Stříbrné mince Maxmiliána III. Habsburského
Stříbrné mince Maxmiliána III. představují bavorské kurfiřtské ražby z let 1745-1777. Tyto kvalitní stříbrné mince dokumentují období osvícenského absolutismu v Bavorsku a snahu o modernizaci podle francouzských a rakouských vzorů.
Stříbrná pamětní mince 500 Kčs z roku 1983 vydaná k 100. výročí otevření Národního divadla v Praze. Krásný umělecký motiv a historický význam z ní činí oblíbený sběratelský kousek.
Vzácná bolivijská mince s portrétem Simóna Bolívara z roku 1839 připomíná ideály republiky a ústavnosti, které formovaly moderní Latinskou Ameriku po získání nezávislosti.
Stříbrný daalder z roku 1641, ražený v Západním Frísku, představuje rané vydání slavné série „rytířských“ mincí. Motiv rytíře a kráčejícího lva odráží nezávislost a odhodlání...
Stříbrný daalder z roku 1643, ražený v Západním Frísku, symbolizuje odhodlání nizozemských provincií v době osmdesátileté války. Motiv rytíře a lva vyjadřuje sílu, víru a...
Stříbrný daalder z roku 1642, ražený v Západním Frísku, představuje klasickou ukázku mincovní produkce Nizozemské republiky v době vrcholícího konfliktu s Habsburky. Bohatá...
Stříbrný rijksdaalder z roku 1644 ražený v Západní Frieslandii. Typický „rytířský tolar“ s postavou ozbrojence a heraldickým lvem, symbol svobody a nezávislosti nizozemských...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1671 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Stříbrná mince 15 Diners 2012 z Andorry věnovaná Botticelliho „Madonně s dítětem a dvěma anděly“ – umělecké dílo renesance v detailním numismatickém provedení. Oxidace (patina).
Stříbrný tolar z roku 1771 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar Friedricha Viléma III. z roku 1818 s impozantním motivem pruského orla na válečných trofejích – numismatická připomínka poválečné obnovy po napoleonských válkách.
Precizní proof replika korunovačního tolaru Viléma I. a Augusty z roku 1861, vyražená z ryzího stříbra 999 – ideální pro sběratele historických motivů v luxusním provedení.
Stříbrný korunovační tolar z roku 1861 vydaný u příležitosti korunovace Viléma I. a královny Augusty – ikonická pruská emise s bohatou symbolikou moci.
Stříbrné mince Maxmiliána III. vznikaly během vlády posledního bavorského kurfiřta z dynastie Wittelsbachů, který se proslavil jako osvícenský reformátor a mecenáš umění, jenž transformoval Bavorsko v moderní evropský stát podle nejpokrokovějších idejí 18. století. Maxmilián III. Josef nastoupil po svém otci Karlu VII. Albrechtovi, který krátce zastával císařský trůn, a musel stabilizovat země po válečných útrapy a obnovit bavorskou prosperitu. Jeho stříbrné mince circulovaly v době, kdy se Mnichov etabloval jako významné kulturní centrum a kdy Bavorsko prožívalo období ekonomického rozkvětu a společenských reforem inspirovaných osvícenskou filozofií a úspěšnými příklady sousedních zemí.
Umělecká kvalita stříbrných mincí za Maxmiliána III. dosahuje vysokých standardů díky ekonomické prosperitě Bavorska a systematickému rozvoji umění a řemesel pod jeho patronátem. Bavorské mincovny využívaly kvalitní stříbro a pokročilé technologie, což se odrazilo v precizním zpracování mincí. Ikonografie kombinuje tradiční bavorské heraldické symboly s osvícenskými prvky a často zdůrazňuje kurfiřtovu úlohu jako moderního panovníka a mecenáše. Portréty vykazují eleganci a důstojnost charakteristickou pro osvícenou aristokracii. Zvláště zajímavé jsou stříbrné mince z období největších reforem nebo z doby kulturního rozkvětu, kdy Maxmilián podporoval vědy, umění a vzdělání, což učinilo z Mnichova důležité centrum německého osvícenství a kulturního života.
Maxmilián III. se proslavil svými reformami státní správy, právního systému a ekonomiky, které modernizovaly Bavorsko a přiblížily ho západoevropským standardům. Podporoval také rozvoj vzdělanosti, založil vědecké instituce a podporoval umělce a filosofy. Jeho smrt bez mužského dědice v roce 1777 ukončila wittelsbašskou linii a Bavorsko připadlo Falci, což změnilo politickou mapu jižního Německa. Pro sběratele představují stříbrné mince Maxmiliána III. možnost vlastnit numismatické památky na osvícenského reformátora a dokumenty modernizace jednoho z nejdůležitějších německých kurfiřtství. Investičně jsou atraktivní díky kombinaci osvícenských reforem, kulturního rozkvětu a konci významné dynastie. Rostoucí zájem o osvícenské období, bavorské dějiny a německý regionalismus podporuje dlouhodobý potenciál těchto mincí, které dokumentují úspěšnou modernizaci tradicionalního německého knížectví podle nejpokrokovějších idejí 18. století a představují symbol osvícenského absolutismu v praxi.
