Stříbrné mince městského státu Taras
Stříbrné mince městského státu Taras představují legendární antické ražby nejslavnější řecké kolonie v jižní Itálii z období 8. století př. Kr. až 272 př. Kr. Tyto ikonické stříbrné mince s motivem jezdce na delfínovi patří mezi absolutní vrcholy starověkého mincovního umění.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Elagabala z let 221–222 n. l. patří k nejvýraznějším ražbám pozdní severovské dynastie. Mince odráží mimořádně kontroverzní období římských dějin, kdy se...
Stříbrný denár mladého císaře Gety z roku 209 n. l. představuje typickou ražbu závěru vlády Septimia Severa a období nástupnické nejistoty v rámci severovské dynastie. Mince...
Stříbrný denár císaře Caracally z roku 213 n. l. je výraznou ukázkou vojenské propagandy pozdního období severovské dynastie. Mince vznikla v době aktivních vojenských tažení a...
Stříbrný denár císaře Traiana z počátku jeho vlády patří k významným ražbám raného principátu. Mince vznikla bezprostředně po nástupu jednoho z nejuznávanějších římských císařů...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený v roce 1790 s mincovní značkou F pochází z tyrolské mincovny Hall a představuje pozdní emisi z vlády císaře Josefa II. Jde o typickou oběžnou...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený v roce 1789 s mincovní značkou F pochází z tyrolské mincovny Hall a představuje pozdní emisi z vlády císaře Josefa II. Jde o typickou oběžnou...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený ve vídeňské mincovně v roce 1782 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka A pod portrétem označuje Vídeň jako hlavní...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1782 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený za vlády císaře Josefa II. představuje typickou oběžnou minci druhé poloviny 18. století v habsburské monarchii. Emise z pražské mincovny z roku...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1782 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrné mince městského státu Taras vznikaly v mincovně jedné z nejslavnějších a nejbohatších řeckých kolonií v jižní Itálii, která byla založena spartskými kolonisty a díky strategické poloze na pobřeží Kalábrie se rychle stala jedním z nejvýznamnějších antických měst a center řecké kultury v oblasti zvané Magna Graecia. Taras, dnešní Taranto, dosáhl takého bohatství a kulturního rozkvětu díky obchodu, rybářství a strategické kontrole obchodních cest, že jeho mincovna mohla investovat do nejlepších řemeslníků a nejkvalitnějších materiálů. Tarentské stříbrné mince dokumentují vývoj řecké kolonizace jižní Itálie a představují absolutní vrchol starověkého mincovního umění, kdy místní rytci razítek dosáhli takové dokonalosti, že jejich díla są dodnes považována za nepřekonatelné vzory antické numismatiky.
Nejslavnější a nejcennější tarentské stříbrné mince zobrazují Tarase, mytického zakladatele města a syna Poseidona, jak jezdí na delfínovi - motiv, který se stal ikonickým symbolem nejen města, ale celé Magna Graecia a který inspiruje numismatiky a kunsthistoriky po celém světě dodnes. Tyto mince vynikají nejen neuvěřitelnou uměleckou dokonalostí, ale i technickou precizností, která dokládá pokročilé znalosti metalurgie a ryteckého řemesla tarentských mincířů. Hmotnostní standard se pohyboval kolem 7-8 gramů čistého stříbra podle italiotského systému. Během své největší slávy v 4. a 3. století př. Kr. ovlivňovala tarentská mincovna ražbu v celém regionu jižní Itálie a Sicílie a její motivy a umělecký styl se objevovaly i na mincích vzdálených měst, což svědčí o její umělecké autoritě a mezinárodním renomé v antickém světě.
Ikonografie tarentských stříbrných mincí často zobrazuje místní božstva, mořská zvířata a symboly prosperity, což odráží bohatství města založené na obchodu, rybářství a zemědělství v úrodné oblasti jižní Itálie. I po římském dobytí v roce 272 př. Kr. si město zachovalo částečnou autonomii a jeho mincovna pokračovala v ražbě až do císařského období, byť už nikdy nedosáhla dřívější umělecké kvality a významu. Para sběratele představují stříbrné mince městského státu Taras možnost vlastnit autentické umělecké dílo starověku s prokázanou historickou proveniencí a pozici mezi absolutními vrcholy světového numismatického umění. Investičně patří mezi nejstabilnější a nejcennější antické mince díky trvalému zájmu muzeí, institucí a soukromých sběratelů o řecké starožitnosti a rostoucímu mezinárodnímu uznání Magna Graecia jako klíčového regionu antické civilizace. Kombinace legendární krásy, historického významu, extrémní vzácnosti kvalitních exemplářů a pozice jako symbol řeckého uměleckého genia činí z tarentských stříbrných mincí svatý grál antické numismatiky s absolutně bezkonkurenčním potenciálem dlouhodobého zhodnocení podporovaným celosvětovým zájmem o klasickou antiku a řecké kulturní dědictví.
