Stříbrné tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského
Stříbrné tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského patří do mincovnictví menších německých knížectví raného novověku. Představují spojení dobové peněžní praxe s reprezentací panovnické autority v prostředí sasko-altenburské větve wettinské dynastie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Saský tolar z roku 1782 ražený za vlády kurfiřta Fridricha Augusta III. Klasická stříbrná mince typu „EINE MARCKE“ s bohatým erbem a reprezentativním portrétem panovníka.
Stříbrný křížový tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi významné obchodní mince 18. století. Vznikl za vlády Františka I. Štěpána a je typický svým charakteristickým motivem...
Půl tolar Josefa II. z roku 1788 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1819 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1823 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1779, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a vzácnou značkou mincmistrů SK. – P.D. z kremnické mincovny. Klasika uherské numismatiky.
Pamětní půltolar salcburského arcibiskupa Parise z Lodronu připomíná 300. výročí vysvěcení katedrály a přenesení ostatků sv. Ruperta. Jde o výraznou barokní ražbu s hlubokým...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar svobodného říšského města Augsburg z doby Ferdinanda III. představuje významnou minci období třicetileté války. Vyniká precizní ražbou a bohatým historickým...
Stříbrný tolar Matyáše II. z počátku 17. století představuje vrcholnou ukázku uherské mincovní produkce. Vznikl v období politického napětí i konsolidace moci Habsburků a dodnes...
Silná ukázka habsburské moci v období Třicetileté války. Tento půltolar s portrétem císaře Ferdinanda II. představuje nejen mincovní umění raného 17. století, ale i symbol...
Jan Filip Sasko-Altenburský byl příslušníkem ernestinské větve rodu Wettinů a vládl v rámci durynského prostoru Svaté říše římské. Mince vydávané za jeho vlády jsou dokladem toho, jak důležitou součástí panovnické moci bylo také mincovní právo a jeho veřejná prezentace.
Tolar v raném novověku označoval významnou stříbrnou minci, která měla v evropském peněžním oběhu pevné místo a stala se široce srozumitelným typem platidla. U menších zeměpanských emisí je proto zajímavé sledovat, jak se obecně sdílený peněžní standard spojoval s místní dynastickou identitou.
Na tolarových ražbách tohoto okruhu se obvykle setkáváme s portrétní nebo znakovou výzdobou, která zdůrazňovala postavení vydavatele a jeho legitimitu. Vedle hospodářské funkce tak mince plnily i roli reprezentativního média, určeného pro širší oběh i pro slavnostnější příležitosti.
Při zařazení těchto mincí je vhodné vnímat je v širším rámci německého říšského mincovnictví, kde vedle sebe existovala řada zeměpanských emisí s příbuznými parametry i obrazovými schématy. Právě spojení stříbrného tolaru se jménem konkrétního panovníka pomáhá lépe chápat politickou i hospodářskou pestrost tehdejší střední Evropy.
