Stříbrné mince Valeriána I.
Stříbrné mince Valeriána I. zachycují podobu římského císaře z období krize 3. století (253-260 n. l.). Tento panovník se proslavil jako jediný římský císař zajatý nepřáteli a jeho stříbrné mince dokumentují dramatický úpadek říšské moci.
Sada tří stříbrných denárů římského císaře Vespasiana, včetně vzácného typu s bohyní Victorií z tzv. „židovské války“, zachycuje moc a ideologii raného Flaviovského období.
Stříbrná mince ČNB připomíná slavnou bitvu u Slavkova z roku 1805 – jeden z největších triumfů Napoleona a přelomový okamžik evropských dějin.
Stříbrná pamětní mince ČNB připomíná 425. výročí vydání Kralické bible – vrcholu české reformace a jazykového mistrovství doby.
Stříbrná pamětní mince 10 Kčs z roku 1965 připomíná 550. výročí upálení Mistra Jana Husa, jedné z klíčových postav českých dějin a reformace.
Stříbrná pamětní mince 10 Kčs z roku 1965 připomíná 550. výročí upálení Mistra Jana Husa, jedné z klíčových postav českých dějin a reformace.
Stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1969 připomíná 25. výročí Slovenského národního povstání, jedné z klíčových událostí odboje proti fašismu.
Stříbrná mince 2½ guldenu z období vlády královny Vilemíny nese státní znak Nizozemska a je ukázkou precizní nizozemské mincovní tradice meziválečného období.
Klasická švýcarská pětifranková mince z roku 1966 s portrétem alpského pastýře a nápisem „Dominus providebit“ na hraně, ražená ze stříbra vysoké ryzosti.
Klasická švýcarská pětifranková mince z roku 1967 s portrétem alpského pastýře a nápisem „Dominus providebit“ na hraně, ražená ze stříbra vysoké ryzosti.
Klasická švýcarská pětifranková mince z roku 1951 s portrétem alpského pastýře a nápisem „Dominus providebit“ na hraně, ražená ze stříbra vysoké ryzosti.
Stříbrná pětifrankovka z roku 1923 se známým portrétem alpského pastýře je ikonickou švýcarskou mincí meziválečného období.
Stříbrná nizozemská pamětní mince z roku 1970 vydaná k 25. výročí osvobození s portrétem královny Juliany a heslem „Nederland herrijst“ – Nizozemsko povstává.
Stříbrné mince Valeriána I. patří k nejdramatičtějším numismatickým památkám pozdní římské říše. Publius Licinius Valerianus vládl během vrcholu krize 3. století (253-260 n. l.), kdy říši sužovaly občanské války, barbarské nájezdy a hospodářský kolaps, což se odrazilo i v kvalitě jeho stříbrných mincí.
Valerianus se snažil stabilizovat říši prostřednictvím intenzivního pronásledování křesťanů, které považoval za hrozbu pro tradiční římské hodnoty, a monetárních reforem. Současně musel čelit tlaku barbarských kmenů na severních hranicích a rostoucí moci Sásánovské Persie na východě. Jeho stříbrné mince odrážejí postupné snižování kvality stříbra.
Tragický konec Valeriánovy vlády představuje jednu z nejpotupnějších porážek římské historie. V roce 260 n. l. byl císař zajat perským králem Šápúrem I. během tažení v Mezopotámii a strávil zbytek života v perském zajetí. Tato událost šokovala celý antický svět a stala se symbolem úpadku římské moci.
Pro sběratele představují stříbrné mince Valeriána I. fascinující svědectví o období římské krize. Jejich historická hodnota je umocněna dramatickým osudem císaře, jehož jméno se stalo synonymem pro politickou katastrofu, a skutečností, že dokumentují moment, kdy se zdálo, že tisíciletá tradice římské nepohnutelnosti na východních hranicích definitivně končí.
