Stříbrné mince Philippa Araba
Stříbrné mince Philippa Araba představují římské denáry císaře z let 244-249 n.l., který vládl během tisícího výročí Říma. Tyto stříbrné ražby dokumentują pokračující krizi 3. století a vládu prvního křesťanského či křesťansky sympatizujícího císaře.
Antoninian císaře Filipa I. Arabského s výrazným portrétem a motivem věčného Říma, výjimečně zachovalý exemplář, který oslavuje sílu a trvalost římské říše.
Stříbrná tetradrachma Philippa Arabského z Antiochie, ražená mezi lety 244–249. Typická provincie ražba s orlem a portrétem císaře, poškozená prasklinou z ražby, ale historicky...
Stříbrné mince Philippa Araba vznikaly během vlády pozoruhodného římského císaře, který se proslavil nejen jako organizátor velkolepých oslav tisícího výročí založení Říma v roce 248 n.l., ale také jako možný první křesťanský císař v římské historii, což by ho učinilo předchůdcem Konstantina Velikého o více než půl století. Marcus Julius Philippus, zvaný "Arab" pro svůj původ ze syrské Bosry, nastoupil na trůn po zavraždění mladého Gordiana III. Philippovy stříbrné mince circulovaly v době, kdy římská říše oslavovala svou tisíciletou historii velkolepými hrami a slavnostmi, ale současně se potýkala s pokračující krizí 3. století, barbarskými nájezdy a ekonomickými problémy, které oslabovaly základy impéria.
Kvalita stříbrných mincí za Philippa Araba vykazuje další pokles ve srovnání s antoninskou dynastií, což dokumentuje pokračující debasaci římského monetárního systému během krize 3. století. Stříbrný obsah těchto denárů poklesl oproti dřívějším standardům, ale stále dosahoval lepší kvality než mince pozdějších válečných císařů. Ikonografie kombinuje tradiční císařské symboly s oslavnými motivy souvisejícími s tisíciletými oslavami Říma. Portréty císaře často zdůrazňují jeho orientální rysy a důstojnost. Zvláště historicky významné a vzácné jsou denáry s motivy tisíciletých oslav Říma v roce 248 n.l., které dokumentují jeden z posledních velkých triumfů římské civilizace, nebo mince s křesťanskými symboly či aluzemi, které by potvrzovaly jeho náboženskou orientaci.
Philippus se proslavil také svými pokusy o mírovou politiku vůči barbarským kmenům a snahou o stabilizaci říše prostřednictvím diplomatických řešení místo nákladných vojenských kampaní. Křesťanští historici jako Eusebios z Kaisareie ho považovali za prvního křesťanského císaře, což by z něj činilo průkopníka náboženských změn, které později dokončil Konstantin Veliký. Jeho smrt v bitvě proti uzurpátoru Deciovi v roce 249 n.l. ukončila nadějné pokusy o reformy. Pro sběratele představují stříbrné mince Philippa Araba možnost vlastnit autentické památky na možného prvního křesťanského císaře a dokumenty tisíciletých oslav Říma. Investičně jsou atraktivní díky dramatickému historickému kontextu, možné křesťanské symbolice a vzácnosti způsobené krátkým obdobím vlády. Kombinace tisíciletých oslav, možného křesťanského charakteru vlády a dokumentace krize 3. století činí z Philippových stříbrných mincí vyhledávané objekty s potenciálem růstu hodnoty podporovaným zájmem o raně křesťanské dějiny a přelomové období římské historie, které připravilo půdu pro konstantinovskou revoluci.
