Stříbrné mince Maxmiliána II. Habsburského
Stříbrné mince Maxmiliána II. představují kvalitní ražby tolerantního habsburského císaře z let 1564-1576. Tyto české a rakouské stříbrné mince zachycují éru renesančního rozkvětu a diplomatické moudrosti během pozdní renesance ve střední Evropě.
Stříbrná pamětní mince 500 Kčs z roku 1983 vydaná k 100. výročí otevření Národního divadla v Praze. Krásný umělecký motiv a historický význam z ní činí oblíbený sběratelský kousek.
Vzácná bolivijská mince s portrétem Simóna Bolívara z roku 1839 připomíná ideály republiky a ústavnosti, které formovaly moderní Latinskou Ameriku po získání nezávislosti.
Stříbrný daalder z roku 1641, ražený v Západním Frísku, představuje rané vydání slavné série „rytířských“ mincí. Motiv rytíře a kráčejícího lva odráží nezávislost a odhodlání...
Stříbrný daalder z roku 1643, ražený v Západním Frísku, symbolizuje odhodlání nizozemských provincií v době osmdesátileté války. Motiv rytíře a lva vyjadřuje sílu, víru a...
Stříbrný daalder z roku 1642, ražený v Západním Frísku, představuje klasickou ukázku mincovní produkce Nizozemské republiky v době vrcholícího konfliktu s Habsburky. Bohatá...
Stříbrný rijksdaalder z roku 1644 ražený v Západní Frieslandii. Typický „rytířský tolar“ s postavou ozbrojence a heraldickým lvem, symbol svobody a nezávislosti nizozemských...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1671 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Stříbrná mince 15 Diners 2012 z Andorry věnovaná Botticelliho „Madonně s dítětem a dvěma anděly“ – umělecké dílo renesance v detailním numismatickém provedení. Oxidace (patina).
Stříbrný tolar z roku 1771 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar Friedricha Viléma III. z roku 1818 s impozantním motivem pruského orla na válečných trofejích – numismatická připomínka poválečné obnovy po napoleonských válkách.
Precizní proof replika korunovačního tolaru Viléma I. a Augusty z roku 1861, vyražená z ryzího stříbra 999 – ideální pro sběratele historických motivů v luxusním provedení.
Stříbrný korunovační tolar z roku 1861 vydaný u příležitosti korunovace Viléma I. a královny Augusty – ikonická pruská emise s bohatou symbolikou moci.
Stříbrné mince Maxmiliána II. vznikaly během vlády jednoho z nejprogresivnějších a nejtolerantnějších habsburských panovníků, který nastoupil po svém otci Ferdinandovi I. v době, kdy se Svatá říše římská potýkala s hlubokými důsledky reformace a rostoucím tureckým tlakem na východní hranice monarchy. Na rozdíl od svých předchůdců prosazoval Maxmilián politiku náboženské tolerance a intenzivně se snažil najít udržitelný kompromis mezi katolíky a protestanty, což z něj činilo výjimečnou postavu v éře náboženských válek. Jeho stříbrné mince circulovaly v době renesančního rozkvětu a kulturního pokroku, kdy císařský dvůr podporoval vědy, umění a humanistické myšlení, které formovalo evropskou kulturu pozdního 16. století.
České stříbrné mince Maxmiliána II. vynikají výjimečnou uměleckou kvalitou a technickým zpracováním, což svědčí o ekonomické prosperitě říše během tohoto období relativního míru a stability. Ikonografie často kombinuje tradiční habsburské symboly s českými královskými prvky a novými renesančními prvky, které odrážejí Maxmiliánův zájem o humanistické myšlení, vědy a umění. Český královský titul byl pro Maxmiliána velmi důležitý a jeho mince často zdůrazňují spojení s českou tradicí prostřednictvím svatováclavské koruny a českého lva. Zvláště cenné a historicky významné są stříbrné mince z období jeho korunovace na českého a uherského krále i na římského císaře, které dokumentují složitost habsburské moci na vrcholu renesance, nebo pamětní kusy k významným kulturním a vědeckým událostem podporovaným císařským dvorem.
Maxmilián II. podporoval vědy, umění a humanistické myšlení více než většina jeho současníků, což se přímo odrazilo v sofistikované ikonografii a vysoké umělecké úrovni jeho stříbrných mincí. Císař proslul svým zájmem o přírodní vědy, astrologii a umění, což z jeho dvora učinilo centrum renesanční kultury a předchůdce pozdější rudolfínské éry. Jeho náhlá a předčasná smrt v roce 1576 ukončila nadějné období tolerance a kulturního rozkvětu, které mohlo změnit směřování evropských dějin směrem k větší toleranci a míru. Pro sběratele představují stříbrné mince Maxmiliána II. možnost vlastnit numismatické památky na jedinečné období tolerance a míru v jinak konfliktní éře náboženských válek a renesančního rozkvětu. Investičně são mimořádně atraktivní díky kombinaci habsburské prestiže, renesanční umělecké kvality a relativní vzácnosti způsobené krátkou dobou vlády. Rostoucí zájem o renesanční období, náboženskou toleranci a habsburskou kulturu podporuje dlouhodobou hodnotu těchto mincí, které představují symbol civilizované diplomacie, kulturního rozkvětu a humanistických ideálů v době náboženské nesnášenlivosti a které předznamenaly pozdější úspěchy rudolfínské renesance v Praze.
