Stříbrné krejcary
Stříbrné krejcary jsou drobné i střední mince habsburských a jihoněmeckých zemí od 16. do 19. století. Zatímco jednoduchý krejcar od roku 1760 přešel na měď, násobky jako tříkrejcar, patnáctník či dvacetník zůstaly stříbrné až do zavedení korunové měny v roce 1892, kdy krejcar nahradil haléř.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Krejcar má původ v tyrolském Meranu, kde se od roku 1271 razila stříbrná mince s dvojitým křížem. V 16. století se stal základní drobnou mincí jižních zemí Svaté říše římské: zlatník se dělil na 60 krejcarů. Už tehdy šlo o drobnou minci s nižší ryzostí než tolar – podle českého mincovního řádu z roku 1619 vážil krejcar 0,65 g při ryzosti 313/1000, tříkrejcar 1,43 g a ryzost 422/1000.
S rostoucí hodnotou vznikaly stříbrné násobky. Za Leopolda I. se razily patnáctikrejcary, které konvenční měna roku 1751 přeznačila na sedmnáctníky, a od roku 1754 přibyly dvacetníky a desetníky. Dvacetník měl hodnotu třetiny zlatého, tedy šestiny konvenčního tolaru. Posmrtné dvacetníky Františka I. Štěpána Lotrinského nesou vždy letopočet 1765 a písmeno skutečného roku ražby. Jednoduchý krejcar se naproti tomu od patentu z roku 1760 razil z mědi jako kreditní mince.
V roce 1852 vzrostla ryzost stříbrných mincí na 900/1000 a dvacetník vážil 4,32 g; pražská mincovna razila poslední stříbrný dvacetník roku 1856. Rakouská měna od roku 1857 dělila zlatník na 100 krejcarů a drobné stříbro v ní tvořily hlavně desetníky a dvacetníky. Desetník s letopočtem 1872 se razil až do roku 1892, kdy korunová měna krejcar nahradila haléřem.





