Stříbrné mince Filipa I. Araba
Stříbrné mince Filipa I. Araba patří do římského mincovnictví poloviny 3. století a dokládají podobu císařské ražby v době jeho krátké vlády. Jsou cenným pramenem k poznání dobové panovnické reprezentace i proměn římského peněžního systému.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián Filipa I. Araba připomíná římskou představu radosti a příznivých poměrů zosobněnou bohyní Laetitií. Spojení císařova paprskovitého portrétu s nadějeplným...
Stříbrný antoninián císaře Filipa I. Araba připomíná představu věčného Říma. Reverz se sedící personifikací Romy a opisem ROMAE AETERNAE spojuje výraznou císařskou ražbu 3....
Stříbrný antoninián Filipa I. Araba připomíná oslavy nového věku spojené s tisíciletím Říma. Reverz s chrámem o šesti sloupech a sedící Romou propojuje císařskou ražbu s...
Stříbrný antoninián Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou polovinu 3. století. Motiv Felicitas vyjadřuje příznivý osud, prosperitu a naději na stabilní vládu...
Stříbrná tetradrachma Philippa Arabského z Antiochie, ražená mezi lety 244–249. Typická provincie ražba s orlem a portrétem císaře, poškozená prasklinou z ražby, ale historicky...
Ovládací prvky výpisu
Filip I., známý jako Filip Arab, byl římský císař vládnoucí v polovině 3. století. Jeho mince nesou obvyklé prvky římské císařské propagandy, zejména panovnický portrét a obrazy či nápisy zdůrazňující legitimitu vlády, stabilitu a vztah k tradičním římským hodnotám.
U stříbrných ražeb tohoto období je vhodné mluvit obecněji o císařských stříbrných mincích, protože tehdejší měnový systém se už lišil od staršího období klasického denáru. Mince Filipa I. tak dobře ukazují vývoj římského mincovnictví v době, kdy se měnila jak hmotnost a ryzost, tak celkový charakter oběživa.
S Filipovou vládou se spojují také slavnostní motivy připomínající význam Říma a císařského úřadu. Právě díky mincím lze sledovat, jak panovník vystupoval navenek a jaké důrazy volila oficiální státní reprezentace v období, které předcházelo plnému rozvinutí pozdější krize 3. století.
Otázka Filipova osobního vztahu ke křesťanství bývá v literatuře zmiňována, ale nejde o jistě doložený závěr a jeho běžné mince nejsou pokládány za jasný nositel křesťanské symboliky. Z numismatického hlediska jsou proto podstatnější tradiční římské motivy a způsob, jakým jeho ražby zapadají do širšího vývoje císařských mincí této doby.
