Stříbrné tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského
Stříbrné tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského razil první vládnoucí vévoda Saska-Altenburska (1597–1639) společně se třemi mladšími bratry. Na líci bývá jeho polopostava, rub patří bratrům a opis jmenuje všechny čtyři. Tolary vznikaly od jeho dětství pod poručnictvím až do roku 1639.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Jan Filip Sasko-Altenburský (1597–1639) byl nejstarším synem vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského. Po otcově smrti dostali on a jeho tři bratři roku 1603 nově vytvořené vévodství Sasko-Altenbursko; do jejich zletilosti za ně vládli poručníci, nejprve saský kurfiřt a strýc Jan, od roku 1605 kurfiřt sám. Roku 1618 se Jan Filip ujal vlády a mladší bratři ji přenechali jemu, roku 1624 natrvalo.
Mincovní právo však zůstalo bratrské. Společné tolary se razily už za poručnictví – aukční katalogy zaznamenávají tolar Jana Filipa „a jeho tří bratrů“ z roku 1608 i tolary z let 1614 a 1615 ražené v Saalfeldu, mincovně, o niž se altenburská linie dlouho přela s výmarskou. Typ z roku 1624 ukazuje na líci polopostavu Jana Filipa v brnění, na rubu tři mladší bratry a v opisu nárokový titul vévodů jülišských, klevských a bergských. Bratrskou ražbu znal Jan Filip od otce, který jako poručník saských princů dal v Drážďanech razit tolary s portréty tří bratrů.
Tolary se razily ve stříbře podle říšského řádu z roku 1566 – devět kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra, tedy asi 26 g čistého kovu v jednom tolaru. Jan Filip vládl i v nejhorších letech kiprové krize 1618–1623: tehdy se v Altenburgu jménem všech čtyř bratrů razily i měděné šestipfeniky. Tolar plné váhy, jako je kus z roku 1624, patří k návratu ke spolehlivé minci po této inflaci.
