Stříbrné tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského
Stříbrné tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského patří do mincovnictví menších německých knížectví raného novověku. Představují spojení dobové peněžní praxe s reprezentací panovnické autority v prostředí sasko-altenburské větve wettinské dynastie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Jan Filip Sasko-Altenburský byl příslušníkem ernestinské větve rodu Wettinů a vládl v rámci durynského prostoru Svaté říše římské. Mince vydávané za jeho vlády jsou dokladem toho, jak důležitou součástí panovnické moci bylo také mincovní právo a jeho veřejná prezentace.
Tolar v raném novověku označoval významnou stříbrnou minci, která měla v evropském peněžním oběhu pevné místo a stala se široce srozumitelným typem platidla. U menších zeměpanských emisí je proto zajímavé sledovat, jak se obecně sdílený peněžní standard spojoval s místní dynastickou identitou.
Na tolarových ražbách tohoto okruhu se obvykle setkáváme s portrétní nebo znakovou výzdobou, která zdůrazňovala postavení vydavatele a jeho legitimitu. Vedle hospodářské funkce tak mince plnily i roli reprezentativního média, určeného pro širší oběh i pro slavnostnější příležitosti.
Při zařazení těchto mincí je vhodné vnímat je v širším rámci německého říšského mincovnictví, kde vedle sebe existovala řada zeměpanských emisí s příbuznými parametry i obrazovými schématy. Právě spojení stříbrného tolaru se jménem konkrétního panovníka pomáhá lépe chápat politickou i hospodářskou pestrost tehdejší střední Evropy.





