Stříbrné denáry Alexandra Severa
Stříbrné denáry Alexandra Severa představují kvalitní římské mince posledního velkého císaře severovské dynastie z let 222-235 n.l. Tyto stříbrné denáry zachycují poslední období stability před dramatickou krizí 3. století a patří mezi nejlepší numismatické památky pozdního principátu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císařovny Faustiny Mladší, dcery císaře Antonina Pia a manželky císaře Marka Aurelia, patří mezi rané ražby jejího otce, kdy Faustina ještě nesla titul Augusti...
Stříbrný denár císaře Commoda z pozdního období jeho vlády představuje klasický typ, na kterém císař zdůrazňuje ideál svobody a velkorysosti – ctnosti, jimiž měl podle oficiální...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa ražený kolem roku 200 n. l. v římské mincovně patří k klasickým emisím raného období jeho vlády. Typ „Victoria“ symbolizuje vojenské...
Stříbrný denár Marca Aurelia ražený ještě za vlády jeho adoptivního otce Antonina Pia představuje klasickou římskou ražbu z přelomu 50. a 60. let 2. století n. l. Motiv bohyně...
Stříbrný denár císaře Commoda z období jeho samostatné vlády představuje klasický příklad pozdní antoniniánské tradice. Motiv bohyně Pietas odkazuje na císařovu oddanost bohům a...
Stříbrný denár císaře Lucia Vera z roku 165 n. l. vznikl po vítězství nad Parthy a oslavuje úspěchy římského vojska v Arménii a Mezopotámii. Ražba s motivem zajatce u trofeje...
Stříbrný denár mladého Caracally ražený roku 198 n. l. v mincovně Laodikeia představuje období, kdy byl budoucí císař teprve caesarem po boku svého otce Septimia Severa. Výborně...
Stříbrné denáry Alexandra Severa dokumentují vládu posledního císaře, který se pokusil stabilizovat říši prostřednictvím reforem a obnovení tradiční římské virtue. Alexander Severus, vlastním jménem Marcus Aurelius Severus Alexander, nastoupil na trůn jako třináctiletý pod vlivem své matky Iulie Mammaea a jeho denáry odrážejí snahu o návrat k ideálům dřívějších epoch. Tyto stříbrné mince nesou portréty mladého císaře a bohatou ikonografii božstev a personifikací, které měly zaručit prosperitu, mír a spravedlnost říši stojící na prahu epochálních změn.
Kvalita stříbrných denárů z Alexandrovy éry dosahuje relativně vysokých standardů ve srovnání s pozdějšími ražbami období vojenské anarchie, kdy se kvalita dramaticky zhoršila. Ikonografie často zobrazuje božstva jako Salus (Zdraví), Spes (Naděje), Pax (Mír) nebo Iustitia (Spravedlnost), což odráží císařovo úsilí o nápravu problémů, které sužovaly říši od konce 2. století. Stříbrný obsah denárů byl ještě poměrně stabilní, byť už ne na úrovni zlatého věku antoninské dynastie. Alexandrovy denáry představují poslední kvalitní římské stříbrné mince před dramatickým kolapsem standardů během krize 3. století, což z nich činí numismatické svědectví konce jedné epochy.
Umělecké zpracování Alexandrových denárů kombinuje tradiční římské motivy s orientálními vlivy severovské dynastie, což vytváří jedinečný styl pozdního principátu. Císařovy portréty vykazují realistické rysy mladého muže, postupně idealizované podle tradičních vzorů božské legitimity. Jeho násilná smrt v roce 235 n.l. zahájila období vojenské anarchie, které trvalo půl století a téměř zničilo římskou civilizaci. Pro sběratele představují stříbrné denáry Alexandra Severa možnost vlastnit autentickou památku z přelomového okamžiku římských dějin, kdy se antický svět nacházel na prahu dramatických změn. Investičně jsou atraktivní díky kombinaci kvalitního zpracování, historického významu a relativní dostupnosti na trhu s antickými mincemi. Rostoucí zájem o severovské období a krizi 3. století podporuje dlouhodobou hodnotu těchto denárů, které dokumentují konec stabilní éry římské historie a začátek transformace, jež vedla k pozdní antice a byzantské říši.




