Stříbrné tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského
Stříbrné tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského patří do mincovnictví menších německých knížectví raného novověku. Představují spojení dobové peněžní praxe s reprezentací panovnické autority v prostředí sasko-altenburské větve wettinské dynastie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má má spony!
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Saský čtvrttolar Jana Jiřího I. z roku 1640, ražený v Drážďanech uprostřed třicetileté války. Reverz se spřaženými erby Saska a Durynska připomíná, jaké země kurfiřt spravoval v...
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Jan Filip Sasko-Altenburský byl příslušníkem ernestinské větve rodu Wettinů a vládl v rámci durynského prostoru Svaté říše římské. Mince vydávané za jeho vlády jsou dokladem toho, jak důležitou součástí panovnické moci bylo také mincovní právo a jeho veřejná prezentace.
Tolar v raném novověku označoval významnou stříbrnou minci, která měla v evropském peněžním oběhu pevné místo a stala se široce srozumitelným typem platidla. U menších zeměpanských emisí je proto zajímavé sledovat, jak se obecně sdílený peněžní standard spojoval s místní dynastickou identitou.
Na tolarových ražbách tohoto okruhu se obvykle setkáváme s portrétní nebo znakovou výzdobou, která zdůrazňovala postavení vydavatele a jeho legitimitu. Vedle hospodářské funkce tak mince plnily i roli reprezentativního média, určeného pro širší oběh i pro slavnostnější příležitosti.
Při zařazení těchto mincí je vhodné vnímat je v širším rámci německého říšského mincovnictví, kde vedle sebe existovala řada zeměpanských emisí s příbuznými parametry i obrazovými schématy. Právě spojení stříbrného tolaru se jménem konkrétního panovníka pomáhá lépe chápat politickou i hospodářskou pestrost tehdejší střední Evropy.





