Stříbrné tolary Johana Fridricha
Stříbrné tolary Johana Fridricha patří k ražbám raného novověku spojeným s vládcem z okruhu Brunšvicko-lüneburských knížat. Tato kategorie zahrnuje větší stříbrné mince, na nichž se obvykle spojuje panovnická reprezentace s dobovým mincovním standardem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má má spony!
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Saský čtvrttolar Jana Jiřího I. z roku 1640, ražený v Drážďanech uprostřed třicetileté války. Reverz se spřaženými erby Saska a Durynska připomíná, jaké země kurfiřt spravoval v...
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Johan Fridrich z Brunšvicko-lüneburského rodu náleží do širšího okruhu severoněmeckých teritoriálních vládců Svaté říše římské. U mincí tohoto typu je důležité rozlišovat jej od jiných panovníků podobného jména, protože bez přesného určení může snadno dojít k záměně historického kontextu i samotných ražeb.
Tolar byl v raném novověku významnou větší stříbrnou mincí, která se prosadila v řadě zemí střední Evropy. V případě brunšvicko-lüneburských emisí představuje vhodný doklad dobové měnové praxe i způsobu, jakým jednotliví vládci vystupovali prostřednictvím mincovního obrazu a titulatury.
Tyto mince je vhodné chápat především jako součást zemské a dynastické správy, nikoli automaticky jako přímý komentář ke každému politickému nebo náboženskému sporu své doby. Na tolarových ražbách se běžně uplatňují panovnické portréty, erby a tituly, zatímco konkrétní ideové nebo konfesní významy je třeba posuzovat opatrně podle jednotlivých kusů.
Pro historické zařazení jsou stříbrné tolary Johana Fridricha cenné tím, že spojují dějiny mincovnictví s dějinami německých knížecích rodů. Vedle samotného vzhledu mince pomáhají sledovat i proměny reprezentace moci, regionální měnové prostředí a postavení příslušného vládce v rámci říšských struktur.





