Stříbrné groše Maxmiliána II.
Stříbrné groše Maxmiliána II. představují kvalitní mince tolerantního habsburského císaře z let 1564-1576, který prosazoval náboženský smír ve střední Evropě. Tyto české stříbrné ražby zachycují éru renesančního rozkvětu a diplomatické moudrosti během pozdní renesance.
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 1, z první emise revolučního mincovního systému zavedeného roku 1300. Vzácný exemplář o hmotnosti 3,55 g, s dobře...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 4, z první emise revolučního mincovního systému zavedeného roku 1300. Vzácný exemplář o hmotnosti 3,71 g, s dobře...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný groš vévody Albrechta Hohenzollerna z roku 1543, ražený v Královci, představuje významnou minci raně novověkého Pruska.
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1595 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Stříbrný 1/24 tolaru, neboli 1 groš, z let 1601–1603 pochází z vévodství Schleswig-Holstein-Gottorp a byl ražen za vlády vévody Jana Adolfa.
Mince je v pěkném sběratelském stavu (viz foto). Odpovídá katalogům Kopicki 1229 a Kamiński 1377. Autentický dobový kus s jasně čitelnými detaily, ideální pro rozšíření sbírky...
Historický trojak z roku 1597 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.
Trojgroš z roku 1599 ražený v Brombergu za vlády Zikmunda III. Vasy je typickým představitelem polsko-litevské mincovní reformy na přelomu 16. a 17. století a důležitým dokladem...
Historický trojak z roku 1595 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1594 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Stříbrné groše Maxmiliána II. vznikaly během vlády jednoho z nejprogresivnějších a nejtolerantnějších habsburských panovníků, který nastoupil po svém otci Ferdinandovi I. v době, kdy se Svatá říše římská potýkala s hlubokými důsledky reformace a rostoucím tureckým tlakem na východní hranice. Na rozdíl od svých předchůdců prosazoval Maxmilián politiku náboženské tolerance a intenzivně se snažil najít udržitelný kompromis mezi katolíky a protestanty. Jeho groše odrážejí tento mírumilovný a vyrovnaný přístup a často obsahují symboly jednoty, harmonie a míru místo tradičních válečných nebo konfrontačních motivů charakteristických pro jeho dobu.
České groše Maxmiliána II. vynikají výjimečnou uměleckou kvalitou a technickým zpracováním, což svědčí o ekonomické prosperitě říše během tohoto období relativního míru a stability. Císařské tolary a groše z jeho vlády často nesou sofistikovanou ikonografii kombinující tradiční habsburské symboly s novými renesančními prvky, které odrážejí Maxmiliánův zájem o humanistické myšlení, vědy a umění. Český královský titul byl pro Maxmiliána velmi důležitý a jeho groše často zdůrazňují spojení s českou tradicí prostřednictvím svatováclavské koruny a českého lva. Zvláště cenné a historicky významné jsou groše z období jeho korunovace na českého a uherského krále i na římského císaře, které dokumentují složitost a rozsah habsburské moci na vrcholu renesanční éry.
Maxmilián II. podporoval vědy, umění a humanistické myšlení více než většina jeho současníků, což se přímo odrazilo v sofistikované ikonografii a vysoké umělecké úrovni jeho grošů a dalších ražeb. Císař proslul také svým zájmem o přírodní vědy, astrologii a umění, což z jeho dvora učinilo centrum renesanční kultury. Jeho náhlá a předčasná smrt v roce 1576 ukončila nadějné období tolerance a míru, které mohlo změnit směřování evropských dějin. Pro sběratele představují stříbrné groše Maxmiliána II. možnost vlastnit numismatické památky na jedinečné období tolerance a míru v jinak konfliktní a rozdělenou éru náboženských válek. Investičně jsou mimořádně atraktivní díky kombinaci habsburské prestiže, renesanční umělecké kvality a relativní vzácnosti způsobené krátkou dobou vlády. Rostoucí zájem o renesanční období, náboženskou toleranci a habsburskou kulturu podporuje dlouhodobou hodnotu těchto grošů, které představují symbol civilizované diplomacie a kulturního rozkvětu v době náboženské nesnášenlivosti.
