Stříbrné krejcary Josefa II.
Stříbrné krejcary Josefa II. se razily od roku 1765, kdy se stal spoluvládcem, do roku 1790. Ve stříbře šlo hlavně o dvacetníky, desetníky a trojníky konvenční měny, nejmenší krejcar byl už měděný. Jeho mince jako první nesly písmeno mincovny – A pro Vídeň, B pro Kremnici, C pro Prahu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený v pražské mincovně v roce 1783 patří mezi typické oběžné mince vlády císaře Josefa II. Značka C pod portrétem označuje Prahu.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1782 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1776 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Josef II. se roku 1765 po smrti otce stal římským císařem a spoluvládcem matky Marie Terezie, samostatně vládl v letech 1780–1790. Mince z let 1765–1780 nesou jen titul římského císaře, po roce 1780 přibyly tituly českého a uherského krále, ačkoli se korunovat nenechal. Krejcarové hodnoty patřily ke konvenční měně: dvacetník měl hodnotu třetiny zlatého a šestiny konvenčního tolaru.
Nařízení z 9. 6. 1766 zavedlo písmena mincoven, nejprve jen pro ražby Josefa II. jako spoluvládce; pro všechny mince platila až od 22. 12. 1780. Vídeň dostala A, Kremnice B, Praha C, Štýrský Hradec D, Karlsburg E, Hall F, Nagybánya G a Günzburg H. Krejcary s jeho jménem z let 1766–1780 se tak od ražeb matky poznají i podle písmene. Od roku 1766 nesly mince také iniciály mincmistra a vardajna.
Pražská mincovna, jediná činná v Čechách, razila pro Josefa II. dvacetníky v letech 1766–1784, desetníky a trojníky a v letech 1781–1782 měděné krejcary. Krejcar sám byl od roku 1760 měděný a ve stříbře zůstaly jen vyšší krejcarové hodnoty. Na příkaz císaře pražská mincovna roku 1783 ražbu přerušila a 30. 4. 1784 ukončila činnost; pozdější krejcary Josefa II. pocházejí z Vídně, Kremnice, Hallu a dalších mincoven monarchie.





