Stříbrné mince Rakousko-Uherska
Stříbrné mince Rakousko-Uherska představují rozsáhlou kolekci dualistické monarchie z let 1867-1918. Tyto kvalitní stříbrné ražby dokumentují vrcholné období habsburské moci a kulturní rozkvět střední Evropy před první světovou válkou.
Silná ukázka habsburské moci v období Třicetileté války. Tento půltolar s portrétem císaře Ferdinanda II. představuje nejen mincovní umění raného 17. století, ale i symbol...
Půlkrejcar z roku 1851 v mimořádně zachovalém stavu MS 64 BN je drobnou, ale cennou připomínkou měnového systému Rakouského císařství za vlády Františka Josefa I.
Stříbrná mince z roku 1825 s portrétem císaře Františka I. odráží stabilizační éru habsburské monarchie po napoleonských válkách. Atraktivní kus v certifikované sběratelské...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1691, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Reprezentativní stříbrný tolar z roku 1691, ražený za vlády Leopolda I. v Kremnici, ztělesňuje bohatství habsburského baroka a stabilizaci říše po válkách s Osmany.
Stříbrný tolar Leopolda I. z roku 1699, ražený v Kremnici. Vzácný sběratelský kus z období baroka s bohatým uměleckým provedením a výraznou historickou hodnotou.
Stříbrný tolar z roku 1657, ražený za vlády Ferdinanda III. v Kremnici, představuje výrazný sběratelský kus z období Třicetileté války a habsburské moci ve střední Evropě.
Stříbrný tolar z roku 1656, ražený za vlády Ferdinanda III. v Kremnici, představuje výrazný sběratelský kus z období Třicetileté války a habsburské moci ve střední Evropě.
Vzácný 48krejcar z období kipperové měny za vlády Ferdinanda II. odráží dramatickou hospodářskou krizi a měnový chaos počátku třicetileté války.
Stříbrný tříkrejcar olomouckého biskupství z roku 1670 je vzácnou připomínkou duchovní a politické moci moravských biskupů v době vrcholného baroka.
Stříbrné mince Rakousko-Uherska vznikaly během nejslavnějšího období habsburské monarchie, kdy Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 vytvořilo dualistickou monarchii, která se stala jednou z nejvýznamnějších evropských mocností a kulturních center. Tyto prestižní stříbrné mince dokumentují období od etablování dualismu za Františka Josefa I. až po rozpad monarchie po první světové válce, kdy střední Evropa zažívala bezprecedentní ekonomický, kulturní a technologický rozkvět. Rakousko-uherské stříbrné mince circulovaly v době "la belle époque", kdy se Vídeň a Budapešť staly centry evropské kultury, kdy monarchie dosáhla svého nejvyššího mezinárodního postavení a kdy vznikala díla, která ovlivnila světovou civilizaci na staletí dopředu.
Umělecká kvalita a technické zpracování stříbrných mincí Rakousko-Uherska dosáhlo absolutního vrcholu díky pokrokům vídeňské a budapešťské dvorní mincovny a systematickému využívání nejkvalitnějšího stříbra z celé monarchie. Ikonografie často zdůrazňuje dualistický charakter monarchie prostřednictvím kombinace rakouského císařského orla s uherskou korunou sv. Štěpána, což vizuálně reprezentuje jedinečné politické uspořádání rakousko-uherského vyrovnání. Regionální varianty z různých částí monarchie dokumentují její kulturní rozmanitost a teritoriální rozsah od Haliče po Dalmácii. Zvláště cenné són pamětní stříbrné mince k význačným událostem jako 40. nebo 60. výročí vlády Františka Josefa I., korunovace na uherského krále nebo světová výstava 1873, které dokumentují klíčové momenty dualistické éry a vynikají mimořádnou uměleckou kvalitou odpovídající významu monarchie jako evropské kulturní velmoci.
Období Rakousko-Uherska (1867-1918) představovalo vrchol středoevropské civilizace, kdy monarchie byla synonymem pro stabilitu, prosperitu a kulturní rozkvět. Tyto stříbrné mince byly svědky nejrychlejší industrializace v českých zemích, rozkvětu vídeňské secese, vznikz psychoanalýzy, rozvoje moderní hudby a literatury, které učinily z monarchie laboratoř modernnosti. První světová válka a následný rozpad monarchie ukončily tuto zlatou éru a činí rakousko-uherské mince historickými památkami na ztracený svět středoevropské kultury. Pro sběratele představují stříbrné mince Rakousko-Uherska možnost vlastnit numismatické památky na vrcholné období střední Evropy a jeden z posledních mnohanárodnostních států před nástupem nacionalismu. Investičně patří mezi nejstabilnější evropské historické mince díky prestiži rakousko-uherské kultury a trvalému zájmu o předválečnou střední Evropu. Kombinace dualistického uspořádání, kulturního rozkvětu a nostalgické úcty k "světu včerejška" činí z rakousko-uherských stříbrných mincí vrcholné objekty evropské numismatiky s výjimečným dlouhodobým potenciálem růstu hodnoty podporovaným globální fascináciou rakousko-uherskou civilizací, jejím kulturním odkazem a symbolickou pozicí jako posledního představitele tradičního evropského řádu před dramatickými změnami 20. století.
