Stříbrné tolary Maxmiliána III.
Stříbrné tolary Maxmiliána III. dokumentují vládu posledního bavorského elektorve z wittelsbašské dynastie. Tyto elegantní mince z druhé poloviny 18. století reprezentují vrchol bavorské numismatiky před napoleonskými změnami.
Stříbrný 1 gulden z roku 1844 s portrétem bavorského krále Ludvíka I. je krásným příkladem německého mincovnictví 19. století.
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1765, ražený v Bruselu, s habsburským dvouhlavým orlem a čtyřkorunovým křížem – symbol síly monarchie a vlády nad střední Evropou.
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Marie Terezie s letopočtem 1780 v pozdější ražbě „Iustitia et Clementia“. Symbol habsburské tradice a nejrozšířenější obchodní mince 18.–20. století....
Půl tolar Josefa II. z roku 1790 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Tolar Františka II. z roku 1795, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Půl tolar Josefa II. z roku 1790 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Stříbrný tzv. „křížový“ tolar Marie Terezie z roku 1765, ražený v Bruselu. Unikátní mince s atributy kříže a dvouhlavého orla, váha cca 29,19 g o ryzosti ~0,833...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Výjimečný tolar Rudolfa II. z roku 1607, ražený v Hallu, známý jako „alchymistický tolar“, odkazuje na mystickou a vědeckou atmosféru rudolfínské Prahy.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1602 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Maxmilián III. Josef Bavorský (1727-1777) byl posledním mužským potomkem bavorské větve Wittelsbachů a jeho stříbrné tolary dokumentují vrcholné období samostatného Bavorska před začleněním do napoleonského systému. Jako osvícený absolutista prováděl rozsáhlé reformy a jeho mince odrážejí kulturní rozkvět mnichovského dvora v 18. století.
Maxmiliánovy tolary se vyznačovaly rafinovaným rokokovým stylem odpovídajícím francouzskému vkusu epochy. Portréty elektorve zachycovaly kultivovaného panovníka v duchu osvíceneckých ideálů, zatímco bavorské symboly na rubu - lvi, koruny a geometrické vzory - reprezentovaly hrdou nezávislost wittelsbašského státu. Umělecká kvalita dosáhla vrcholu díky mnichovským rytcům.
Kulturní rozkvět Maxmiliánovy vlády se odrazil i v numismatické produkci. Elektor byl podporovatelem umění a věd, což vedlo k vytvoření rafinovaných mincovních designů kombinujících tradiční bavorské motivy s moderními uměleckými směry. Jeho dvůr soupeřil s Vídní a Versailles v kulturní prestiži.
Pro sběratele představují Maxmiliánovy tolary elegantní završení samostatné bavorské numismatické tradice. Jejich spojení s posledním nezávislým bavorským elektorem a kulturním rozkvětem před napoleonskými válkami z nich činí historicky cenné objekty. Kvalitní exempláře dokumentují vrchol jihoněmecké rokové numismatiky a představují důležité svědectví o bohatství a sebevědomí wittelsbašského Bavorska.
