Stříbrné krejcary Marie Terezie
Stříbrné krejcary Marie Terezie představují drobné mince první ženy na habsburském trůně z let 1740-1780. Tyto každodenní nominály dokumentují osvícenské reformy a ekonomickou stabilizaci monarchie po úspěšné obraně proti evropské koalici během války o rakouské dědictví.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1759 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1772 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1768 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1759, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1764, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 20krejcar z roku 1768 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1774 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1765 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.
Stříbrný 20krejcar z roku 1778 nese portrét císařovny Marie Terezie a dvouhlavého orla Habsburské monarchie. Atraktivní kus z mincovny Hall připomíná reformní epochu osvícenské...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1764 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1755 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1778 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrné krejcary Marie Terezie tvořily základ drobného oběhu v habsburské monarchii během jednoho z nejdynamičtějších období jejích dějin, kdy se říše modernizovala podle osvícenských principů. Tyto mince zachycují proměnu od mladé panovnice bojující o legitimitu své vlády po respektovanou císařovnu, která se stala symbolem mateřské péče o své království. Krejcary Marie Terezie circulovaly v době, kdy se rakouská monarchie transformovala z feudálního státu v moderní byrokratickou říši a když se kladly základy pro budoucí prosperitu střední Evropy.
Technická kvalita stříbrných krejcarů odrážela ekonomickou stabilizaci monarchie po úspěšném ukončení války o rakouské dědictví a následných konfliktů. Marie Terezie systematicky reformovala nejen státní správu, ale i monetární systém, což se projevilo ve standardizaci designu a kvality mincí napříč celou říší. Ikonografie obvykle zobrazovala císařský portrét s rakouskými, českými nebo uherskými korunami, zdůrazňujíce její legitimní nárok na všechny dědičné země. Zvláště zajímavé jsou krejcary s dvojjazyčnými nápisy nebo regionálními variantami, které dokumentují Mariin respekt k lokálním tradicím a snahu o zachování jednoty v rozmanitosti.
Období Mariiny vlády představovalo přelom od barokní reprezentativnosti k osvícenské praktičnosti, což se odrazilo i v designu jejích mincí. Stříbrné krejcary byly svědky každodenního života milionů poddaných, kteří pod jejím vedením zažívali postupnou modernizaci společnosti, školství a správy. Po smrti Marie Terezie v roce 1780 převzal vládu její syn Josef II., který pokračoval v reformách, ale změnil i numismatickou ikonografii. Pro sběratele představují stříbrné krejcary Marie Terezie dostupnou možnost vlastnit památku na jednu z nejvýznamnějších žen evropských dějin. Investičně jsou atraktivní díky trvalému zájmu o osvícenské období a unikátnímu postavení Marie Terezie jako první ženy na habsburském trůně. Kombinace historického významu, osvícenských reforem a mateřského charakteru vlády činí z těchto krejcarů symbolické objekty s potenciálem dlouhodobého růstu hodnoty podporovaným feministickými aspekty moderní historiografie.
