Stříbrné didrachmy
Stříbrné didrachmy představují tradiční podobu těchto významných řeckých mincí, razených ze stříbra jako standardního kovu antické monetární soustavy. Tyto numismatické klenoty dokumentují vrchol řeckého mincovního umění a ekonomické vyspělosti.
Výpis produktů
Stříbrný XV krejcar Leopolda I. z roku 1664 s portrétem císaře a znakem Habsburků, ražený ve Vídni pod vedením Andrease Cetta.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1675, ražený ve Vídni. Elegantní ukázka barokní mincovní tvorby s portrétem císaře a habsburským erbem.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1887 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1886 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1884 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1884 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1881 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1881 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1888 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbro bylo přirozeným kovem pro ražbu didrachem, neboť řekové disponovali bohatými stříbrnými doly na Laurionu nedaleko Athén a na dalších místech řeckého světa. Kvalita a ryzost stříbrných didrachem byla garantována reputací vydávajícího města, což z nich činilo spolehlivou mezinárodní obchodní měnu po celém antickém Středomoří. Athénské "sovy" se staly zlatým standardem reliability a byly přijímány od Španělska po Indii.
Technické zpracování stříbrných didrachem dosáhlo ve vrcholném období řecké civilizace (5.-4. století př. Kr.) mimořádné úrovně. Mincíři dokázali do relativně malého prostoru stříbrné mince vtěsnat komplexní kompozice s dokonalými portréty božstev, detailními zobrazeními zvířat a architektonických prvků. Syrakuské didrachmy od řytce Euaineta nebo Kimona patří mezi absolutní vrcholy světového mincovního umění a dosahují na aukcích astronomických cen.
Hmotnostní standard stříbrných didrachem se pohyboval kolem 8-9 gramů čistého stříbra, což odpovídalo hodnotě dvou drachem podle attického standardu. Různá města používala mírně odlišné standardy, což odráží politickou nezávislost řeckých poleis. Pro sběratele představují stříbrné didrachmy možnost vlastnit autentické umělecké dílo z období, který je považován za kolébku západní civilizace. Investičně patří mezi nejstabilnější antické mince s prokázanou schopností dlouhodobého růstu hodnoty, podporovanou trvalým zájmem muzeí, institucí a soukromých sběratelů o řeckou kulturu a umění.
