České stříbrné denáry
České stříbrné denáry představují nejstarší české mince ražené od konce 10. století. Tyto první národní peníze Přemyslovců položily základy tisícileté tradice českého mincovnictví a jsou vzácnými svědky formování středověkého státu.

Vzácný stříbrný denár Břetislava I. s motivem Boží dlaně a kříže s půlměsíci, ražený na Moravě mezi lety 1034–1050. Autentický kus raně středověké české mincovní historie.
České stříbrné denáry představují nejstarší a historicky nejvýznamnější skupinu českých mincí, která položila základy tisícileté tradice českého mincovnictví. Tyto první národní peníze byly zavedeny za vlády Boleslava II. Pobožného na konci 10. století jako symbol nezávislosti a suverenity vznikajícího českého státu v srdci Evropy.
Nejstarší české denáry navazovaly na karolinské vzory, ale rychle si vytvořily charakteristické rysy, které je odlišovaly od mincí okolních států. Jejich ikonografie často kombinovala křesťanské symboly s českými zemskými znaky – kříže, kostely, později i české lvy se staly rozpoznávacími znameními českých mincí na evropských trzích. Tyto motivy odrážely nejen politické ambice Přemyslovců, ale také christianizaci českých zemí.
Technická kvalita českých denárů postupně rostla s rozvojem mincovního řemesla. Zatímco nejstarší exempláře z konce 10. století byly poměrně primitivní, denáry z 12. a 13. století již vykazovaly vysokou uměleckou úroveň. Zvláštní pozornost zaslouží brakteátové denáry ze 13. století – tenké jednostranné mince s vytlačovanými motivy, které představují jedinečný fenomén středoevropského mincovnictví.
Pro sběratele představují české stříbrné denáry vrcholnou disciplínu historické numismatiky. Jejich vzácnost, daná vysokým stářím a omezeným počtem dochovaných exemplářů, z nich činí objekty mezinárodního významu. Každý denár je autentickým svědkem formování českého státu a představuje hmotný doklad o tom, jak se naši předkové zapojovali do evropského ekonomického a kulturního prostoru prostřednictvím vlastního monetárního systému.