Stříbrné tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského
Stříbrné tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského patří do mincovnictví menších německých knížectví raného novověku. Představují spojení dobové peněžní praxe s reprezentací panovnické autority v prostředí sasko-altenburské větve wettinské dynastie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Saský čtvrttolar Jana Jiřího I. z roku 1640, ražený v Drážďanech uprostřed třicetileté války. Reverz se spřaženými erby Saska a Durynska připomíná, jaké země kurfiřt spravoval v...
Stříbrný saský groš Jana Jiřího I. z roku 1628 představuje drobnou, ale historicky výmluvnou ražbu z období třicetileté války. Nominál 1/24 tolaru je atraktivní pro sběratele...
Stříbrný saský groš Jana Jiřího I. z roku 1624 představuje drobnou, ale historicky výmluvnou ražbu z období třicetileté války. Nominál 1/24 tolaru je atraktivní pro sběratele...
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1669 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Stříbrný tolar Fridricha Viléma II. z roku 1796 pochází z období před zásadními otřesy napoleonských válek. Reprezentativní nominál pozdního 18. století odráží kontinuitu pruské...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1770 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1784 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1783 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Jan Filip Sasko-Altenburský byl příslušníkem ernestinské větve rodu Wettinů a vládl v rámci durynského prostoru Svaté říše římské. Mince vydávané za jeho vlády jsou dokladem toho, jak důležitou součástí panovnické moci bylo také mincovní právo a jeho veřejná prezentace.
Tolar v raném novověku označoval významnou stříbrnou minci, která měla v evropském peněžním oběhu pevné místo a stala se široce srozumitelným typem platidla. U menších zeměpanských emisí je proto zajímavé sledovat, jak se obecně sdílený peněžní standard spojoval s místní dynastickou identitou.
Na tolarových ražbách tohoto okruhu se obvykle setkáváme s portrétní nebo znakovou výzdobou, která zdůrazňovala postavení vydavatele a jeho legitimitu. Vedle hospodářské funkce tak mince plnily i roli reprezentativního média, určeného pro širší oběh i pro slavnostnější příležitosti.
Při zařazení těchto mincí je vhodné vnímat je v širším rámci německého říšského mincovnictví, kde vedle sebe existovala řada zeměpanských emisí s příbuznými parametry i obrazovými schématy. Právě spojení stříbrného tolaru se jménem konkrétního panovníka pomáhá lépe chápat politickou i hospodářskou pestrost tehdejší střední Evropy.
