Statéry
Statér představoval jednu z nejdůležitějších mincovních jednotek antického světa, raženou především ze zlata nebo elektronu. Tato prestižní denominace sloužila k mezinárodnímu obchodu a platbám velkých částek od archaického Řecka až po helénistické období napříč celým Středomořím.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Statér se poprvé objevil v 7. století př. n. l. v maloasijské Lýdii, kde král Kroisos razil první zlaté a stříbrné statery s motivem lva a býka. Název pochází z řeckého slova označujícího váhovou jednotku, která se postupně stala standardem pro cenné kovy. Nejslavnější antické statery razily řecké městské státy jako Korint se svým okřídleným Pegasem, Athény s tetou a sovou nebo ostrov Aigina s mořskou želvou. Každá oblast používala vlastní váhový standard - attický statér vážil kolem 8,6 gramu zlata, zatímco korintský stříbrný statér měl hmotnost přibližně 8,7 gramu.
Zlaté statery dosáhly vrcholu rozšíření za vlády makedonských králů Filipa II. a Alexandra Velikého, jejichž ražby s Apollónem a bigou či Athénou a Níké se staly mezinárodní obchodní měnou od Egypta po Indii. Tyto makedonské statery financovaly vojenská tažení a diplomatické mise, přičemž jejich vysoká kvalita zlata zajišťovala důvěru obchodníků po celém známém světě. V helénistickém období pokračovali nástupci Alexandra v ražbě staterů, často s vlastními portréty a božstvy, což vedlo k rozmanité ikonografii těchto prestižních mincí.
Významnou kapitolu tvoří elektronové statery z Malé Asie, ražené ze slitiny zlata a stříbra nalézané v řekách Lýdie. Města jako Kyzikos, Fokaie či Mytilény produkovaly umělecky vyspělé elektronové statery s rozmanitými motivy od mytologických výjevů po realistická zobrazení zvířat. Zájem o antické statéry dnes závisí na historickém významu emitenta, vzácnosti konkrétní ražby a zachovalosti exempláře.
