Stříbrné groše Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského
Stříbrné groše Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského patří do severoevropského mincovnictví raného novověku. Tato kategorie zahrnuje ražby spojené s vládcem z rodu holštýnsko-gottorpských, na nichž je patrná dobová podoba stříbrné oběžné mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším českým středověkým mincím. Ražba z Kutné Hory se stala vzorem pro stříbrné měny střední Evropy a symbolem hospodářské síly...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Jan Adolf Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský byl příslušníkem rodu, který vládl v části Šlesvicka a Holštýnska. Mince nesoucí jeho jméno nebo titul dokládají způsob, jakým se panovnická autorita promítala do každodenního peněžního oběhu v prostoru severního Německa a přilehlých oblastí.
Groš patřil mezi zavedené stříbrné nominály evropského mincovnictví a v různých zemích i obdobích se jeho konkrétní podoba mohla lišit. U ražeb tohoto typu bývá důležité nejen samotné jméno panovníka, ale také styl portrétu, erbovní motivy a celkové provedení mince, které pomáhají zařadit kus do širšího historického kontextu.
Stříbrné mince tohoto okruhu jsou cenným pramenem pro studium hospodářských poměrů i reprezentace moci. Ukazují, jak se v raném novověku spojovala praktická funkce platidla s oficiální panovnickou prezentací, a zároveň připomínají provázanost jednotlivých zemí v rámci tehdejšího severoevropského prostoru.
Při určování konkrétních exemplářů bývá vhodné sledovat opis, heraldické prvky, hmotnostní standard a výtvarné zpracování. Právě tyto znaky mohou pomoci odlišit běžné typy od méně častých variant a přesněji zařadit minci v rámci ražeb Jana Adolfa.





