Stříbrné guldeny
Stříbrné guldeny představují důležitou evoluci původně zlaté mince, kdy ekonomické potřeby vedly k ražbě guldenů ze stříbra. Tyto mince zachovávaly prestigní název a nominální hodnotu, ale používaly dostupnější kov pro širší oběh.
Stříbrný bílý groš Maxmiliána II. z Českých Budějovic s výrazným českým lvem a říšským orlem – klasika renesančního mincovnictví.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Antický stříbrný nomos z Tarentu (cca 380–345 př. n. l.) s jezdeckým motivem eféba a Tarasem na delfínu – klasický symbol moci a mořské identity Magna Graecia.
Saský tolar z roku 1580 s portréty bratří vévodů Jana Kazimíra a Jana Arnošta – reprezentativní ražba ernestinské větve rodu Wettinů z období renesance. Vzácná varianta z roku...
Historický saský ½ tolar z roku 1608 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Denár Alexandra Severa s motivem boha Jupitera je výrazným reprezentantem pozdní římské stříbrné ražby. Vzácnější typ z let 231–235 n. l., který oslavuje božskou ochranu impéria...
Rakousko-uherská stříbrná 2 koruna z roku 1914 představuje poslední ročník této nominální řady s portrétem císaře Františka Josefa I., vysoce ceněný mezi sběrateli pro svou...
Rakouský spolkový tolar z roku 1858 ražený ve Vídni s portrétem mladého Františka Josefa I. je pokračováním reformované měny podle jednotného stříbrného standardu Německého...
První ročník rakouského spolkového tolaru z roku 1857 ražený za Františka Josefa I. představuje přechod k novému váhovému standardu podle německé měnové unie a spojuje klasickou...
Rakouský spolkový tolar z roku 1865 s portrétem Františka Josefa I. představuje ikonickou minci z období měnové unifikace v Německém spolku a je známý svým přesně definovaným...
Vzácný stříbrný XV krejcar z roku 1696, ražený za vlády císaře Leopolda I. ve vídeňské mincovně, představuje reprezentativní ukázku raně barokní numismatiky s typickým portrétem...
Stříbrné guldeny vznikly jako praktická odpověď na rostoucí potřeby obchodu a nedostatek zlatých mincí v některých regionech Evropy. Zatímco zlaté guldeny zůstávaly prestižní investicí a mezinárodní obchodní měnou, stříbrné varianty umožňovaly běžné denní transakce a místní obchod. Tento trend se rozvinul především v 16. a 17. století, kdy se stříbro z amerických kolonií dostalo do Evropy ve velkých množstvích.
Rakousko-uherské stříbrné guldeny se staly základem lokálního měnového systému a často nesly stejnou ikonografii jako jejich zlaté protějšky - habsburské portréty, říšské orly a regionální symboly. Kvalita zpracování stříbrných guldenů často konkurovala zlatým mincím, neboť mincovny si zachovávaly vysoké standardy bez ohledu na použitý kov. Nizozemské stříbrné guldeny vynikaly technickou precizností a staly se vzorem pro ostatní evropské mincovny.
Německé státy vyvinuly sofistikovaný systém stříbrných guldenů s různými váhami a ryzostmi podle místních potřeb. Tyto mince často zobrazovaly místní panovníky, heraldické symboly nebo náboženské motivy reflektující politickou fragmentaci Svaté říše římské. Pro sběratele představují stříbrné guldeny dostupnější alternativu k drahým zlatým exemplářům při zachování historické autenticity a umělecké hodnoty. Investičně jsou atraktivní díky stabilní poptávce po evropských historických mincích a relativně rozumným cenám ve srovnání se zlatými variantami, což z nich činí ideální vstupní bod pro začínající sběratele evropské numismatiky.
