Statéry
Statéry byly významné mince starověku, původně chápané jako „váhový standard“ pro stříbro i zlato v řeckém světě. Razily je mnohé polis a později i helénističtí vládci. Pojem se uplatnil i u keltských zlatých ražeb ve střední Evropě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi oběžné ražby Německa z období Třetí říše. Emise z roku 1938 vznikla krátce po připojení...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi oběžné ražby Německa z období Třetí říše. Emise z roku 1938 vznikla krátce po připojení...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi typické oběžné ražby Německa v období Třetí říše. Emise z roku 1938 byla součástí...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi charakteristické oběžné ražby Německa v období Třetí říše. Emise z roku 1937 byla...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi typické oběžné ražby Německa v období Třetí říše. Emise z roku 1937 byla součástí...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi typické oběžné ražby Německa v období Třetí říše. Emise z roku 1937 byla součástí...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem prezidenta Paula von Hindenburga patří mezi charakteristické oběžné ražby období Třetí říše. Emise z roku 1937 byla...
Drobná oběžná mince o hodnotě 10 krejcarů z období vlády Františka Josefa I. představuje typickou součást každodenního platebního styku habsburské monarchie. Ražba z roku 1872...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 20 krejcarů z období vlády Františka Josefa I. představuje typickou oběžnou ražbu Rakouského císařství druhé poloviny 19. století. Patří do...
Stříbrný 20krejcar Ferdinanda V. z revolučního roku 1842 – svědek dramatických událostí habsburské monarchie a symbol odcházejícího absolutismu.
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1878 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Statéry patří k nejdůležitějším pojmům starověkého mincovnictví a už jejich název odkazuje k váze a míře hodnoty. Řecké slovo státér souvisí s představou „vážícího kusu“ a v praxi označovalo minci vycházející z určitého váhového standardu. Právě proto se statér neváže k jediné přesné hmotnosti, ale k místním soustavám, které se lišily podle regionu a tradice.
V archaické době se výrazně prosadily ražby z elektru v maloasijském prostoru a brzy nato i stříbrné statéry mnoha řeckých městských států. V některých soustavách odpovídal statér dvěma drachmám, jinde byl chápán jako základní „kus“ dané měny, například u aiginské tradice. Statér tak sloužil jako srozumitelná jednotka pro obchod a účetnictví ve světě, kde neexistovala jednotná měna pro celé Řecko.
Velký vliv získaly zlaté statéry v době makedonské expanze. Ražby Filipa II. Makedonského i Alexandra Velikého daly statéru prestiž mezinárodně přijímaného platidla a jejich obrazové motivy se staly napodobovaným vzorem. V helénistickém období pak statéry doprovázely rozšíření řeckých peněžních zvyklostí do východního Středomoří a na Blízký východ.
Název statér se uplatnil také v prostředí Keltů, kteří ve 3.–1. století př. n. l. razili zlaté mince často inspirované makedonskými předlohami. Ve střední Evropě se tak objevují keltské statéry a jejich napodobeniny, spojované i s oblastí dnešních českých zemí, kde se keltské osídlení podílelo na rozvoji raných peněžních vztahů. Statéry proto představují dějiny váhových standardů, šíření mincovních vzorů a proměny ekonomiky od řecké polis až po keltský okruh.
