojenská tažení a diplomatické mise, přičemž jejich vysoká kvalita zlata zajišťovala důvěru obchodníků po celém známém světě. V helénistickém období pokračovali nástupci Alexandra v ražbě staterů, často s vlastními portréty a božstvy, což vedlo k rozmanité ikonografii těchto prestižních mincí.
Významnou kapitolu tvoří elektronové statery z Malé Asie, ražené ze slitiny zlata a stříbra nalézané v řekách Lýdie. Města jako Kyzikos, Fokaie či Mytilény produkovaly umělecky vyspělé elektronové statery s rozmanitými motivy od mytologických výjevů po realistická zobrazení zvířat. Zájem o antické statéry dnes závisí na historickém významu emitenta, vzácnosti konkrétní ražby a zachovalosti exempláře.
