Stříbrné tolary Maxmiliána III.
Stříbrné tolary Maxmiliána III. dokumentují vládu posledního bavorského elektorve z wittelsbašské dynastie. Tyto elegantní mince z druhé poloviny 18. století reprezentují vrchol bavorské numismatiky před napoleonskými změnami.

Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1793, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...

Vzácný půltolar z roku 1628 s portrétem Jana Jiřího I. Saského v rytířské zbroji je atraktivním svědectvím třicetileté války a saské mincovní tradice.

Unikátní půltolar z roku 1608 z mincovny Saalfeld zachycuje portréty vévody Johanna Ernsta a jeho sedmi bratrů, vzácný doklad rodové soudržnosti rodu Wettinů.

Saský tolar z roku 1580 s portréty bratří vévodů Jana Kazimíra a Jana Arnošta – reprezentativní ražba ernestinské větve rodu Wettinů z období renesance. Vzácná varianta z roku...

Historický saský ½ tolar z roku 1608 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...

Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.

Rakouský spolkový tolar z roku 1858 ražený ve Vídni s portrétem mladého Františka Josefa I. je pokračováním reformované měny podle jednotného stříbrného standardu Německého...

První ročník rakouského spolkového tolaru z roku 1857 ražený za Františka Josefa I. představuje přechod k novému váhovému standardu podle německé měnové unie a spojuje klasickou...

Rakouský spolkový tolar z roku 1865 s portrétem Františka Josefa I. představuje ikonickou minci z období měnové unifikace v Německém spolku a je známý svým přesně definovaným...

Pruský stříbrný tolar z roku 1814 ražený za vlády Fridricha Viléma III. v Berlíně. Tato mince odpovídá předmetrickému standardu 14 tolarů z jedné kolínské hřivny a představuje...
Maxmilián III. Josef Bavorský (1727-1777) byl posledním mužským potomkem bavorské větve Wittelsbachů a jeho stříbrné tolary dokumentují vrcholné období samostatného Bavorska před začleněním do napoleonského systému. Jako osvícený absolutista prováděl rozsáhlé reformy a jeho mince odrážejí kulturní rozkvět mnichovského dvora v 18. století.
Maxmiliánovy tolary se vyznačovaly rafinovaným rokokovým stylem odpovídajícím francouzskému vkusu epochy. Portréty elektorve zachycovaly kultivovaného panovníka v duchu osvíceneckých ideálů, zatímco bavorské symboly na rubu - lvi, koruny a geometrické vzory - reprezentovaly hrdou nezávislost wittelsbašského státu. Umělecká kvalita dosáhla vrcholu díky mnichovským rytcům.
Kulturní rozkvět Maxmiliánovy vlády se odrazil i v numismatické produkci. Elektor byl podporovatelem umění a věd, což vedlo k vytvoření rafinovaných mincovních designů kombinujících tradiční bavorské motivy s moderními uměleckými směry. Jeho dvůr soupeřil s Vídní a Versailles v kulturní prestiži.
Pro sběratele představují Maxmiliánovy tolary elegantní završení samostatné bavorské numismatické tradice. Jejich spojení s posledním nezávislým bavorským elektorem a kulturním rozkvětem před napoleonskými válkami z nich činí historicky cenné objekty. Kvalitní exempláře dokumentují vrchol jihoněmecké rokové numismatiky a představují důležité svědectví o bohatství a sebevědomí wittelsbašského Bavorska.