Stříbrné tolary Maxmiliána III. Habsburského
Stříbrné tolary Maxmiliána III. Habsburského pocházejí z let 1602–1618, kdy arcivévoda spravoval Tyrolsko a Přední Rakousy, a z jeho úřadu velmistra řádu německých rytířů. Tyrolské tolary a dvoutolary se razily v Hallu, řádové ražby, hlavně čtvrttolary, nesou v opisu titul správce Pruska a velmistra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1/4 tolar bez letopočtu (1615), ražený v Hallu pod vedením Maxmiliána III. jako velmistra Řádu německých rytířů. Významná sběratelská mince z období habsburské vlády.
Stříbrný 1/4 tolar bez letopočtu (1615), ražený v Hallu pod vedením Maxmiliána III. jako velmistra Řádu německých rytířů. Významná sběratelská mince z období habsburské vlády.
Ovládací prvky výpisu
Maxmilián III. Habsburský (1558–1618) byl synem císaře Maxmiliána II. a bratrem Rudolfa II. Od roku 1590 stál jako velmistr v čele řádu německých rytířů a nesl titul správce Pruska. Roku 1602 ho Rudolf II. jmenoval správcem Tyrolska a Předních Rakous, kde vládl až do své smrti roku 1618.
Jeho tolary proto tvoří dvě skupiny. Tyrolské ražby z mincovny v Hallu nesou na líci poprsí arcivévody v okruží a zbroji, na rubu korunovaný rakousko-burgundský znak s tituly vévody burgundského a hraběte tyrolského. Vedle celých tolarů se razily i dvoutolary, stříbrné mince dvojnásobné váhy, a tolary bez letopočtu. Řádové ražby, například čtvrttolary s jezdcem nebo stojícím velmistrem v řádovém plášti, uvádějí v opisu titul ADMINISTRATOR PRUSSIAE a MAGISTER.
Mincovna v Hallu vznikla v blízkosti stříbrných dolů; roku 1486 se tu razil první guldiner, předchůdce tolaru, a roku 1550 zde jako první na světě zavedli ražbu válcovým strojem. Od roku 1567 sídlila mincovna na hradě Hasegg.
Po Maxmiliánově smrti převzal správu Tyrolska jeho bratranec Leopold V., který v ražbě tyrolských tolarů pokračoval.
